Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Komedie

Recenze (3 574)

plakát

Princezna (2022) 

Kdyby byla Kingová přešitej Joey nebo naopak (nebo i nějak jinak, co já vím) a na konci král nerušil jen domluvený sňatky, ale dovolil od včil přešívání všem, co si o něj řeknou, tak by tu možná  ten rating klesl ještě níž.  Feministická propaganda naštěstí nedráždí zásadně bělobřiché hochy (možná i vyholené holky, co já vím)  UŽ tak jak LGBTQBFLMPSVZ+-=, a tak se nám  tu daří držet mírný nadprůměr.  Pro mě to byla zábavná variace na Hru smrti mistra Lee, kteroužto sice nemá šanci překonat svou hlavní hvězdou,  ale jinak je to i o chlup lepší než většina "bruslařských" filmů obecně. K čemuž tedy není třeba mnoho, to je nutné podotknout.  Příběhově tu ustrneme zhruba na úrovní epizody z Herkula páně Sorbó, koneckonců tam jsme i stran kulis a kvality středo- staro- nebo bůhvíjakvěké výbavy a la plast, hliník a dřevotříska. Nicméně stříká tu krev a estrogeny!  V druhém díle pak možná dojde i na progesteron nebo sňatek s Linh (a rating v hajzlu). Já se ale bavil souboji, bavila mě i labilita Kingové (už podruhé v krátké době) a užíval jsem si nenáročnou akční , choreograficky vymazlenou (mnohdy velmi vtipně) veskrze zábavnou jednohubku a tak díky za tip pane Rimmere, Judasi Arnolde!  Rytíř plachtí čtyři patra!

plakát

Pitbull (2005) 

První díl  jinak na ČSFD červené série, z které jsem zatím nic neviděl.  Láska na první pohled z toho  asi nebude, na druhou stranu tuším, že první vlaštovka ještě nedefinuje celé hejno.  Dostat se do příběhu či tady spíš příběhů Pitbulla dá docela práci a i když Vega používá pro představení svých hrdinů výpisy z jejich služebních spisů, prvních dvacet třicet minut jsem se jen snažil neztratit. Ale i vynucený vztah je vztahem a tak mi jejich osudy nakonec nebyly u prdele. Jako prvotina, natočená zřejmě za pár šupů,   výborné, kruté, ale i citlivé a upřímné drama z policejního prostředí bez idylického mámení.  Začneme na slušných  třech, ať máme kam zvyšovat.

plakát

Three Extremes: Dumplings (2004) 

Kapku jiné Babicovy dobroty.  Postavy jsou definovány jen svou touhou po omládnutí  a sexuálním pudem. Nic proti tomu, jen to docela snižuje jakýkoliv emocionální prožitek.  Pocit, že člověk sleduje jen odosobněné   a docela nudné porno na porntube  podtrhují čvachtavě křupavé zvuky filmu jak při sexu, tak při jídle. Nadržení však nezbystří, eroticky je film impotentní stejně jako horor.  Koho šokuje či znechutí požírání gumídků  oči pryč, my ostatní je přivřeme tak maximálně při jednom či dvou záběrech.

plakát

Zombieland: Rána jistoty (2019) 

Fleischer tu přitlačil na komedii a byť jsem si chvíli zvykal, nakonec se mi dvojka líbila i o chlup (o hvězdu ale ne) víc než první film. Přispěly k tomu i další postavy, zejména naprosto přesná blondýna Maddison.  No, dobře je to trochu laciný, ale naštěstí tu rozhodně nejde o žádný "pomosun promyšleného děje kupředu", ale  právě o tu bohapustou zábavu slepenou jednoduchým příběhem. Tedy další pohodovej cestovatelskej film a naštěstí nezkaženej žádnýma pokusama cokoliv či kohokoliv čímkoliv obohatit, to nedejbože!  A já se jdu léčit z té pomotidy a vezmu si raději rovnou čtyři tablety, jednu za  každé písmeno (ha, lepší konec komentáře než u jedničky!)

