Drom

Ano, dobře. Tak když už jsem byl donucen to poslouchat, tak si teda teď poslechněte vy mě. Dnes tu máme srdcervoucí příběh pana Vůbecnetušimkdotoje, který je zpěvák v kapele Vživotěsemonichneslyšel. No a představte si, že on byl smutnej a léčil to chlastem a práškama. Nebo co. Teda já bejt v mládí takovej smrad, jako s pobavením vyprávěl on, asi bych byl ze sebe taky smutnej. Ale pojďme dále tímto dramatickým příběhem. Představte si, ono se mu nedařilo a svět mu neležel u nohou. Ale pak naštěstí si nechal vytrhnout mandle a vyléčil si zánět, nazpíval nějakej sra*koidní cajdák a teď je v televizi. Což, jak vidíte, mě neuvěřitelně potěšilo a taky dojalo. To jako fakt? Tohle dávají v televizi? Vždyť je to ještě debilnější, než to tancování lidí, který taky neznám!!!

To bylo nakonec překvapivě hezký a Táňa Pauhoufová byla výborná, i když ji nemám zrovna v oblibě. Líbilo se mi to netradiční pojetí a zpracování, takže byla velká škoda, že jsem to viděl jen ze záznamu. Nejen proto, že se vytratila podstatná část atmosféry, ale i proto, že jako divák jsem odkázán na to sledovat, co snímá kamera a tak mi nejspíš unikají různé detaily. A to trochu u tak vyrazového divadla chybí. Ale určitě šťasná náhoda, že jsem na to narazil. Za mě čtyři.

Když jsem to viděl v kině, tak mi to přišlo uřvaný a docela mě to zklamalo. Byla tam kupa smradů, kteří neustále něco žrali a jinak mě obtěžovali svout existencí. Tak jsem doufal, že to bylo třeba tím. Pustil jsem si to znovu s odstupem asi dvou let a bylo to stejný! Dobře, tak nejdřív ty pozitivní dojmy. Tedy "pozitivní". Některé vizualizace, potažmo scény, sekvence, jsou úchvatné. No a pak... už je to asi všechno. Oceňuju, že to neuletělo někam do dimenze německých komedií nebo jihoamerických telenovel, ale stejně. Navíc, je to jen půlka první knihy a i tak to vykostili. Asi proto, že velkou část stopáže jsou předěly ve stylu popovýho videoklipu. Jako na videoklip hezký, ale já bych ocenil, kdyby se z toho nevytratilo tolik. Hloubka, vznešenost, ty roviny vidění reality různými osobami. Chápu, že ty vnitřní monology by se tam těžko zprostředkovávaly, ale to není důvod udělat ty postavy plochý. Proč museli degradovat interakce postav na poměřování pindíků dvou retardovanych pasáků? Je tam dost věcí, které neodpovídají předloze, které rozhodně vévodí Stilgar. To je rozhodně nejvyžranější Fremen planety. A samozřejmě pasáže, které chybí. Ale čert to vem, já tam prostě naprosto postrádám tu monstroznost universa, filozofiu vyprávění, těžkost bytí, žhnutí planety. To bylo jak americkej film z Holyvůdu, ne jako třeba Pomalu a klidně 15, ale stejně naprosto... mentálně někde u kotníků předloze. Taková vykrádačka. Inspirováno skutečnou knihou.