PetrPan

Původní animovaný seriál bavil svou hravostí, lehkostí a vtipem, želváci byli sympatičtí hláškující chlapíci, Mistr Tříska uhlazený guru a April krásné a milé děvče. Liebesmanovo filmové zpracování je načančaná srágora pro americký fakany prosycená vtíravým "vtipem" o dvě generace staršího muže mezi chichotajícími se lolitkami. Želváci alias gangsta tlustí čuráci tlačí na pilu své infantilnosti takovou silou, že "pičo, vole, matka je kráva" bude po tomhle filmu pro Vás balzám na uši. Mistr Tříska s vizáží Roberta de Nira bez make-upu dává všemu téměř korunu. Téměř proto, že královnou a hřebíčkem do odpadové rakve je samosebou Megan Fox, ke které se dá říct jen jedno: Zase piču neukázala, ale aspoň ji zahrála. Už jen třešničkou na dortu je Optimus Trhač Megatron. Nikdy víc.

Neděsí, nešokuje, nudí. Čekal jsem něco ve stylu Night of the Demons, čili minimálně zábavnou vybíjenou okořeněnou duchařskými proprietami, ale kde nic tu nic. Jsme v teenage hororu osmdesátých letech a nedočkáme se žádných odhalených prsou, což osobně považuji za téměř skandální, a to i v kontextu s tím, že tu máme krev a mlíko Lindu Blair! "Bustová insuficience" bohužel není vyvážena ani nadbytkem brutality nebo gradací napětí, přitom prostředí strašidelného domu staví minimálně základy k progresivnímu vývoji v této oblasti. Zůstává však naprosto nevyužité a s nulovou atmosférou. Víceméně povedené jsou jen vražedné rejdy šíleného zloducha, kterých je však pohříchu málo. Hell Night byl pro mne docela velkým zklamáním.

Podstatou slušného slasheru jsou dobře provedené a nejlépe i rozmanité vraždy a Prowler je v tomto ohledu naprosto dokonalý. Vidle a dlouhý nůž coby vražedné nástroje slibují pro krvelačného diváka spoustu zábavy a té se mu i dostane. Základ je naplněn beze zbytku. Herecké obsazení mi ale vůbec nesedlo. Hlavními kladnými hrdiny jsou na první pohled slabošský zástupce šerifa a jeho přítelkyně se sex-apealem věčné panny, celou dobu jsem si přál jejich bolestivou smrt, která ne a ne přijít. Tato dvojice se navíc velmi záhy dostane do centra veškerého dění a máte je před očima téměř celou stopáž. Ostatní postavy jakoby ani nebyly, nepočítám-li jejich krátké krvavé výstupy se zakukleným "vidlákem". Mezidobí mezi jednotlivými mordy jsou někdy opravdu dlouhá a herecké kreace onoho dobytčího dua byly doslova utrpením, a to se opravdu nepočítám mezi náročné diváky. Abych to ale nějak shrnul, patřím mezi fanoušky sekerového žánru a Prowler mne nezklamal a nebýt v hlavní roli skot, mohl bych mluvit i o nadšení.

Za pár korun hodně muziky. Záleží na správný náladě a atmosféře, já se na to díval sám v temné noci. Podobnejch tunelovejch a podzemních opičáren je celá řádka, ale tady máme mysteriozní prvek, kterej mě osobně fest baví - totiž peklo, středověk atd. Navíc žádný velký přidaný dramata kolem hlavních hrdinů, když nepočítám jejich načrtnutý hříchy, za který dostávaj za uši. Většinou se tyhle přídavky v podobnejch filmech totiž vůbec nepovedou a působí jako úder na solar plexus. Tvůrci z mýho pohledu tedy prozíravě úplně vypustili nějaké vztahové spojky a vrhají diváka rovnou do podzemních prostor, kde se odehrává nadmíru napínavá prolézačka okořeněná řešením hádanek alá Dan Brown. Stupeň děsu pak letí na maximum ve chvíli, kdy naši průzkumníci projdou branou s nápisem: "Zanechte vší naděje, kdož sem vstupujete“ do Dantovského pekla. Found footage tentokrát vůbec není na škodu a jen dotváří hrůzyplnou atmosféru onoho místa, v němž naděje ztrácí svůj význam. Podmanivý a vlastně čistokrevný horor, na kterém by se samozřejmě daly hledat, a našly, nějaké hnidy, pro mě však zcela nepodstatné. Pětihvězdičková paráda!

