Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (432)

plakát

Život a doba soudce A. K. (2014) (seriál) 

Nerad hodnotím hned po prvním díle, takže jen stručně: celkem standardní scénář typického českého "dramatického humoru", do kterého Sedláček propašoval svoje lehce ironické náznaky a dialogy. Kromě více míně dobrých hereckých výkonů, by právě ta skrytá ironie a nadhled mohl být tou správnou přidanou hodnotou, kterou jsem u mnoha seriálů postrádal. Vypadá to nadějně, jen to nezakřiknout...

plakát

Captain America: Návrat prvního Avengera (2014) 

Upřímně, nečekal jsem, že by mohlo pokračování tak dobře navázat na první díl a mnohém ho i překonat. Především v kvalitě příběhu a "upřímnosti" postav naznal znatelný posun od čistě komiksové akce k plnohodnotnému akčnímu dramatu štrejchnutého velkou porcí hrdinů s nadlidskou sílou. Právě to spojení nadpřirozena a reálné hrozby, tedy dobra a zla je zde velmi dobře zvládnuto. Další pozitivní věcí je skvělé dávkování pořádné akční podívané a různého "technického vysvětlování", popř. jiných dialogů důležitých pro děj. Zkrátka scénáristé pochopili, že je potřeba diváka neustále něčím zabavit a zároveň to nepřehánět s množstvím "keců" na straně jedné a nesmyslným demolování na straně druhé. A tak se stane, že dvě hodiny utečou jako voda a jen pokyvujete hlavou, že akce byla ok, příběh byl ok, postavy byly ok a jediné co vás zajímá, je kdy bude pokračování.

plakát

Kouzlo přítomného okamžiku (2013) 

Tušil jsem, že se bude film pohybovat v určitých žánrových mantinelech, ale že bude až tak plytký a stereotypní jsem nečekal. Na druhou stranu oceňuji, že se "roztomile" drží při zemi, nemá přehnané ambice na "promlouvání do duši" a stylem vyprávění je celkem věrohodně spojen s realitou. Přijde mi ale škoda, že se tvůrce/scénárista snažil do docela malého prostoru vmanévrovat všechny problémy a útrapy hlavního hrdiny, bez toho aby byl příběh opřen o hlubší pocity, které ve snímku dle mého chyběly. Asi to nevyznívá úplně jasně, ale zkrátka je zde více, dramatických dějových linek a jejich spojení v jeden fungující celek příliš nezvládli. Jestli se ptáte zda jde o tuctovou teenage komedii, tak musím prohlásit: určitě ne, protože přes různé nedokonalosti a zjevné nedostatky jdou zde občas hodně příjemné scény kdy je vidět snahu o invenci. A jestli jde o komedii? No to je asi subjektivní, ale za sebe bych se přimluvil aby se tvůrci pro příště nebrali tak vážně a upustili trochu uzdu fantazii, protože Miles Teller je opravdu dobrý herec a určitě by zvládl jak drama tak komedii. Pokud hledáte o stupínek lepší alternativu, doporučuji Kings of Summer.

plakát

Top Gear: The Great African Adventure (2013) (pořad) 

Tento speciál má asi nejsilnější "cestovatelský" nádech a úžasně barevnou a různorodou scenérii, ale co do zábavy jde spíše k průměrů. Na vině je zřejmě jen jeden hlavní úkol, který ale nepřináší skoro žádnou příběhovou hodnotu a tak si scénáristé vypomohli dlouhými záběry "krajinek" a méně zajímavými aspekty cesty. Co se týče aut, tak jim tedy chlapci dali pořádně zabrat a i když pragmaticky asi vyhrálo Subaru, tak přeci jen měl Clarkson pravdu, že BMW je všední auto, které se hodí do všech situací a je až neuvěřitelný co všechno vydrželo.

plakát

Godzilla (2014) 