plakát

Zombieland (2009) 

Proč já se Zombielandu léta vlastně vyhýbal, to je mi celkem záhadou.  A jak už to tak někdy bývá, dělal jsem chybu. Hned úvodní titulky mi napověděly, že se bude jednat o zábavu dle mého gusta a ač to mám ve výsledku raději ještě ulítlejší, užil jsem si tuhle postapo roadmovie ozdobenou zombíky a Emmou Stone (Woody byl pochopitelně nejlepší!) náramně. Potěšila, překvapila a rozesmála pidirolé velkého krotitele Billa i vždy zastavený nebo shozený patos, jemuž se tam ale pochopitelně podařilo připlížit zadem.  Čtvrtý pravidlo bylo asi to o záchodě, čili mi závěr komentáře nebude moc dávat smysl, ale kdo by se tím zabýval. Jdu otevřít sousedce ze čtyřistašestky. docela huláká...

plakát

Errementari (2017) 

Po čertech povedená pohádka s nádherným vizuálem a vůbec výtvarnou stránkou.  Zároveň se však neopájí jen obrazem, ale třeba i švihnutím kladiva přes rypák či několikerým sklapnutím pasti na škodnou.  Ztvárnění rohatých či pekelné předsíně parádní, hned se mi vybavilo naše lože vyvrhelovo. Menší problém jsem měl jen s postavou samotného kováře, po jeho představení bych čekal výraznější figuru, byť s maskou mu to  nakonec slušelo.  Konec pak prakticky slibuje druhý díl, škoda že zřejmě nikdy nebude,  před něčím  takovým by totiž složil zbraně i John Wick. Aspoň čtyři kruhy pekla ale mohli ukázat...

plakát

Gunman: Muž na odstřel (2015) 

Tak tady asi jen všechny, co to dostali do modrých, pošlu do prdele a považuji celou věc za vyřízenou.  Jo a ode dneška miluju (i) Jasmine Trinca.  V těch závorkách je normálně jen písmeno I, to jak to  společně vypadá, nemá nic společného s tím, co bych na Jasmine Trinca miloval. I když... Nic.   Tak pět hvězd.

plakát

The Lie (2018) 

Skvěle vygradované drama o bezbřehé lásce rodičů ke svým dětem. Nezvratný pád do zoufalství rámovaný i fyzickou proměnou otce a matky v trosky bez šance  a na konci facka černější než noc. Kdyby pak místo objetí přišla krvavá odplata, vůbec bych se nedivil.  Jenže jsou tu  s námi. Jedinou útěchou nám budiž to, že s velkou pravděpodobností budou za pár let i s nimi...   K plnohodnotnému chuťovému prožitku pak přispěl i až překvapivě a osvěžujícně nekorektní agent Krycek, který jen dělal svou práci.

plakát

Samaritán (2022) 

"Takhle to dopadne, když necháš genetický obludy, aby zachraňovaly tvý město. Lidi se musej naučit řešit svý problémy sami"  Sly má zase jednoduchej slovní morální status, za kterej by rozhodně nedostal žádnou pokutu.  Návrat k původnímu konceptu superhrdinů, tedy vzorů především pro děcka.  Tím  nemyslím tu kohortu, jak jim říká verbal, "neomarxistických mrdek", jenž nám dnes vytváří koncepty správného myšlení o všem, ale jako vážně úplně  normální děcka.  Což může být pro mnohé (a jak je vidno na ratingu i je) zcela  nepochopitelný záměr. Navíc když se na konci hlavní hrdina nefalšovaně nasere a ty hajzly nebude jen neutralizovat, on je prostě vystřílí do posledního kreténa. Osobně jsem pak až zamáčkl nostalgickou slzu, když v posledním záběru Sly zase odkráčel, tak jak to vždycky uměl jenom von.  A tak zase jednou o jednu protestní hvězdu víc.