V polovině druhé dekády jednadvacatého století se nám tu vyloupl klasický osmdesátkový model o naštvaném mstiteli, který sám a sám zrychtuje hordy nepřátel. Prosté, ale pro fandu nezvěstných v boji, všemožných rambů, ninjů, bojovníků, lamasů a dudikofů velmi půvabné připomenutí vlastně už dávných časů. No co Vám budu povídat, my už kapku odrostlejší tohle nostalgické rozjímání známe všichni, nic nového pod sluncem. Toulal jsem se vzpomínkách, rozjímal, bilancoval a film si prakticky užíval jen při soubojích, choreograficky nadprůměrných a počtem a různorodostí uspokojivých. A to mi vcelku stačilo k pohodovému odpočinku, spokojenost.

Film ve mně vyvolal především pocit, že chci (do) Emily Blunt. Po deseti minutách jsem se ho s úlevou zbavil.

Miluji Tě, je jen slovo, já dokážu Ti to činem, já miluji Tě tak mnoho, že Ti vrazím krumpáč do prdele. Krásného Valentýna, má lásko!

Film složený ze střípků dramatu a lehké poetiky vytváří zvláštní mozaiku příběhu o přátelství, svobodě a síle čelit svému osudu. Throw Down rozhodně není pro diváka hledajícího příběhy s nabroušeným ostřím, několik silnějších okamžiků se tu objeví, ale ani ty Vás neříznou nijak hluboko. Tím víc si pak užijete tu lehce ulítlou poetiku představovanou záchranou uvízlého balónku či úprkem s náručí plnou peněz. Jinými slovy, musíte být tak trochu pako, abyste tuhle hongkongskou podivnost dokázali ocenit. A jste?

Famózní prča s kanálem Syfy v Oblasti 51 a strašlivým mimozemským predátorem s působivým přízviskem Lady Smrt a fyziognomií vzrostlého důchodce s chodítkem. A pozor není sám! Potkáme tu i Pacienta Nulu, nejńebezpečnějšího extraterestriala ze všech, béře na sebe totiž podobu kohokoliv se dotkne, v reále totiž vypadá jako latexová figurína bez tělesných vývodů, není se tedy čemu divit. Pak je tu ještě Malý Čert, mládě strašlivé Lady a vzhledem k tomu, že mi nepřipadají vhodné vtípky na tělesně postižené, nebudu jej k ničemu přirovnávat. Do Oblasti 51 jsou po letech zástěrek a lží konečně pozváni novináři a nejsou jen tak ledajací, investigativní blondýna, hezký to oxymoron, že?, seladon, dementní fotograf a vcelku sympatická kameramanka, ovšem s vybavením pro natáčení homevidea. A začnou se dít podivuhodné věci, v podzemí lupne, ve vojácích hrkne a na světě je další filmový průser. Zábava však zaručena!

Vysoce virulentní a patogenní extraterestriální mikroorganismus napadne malou posádku neméně malé výzkumné stanice na Marsu. Projevem onemocnění je smrt a následně změny chování agresivního charakteru. Nemocných přibývá, teror se stupňuje a divák se nudí. Podobné sci-fi opičárny obvykle sází na akci, napětí a postupnou likvidaci bezmocných lidských tvorů, tady se dočkáme jen občasných stydlivých záběrů na čerstvé zombie, přesunů zbývajících členů posádky z bodu A do bodu B, bodu C a bodu D, tmy, monumentální digitální prachové bouře a psychicky labilního Schreibera. Přišlo mi to tak trochu málo, no.