Nová Godzilla je nejlépe natočené katastroficko-akční drama-scifi, které jsem za poslední roky viděl a v rámci subžánru, kterému trochu sarkasticky říkám "demoliční derby na plátně" jde o naprostou špičku. Gareth Edwards pochopil jednu zásadní věc a tu, že pokud má mít film autentickou vypovídající hodnotu a co nejvíce zapůsobit na diváka, je potřeba se oprostiti o laciného vybuchování čehokoli, co se jen mihne a místo toho, nabídnout hlubší a promyšlenější scény ze kterých budou cítiti emoce. A v tomto filmu se to povedlo dotáhnout téměř k dokonalosti a tak mohu bez většího rozmýšlení napsat, že nejsilnější stránkou filmu je velké množství opravdu skvěle natočených, nasnímaných a nazvučených scén které ve vás vyvolávají přesně ty emoce které byste čekali: ohromení, strach a chuť vidět co bude následovat v další sekundě. Scénář sice pracuje s poměrně standardními dějovými linkami a nepřináší zase tolik zvratů, ale k tomuto žánru filmu se více méně hodí. Trochu kritičtější ale budu k oné "rodinné" části filmu, protože zde si myslím, že se tvůrci báli pustit víc do hloubky aby nebyli nařčeni ze sentimentálního dolování klišé, které nejednou potopilo jiná dobrá scifi. Problémem tedy je, že osobám chybí ten správný "náboj" a v příběhu se tak nějak vezou společně se stovkami bezejmenných komparzistů a tím nemyslím jen postavu Aarona Taylora. Nicméně, mě to ani moc nevadilo a všechny nedostatky jsou několikanásobně vykoupeny doslova skvostně efektní podívanou s přehlídkou skvěle odvedené řemeslné práce. Pokud vám vadilo, že v roce 98 Emmerich nechal přerostou ještěrku "vtipně" běhat po New Yorku a chcete něco jiného: poctivé, nefalšované, děs nahánějící monstrum, které když zařve, tak se vám naježí i ten poslední chlup na těle... pak zkuste toto nové zpracování.

plakát

Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (2014) 

Renezanční, mluvící pes cestující časem, který má syna? Ano, rozhodně bizarní námět na animák a rozhodně by se našlo i pár šíleně podobných, ale v tomto případě je nápad využit opravdu dobře. Film skvěle zvládá kombinaci mírně dětinské zábavy společně s mnoha odkazy a vtípky na skutečné historické postavy, které pochopí spíše starší publikum. Zápletka není bůh ví jak originální, ale po celou dobu to táhnou nahoru promyšlené a dobře načasované gagy. Podzápletka filmu je lehce dramatičtější a snaží se poukázat na odlišnost mezi lidmi a že bychom měli akceptovat i jiné názory a povahy. Právě to, že je ve filmu hodně k vidění jak po vizuální stránce tak po stránce obsahové, si myslím, že to dělá z Mr. Peabody & Sherman ideální animovaný film pro odrostlejší diváky, kterým už nestačí "jen" roztomilost jiných animáků.

plakát

Slova (2012) 

Asi bych měl zase začít číst popisky k filmům, jak jsem to dělával dříve. Nebudu zastírat, že tady jsem se nachytal, na příslib dobrého, mysteriozního dramatu. Bez okolků bych The Words nazval červenou knihovnou která je promyšleně ukryta za na první pohled zajímavý příběh, který se zdá být stravitelným pro všechny. Hlavním problémem filmu je to, že ze sebe dělá co vůbec není. Z počátku uvolněné rozvíjení děje se ani ne po půl hodině zvrhne do přehnaného sentimentálního tlachání a klišé se dere na povrch. Já jsem většinou proti podobným věcem celkem odolný, ale tady jsem to nečekal a z "líbivého" příběhu jsem byl v polovině otrávený, protože jsem už tušil, že lepší to nebude. Nevěděl jsem, čeho se mám chytnout, co si mám z toho všeho vzít a co to všechno má znamenat. Film prostě jen ždímá laciné emoce scénu po scéně a spoléhá na prvoplánovost a plytkost příběhu, jako by si tvůrci řekli že to musí stačit. Čistá povrchnost. Nemluvě o okatých náznacích, které zřejmě mají v divákovy vyvolat nějaké hluboké myšlenky. Tyto náznaky vůbec nefungují a zanechávají jen prázdné místo, kde divák čekal scénáristovu silnou chvilku, kdy to herci "rozbalí" a on si bude moct vychutnat poctivě zahrané dialogy, plné pravých emocí. Nic z toho ve filmu není. Příběh je veden ve třech dějových rovinách, přičemž si myslím, že to není úplně špatný nápad, ale zde není využit úplně nejlépe. Závěr filmu totiž přinese poměrně nejasné rozuzlení a divák má být zřejmě zaskočen a má se ve vzpomínkách vracet na začátek filmu a celé si to přehrát znova a znovu se ponořit do děje protože už by měl mít všechny informace... Ne, prostě jsem to nepobral. Překombinovanost na druhou. Jediné pozitivum je ve slušných hereckých výkonech a první třetině filmu.

