bloodcountes

Fakt zírám, že tu ještě není žádný komentář. Viděla jsem to pradávno, ale bylo to jedno z asi tří děl, které jsem si nechala nahrát na kazetu, i když jsem sama video neměla. Pro budoucnost. Přišlo mi, že je to něco, co by měly vidět děti ve školách jako povinnou výuku :)) Nemyslím si, že je to všechno úplně přesně podle pravdy (a co je?) ale aby to vzbudilo pozornost a zájem nebo aby to utvořilo alespoň nějaké základní povědomí pro lidi, co se narodí v české kotlině, by to mělo stačit. Mě osobně se to líbilo hodně avelmi ráda bych se na to ještě někdy podívala.

Nemám jaksi sílu ani chuť emočně se angažovat (vztek a depresi mi doktoři zakázali) , takže jsem si držela odstup jak od boje za uznání AIDS coby nezanedbatelného velkého problému, tak i od celé té hrůzy i dojemnosti, kterou tahle choroba přinesla a tak bohatě se dostala i do atmosféry tohoto filmu. Koukla jsem se na to kvůli Jimovi Parsonsovi, ale ocením i další herce, opravdu to bylo velmi dobré. Velmi dobré.

Napřed jsem si říkala, že to bude nejspíš nějaká sociální nuda, ale styl, v jakém je téma zpracováno si mě nakonec dostalo až tak moc, že dávám plnou palbu. Protože jsem při tom filmu zažila takový to "ACH". a to hned několikrát. Islandu tam není moc, ale aspon něco, atmosféra života v tak odlišných podmínkách, než znám, je vynikající. Hlavní hrdina mě nenadchl ani jsem s ním ijak zvlášť nesympatizovala, ale stejně byly jeho hlášky super:)) Režisérská práce, stejně tak jako kameramanská je tu excelentní a muziku tvrdí výborné komentáře hlavního hrdiny - místama až geinální. Ano, v tomhle filmu hlavní devizou je styl zpracování. Možná už jsem tak "zkažená", že mi příběh a všelijaký ty vztahový peripetie nepřijdou kdovíjak exotický (nakonec každýmu se může stát, že přefikne nekoho z rodiny) zato způsob zpracování příběhu mě dostal na lopatky. Perfektní práce.

Výborný film, mezi ostatními filmy s touto tématikou se rozhodně neztratí. Vynikající Liam Neeson a Alan Rickman, velmi dobrá hudba.

pozor, 2 spoilery: Vizuální orgie, neskutečná jízda, výborná hudba, příběh, kterej funguje a naprosto dokonale vymazlenej svět a jeho osazenstvo. Moment kontrastu všeho toho "mužského" světa a těch krásných dívek v bílém je úchvatný. Nevím, jestli měl Miller na mysli jako hlavní myšlenku zrovna tohle, ale mě to oslovilo velmi: "Není možné stále utíkat před zlem, útěkem se člověk nikam nedostane, je třeba se vrátit, zničit šmejdy, kteří lidem ze života dělají peklo, a nastolit tam život lidí, vody a semen. Prostě prostý přirozený lidský život jak jen to je možné. " Přesto film není žádnou stupidní agitkou jako některé jiné blockustery, jede si po svém, opájí se krví, rychlostí, pískem, smradem, špínou a nejrůznějšími vychytávkami všeho, co se hýbe a úplně btw nabízí i možnost se zamyslet. Poslední věta filmu, jen tak napsaná na černé plátno, mi málem vehnala slzy do očí. S největší pravděpodobností na to půjdu ještě jednou, některý scény nebo záběry se fakt neokoukaj hodně dlouho. Zajímavý komentář (který kromě úvodu a závěru řekl všechno za mě): Matty

Já jsem vlastně nevěděla, o jaký film jde, našla jsem ho v nějakým zákoutí disku a koukám, že Pitt, Hopkins, tak teda jo. Je dlouhej, je romantickej a přesto jsem ho bez nejmenším problémů skoukla. Emoce se mě nějak netkly vůbec, kapesníčky jsem nepotřebovala, ale dívat se na Hopkinse, Pitta a Forlani mi dělalo vyloženě dobře. Hopkins vynikající, naprosto přesvědčivý při každím hnutí brvou, Pitt senzačně spojil veškerou protichůdnost a mnohovrstevnatost své postavy (to bylo prostě brilantní) a překrásná Claire mi učarovala svojí panenskou jemností, křehkostí, úsměvem a máváním řas svých nádherných očí. Spoiler. Konec jsem úplně nesbaštila (to jako Susan pochopila, kdo Joue Black je a co se děje, že se nezajímala, kam šel její otec?) a ta dojáková hudba s ohňostrojem byla na mě už moc, ale odpouštím. Tenhle film je rozhodně dobré vidět, pokud je člověk zrovna existenciálně naladěn, najde tu krásný materiál ke svému rozjímání o životě a smrti.