plakát

Robocop (2014) 

Jak už zde zaznělo, označení "akční sociální drama" je více než na místě. Nový Robocop je sice na první pohled hodně standardní téměř ve všech směrech, ale v několika scénách lze spatřit náznak hlubších úvah. Škoda, že zůstalo jen u náznaků. Nosné téma je jasné: morální dilema, kde je hranice mezi člověkem a strojem je zde zpracováno poměrně dobře, rozhodně nadprůměrně. Bez nějakého většího kroužení kolem, jde film hned k jádru věci a divák je seznámen jen s tím nejdůležitějším pro základní kostru děje. Nejde se moc do hloubky, žádné filozofování, jen několik "hlubších" konverzací, jinak je vše ponecháno na úsudku diváka, jak si to přebere. Pro někoho dobře, pro někoho špatně. Celková koncepce snímku je balancování mezi dramatem a akčním snímkem, asi aby si každý přišel na své. Za sebe mohu napsat, že na mě to působilo v obou případech férově 50/50. K střílení i k těm etickým záležitostem nemohu říct něco vyloženě negativního, obě dvě roviny fungují dobře, ale jen jako odděleně. Víc jsem měl problém s obsazením. Hlavní postava Robocopa, kterou hraje Joel Kinnaman je asi největší chybou filmu. Roli jednoduše nezvládl, nebo ji nepochopil. Stejně tak Michael Keaton, který měl hrát víc sobeckého byznysmana. Naopak televizní scény s Samuel L. Jacksonem jsou opravdu super a dávají filmu takový až orwelovský nádech a taktéž Gary Oldman velice dobře ztvárnil onen symbol přetrvávající lidskosti v každém z nás. Takže celkem vzato, remake Robocopa jení úplně špatný, jen asi bude trochu něco jiného než si většina myslela. Originál jsem neviděl (nebo si to nepamatuji), takže nemám možnost srovnání, ale obecně řečeno José Padilha udělal ke starému příběhu, "jen" moderní kabát.

plakát

Amazing Spider-Man 2 (2014) 

Ale ne, zase modrá barva? Co blázníte, lidi? Vždyť dvojka nového Spidermana je skvělá komiksová podívaná a v mnoha ohledech jde za hranice svého žánru díky tomu, že Marc Webb rád experimentuje a nebojí se vymyslet nové způsoby jak oživit tento typ filmu. Bez diskuze řemeslně zvládnutý film, povedené časování scén, kombinování scén, vše krásně klape. Celková atmosféra filmu je o něco temnější a děj hlubší, ale to stále nevadí tomu aby si děj udržel slušné tempo a pravidelně střídal zábavu, vážnější linku a do toho dávkoval akční scény. Ty musím pochválit, protože je vidět, že tvůrci chtěli přijít s něčím novým a neokoukaným a tak většina soubojů, výbuchů a pravého komiksového demolování vypadá nejen velmi svěže a "cool" ale celkově dobře zapadají do dynamického plynutí děje. U děje se taky zastavím, ještě jednou: dvojka velmi zajímavě posouvá Spidermana dál ve své sáze, divák se dozví nové informace, objeví se nové postavy a jinak, ve filmu se pořád něco děje. A nebo si někdo povídá v dobře zahraném dialogu a ony ty dvě a půl hodiny celkem rychle utečou. Samozřejmě pár scén s Gwen bych možná zkrátil, ale i tak si myslím, že se (opět) podařilo natočit Spidermana "zvratitelného" pro všechny pravé fandy a nebo zkrátka pro ty, co mají rádi akční podívanou říznutou fantasy. Na závěr se ještě zmíním o hudbě, která mě velmi překvapila, ne-li ohromila: to jak Hans Zimmer naprosto elegantně mixuje Dubstep, zvuky města a "klasické" melodie jen dokazuje, že neto pán rozhodně nepatří do skladatelského důchodu.

plakát

Kancelář Blaník (2014) (seriál) 

Politická satira tady chyběla jako sůl neskutečně dlouho, vlastně od dob České sody si nikdo nedovolil pořádně "říznout do masa". Blaník má sice svoji minimalistickou formu, ale ta úplně stačí k vytvoření prvotřídní zábavy díky promyšlenému stylu dávkování ironických hlášek a skvěle vymyšlené a zahrané postavy Tondy Blaníka. Těším se na další sérii. Všechny epizody 1. série ke shlédnutí zde.