Kvůli zdejšímu hodnocení jsem nic moc nečekala a byla jsem příjemně překvapena. Děj sestává z archetypálních obrazů zničení, zmrtvýchvstání a pomsty, hry mafií a gangů a krásky a zvířete. Jeho konec je vlastně začátkem, zrodem HH (hlavního hrdiny), přízraku, o kterém si nesme jisti, bude-li stát na straně dobra nebo zla. Nebo snad někde mezi? Rozehrané je to skvěle, postava Darkmana je dobře napsaná a má obrovský potenciál jak do hloubky, tak i do šířky a možností vývoje. Leč jak zde čtu, Samovi Raimimu nebylo dopřáno vést věci dál a tak se potenciál asi nezúročil. Velká škoda. Liam je prostě zase božský, Frances stále nemůžu přijít na chuť, ale to je asi jen můj osobní problém. Atmosféra laboratoře, opuštěné továrny a rozestavěného města byla výborná, krásně temná, obligátní slejváky v okamžiku hrdinova pádu na dno nevyluzovala schovívavé úsměvy, a Dannyho hudba byla jako vždycky zvláštně pohádkově načichlá a prostě skvělá, zkrátka mi ten film hodně dobře sedl.

Jura mi byla vždycky poněkud cizí a velcí neohrabaní ještěři a krvelačné potvory mě nikdy nevzrušovaly (jsem prostě ráda, že to všechno vyhynulo). Tolik k vysvětlení, proč jsem všechny tři Jurské parky viděla v posledním týdnu a to jen proto, že jsem se chystala na Jurský svět (tolik blockbusterů zase není, abych je přehazovala vidlemi, takže člověk vezme za vděk i ještěrkama:) Podle očekávání mi tedy ani tento film srdíčkem nezachvěl (potvory jsou pořád jenom potvory), ale bylo to velmim dobře koukatelné (přesto že jsme omylem zavítali na 3D projekci a zezačátku to bylo čirý utrpení). Akce velmi podařená, triky, ještěři výborný, megalomanský jurský lunapark s tisíci hemžících se lidí byl opravdickým předobrazem čirého pekla a já se přistihovala, jak se těším, až to nějací ti ještěři srovnají se zemí, zaujalo mě, že ještěři už nebyli tupí tvorové z jury, ale všelijaký monstra z rukou šílených vědců. Ti a vojáci, to už je takovej tradiční prvek sci-fi filmů, lidi se asi mají naučit, že vědci a vojáci jsou metlou lidstva (což v mnoha případech opravu jsou:)) Nechyběla ani povinná love story, která (kromě té scény odchodu milenců k horizontu světla a cukerínové hudby pod tím) ale nebyla příliš zdůrazněná, takže se to dalo tolerovat. Herci si svoje odehráli dobře, žádné obzvláštní výkony jsem nezaznamenala a taktéž ani nějaké opravdu hodně sympatické postavy, takže mě to vposledku zanechalo netknutou. Proto tedy "jenom" 4 hvězdy.

Shodou náhod jsem dřív četla knihu, než jsem viděla film a to bylo pro hodnocení filmu asi osudné. Bylo to příliš osekané, příliš zjednodušené, takže z filmu vznikl jakýsi televizní formát, navíc (zřejmě z nějakých dementních multikulti důvodů) byla postava Assada hodně povýšena, "vylepšena" a postavena do popředí, což me pochopitelně dost rušilo až štvalo. Nikolaj byl ale pořád silným momentem filmu, takže jsem to dokoukala a nemám pocit, že jsem byla okradena o čas:) Na víc než na tři to ale fakt nedá, ačkoli na severské detektivky jsem vysloveně ulítlá. Nebýt toho Assada, tak bych možná jednu přidala, ale ....

Další kousek z jurského ostrova, je to pořád stejný příběh, ale jelikož je film krátký, tak to nevadí, dívat se na to dá v pohodě. Jenom ten konec mě teda dost nadzvedl, to byla děsivá pakárna. Ale fakt děsivá. To je zkrátka na mínus jednu hvězdu, s tím nic nenadělám.