Kouzlo přítomného okamžiku

Oukej, má to dvě scény, který si dovolím prohlásit za klíčový - sex a bouračku. Sex samozřejmě Suttera s Aimee, a bouračkou nemyslím tu sraženou poštovní schránku. Proč jsou klíčový, ptáš se, milý Watsone? Zaprvé je zapotřebí říct, že storytelling je skvělej (že by díky předloze?), a nemá zapotřebí žádných berliček, aby se posouval jak v místě tak v čase. Zároveň ale storytelling ctí postavy, a tím myslím úplně všechny postavy, nejen ty dvě hlavní. Cassidy není žádná ta typická bitch queen a královna plesu a zahořklá vůči Aimee, Marcus není žádnej nafoukanej zahořklej král plesu, a v zásadě storytelling tohohle filmu ctí úplně všechny postavy a nezneužívá je - každá má naopak svou minulost a svůj důvod být na scéně, a když ten důvod nemá, prostě tam není (viz Aimeeina matka!). Ztráta panenství tak nejen, že je klíčová pro Aimee, ale je klíčová i pro samotný storytelling a láme tak první akt v naprosto citlivě zpracované scéně, kdy ani herci nezapomínají, co jejich postavy jsou zač. Bouračka je pak klasickým klimatem, vyvrcholením filmu a character arcu jak pro Sutterovu postavu, tak pro Aimee. Tyhle dvě události bez nějakých berliček, kterými si jinak režiséři a hlavně scénáristi rádi vypomáhají, vystavují dva hlavní body Aristotelova schématu. Vtipné přitom je, že doplněný Freytag pak katastrofou rozumí eventuálně katarzi, která ale přichází až s druhou bouračkou, tedy vyvráceným sloupkem nebo mail boxem. Film tak nejen ctí postavy, ale i (klasické) drama, a dělá to všechno opatrně, precizně, bez přehánění a co je nejlepší, je to teen movie a přitom není. Je to dospělé a neuvěřitelně uvěřitelné. Sutter není žádnej bourák, co láme přes koleno jednu holku za druhou, Cassidy není žádná bitch queen a Aimee není žádné ošklivé káčátko. A navíc, opakovaně, všechny postavy mají svůj důvod být v záběru, a všechny postavy mají své místo, a když jej nemají, nejsou na plátně, což je k nezaplacení skvělé. Kdyby film neměl dva menší problémy, dám mu za plnou dardu a vůbec se za to stydět nebudu. Ta dvě mínus jsou překvapivě tato: Třetí akt je příliš krátký a skáče rychle z místa na místo. Dokonce je to tak sestříhané, že první a druhý akt dohromady tvoří 80 minut filmu, a to je prostě pro vyvrcholení filmu příliš moc, či v tomhle případě příliš málo prostoru na něj. Ve výsledku tak závěrečný akt působí příliš uspěchaně a od rozhovoru na dálnici po úsměv před školou uplyne příliš málo dialogu na to, aby katarze zapůsobila. A druhým mínusem je pro mě osobně fakt, že kamera je v podstatě totálně průměrná a nemá nápad na to, aby jinak krásný a vřelý vztah mezi oběma hlavními postavami prohloubila. Místama jsem až úplně brečel nad tím, jak citlivé jsou výkony obou herců a citlivá je režie a citlivá je i chemie mezi těmito třemi hrdiny filmu, a kamera přitom je totálně chladná a necitlivá a neumožňuje ani hercům ani režisérovi nic víc. Jinak ale upřímně řečeno je Spectacular Now nejlepší teen (romcom) snímek, kterej jsem za posledních pár let viděl. Klobouček. (12.05.2016)

Tak tohle bylo fakt něco. Nic jsem od toho nečekala a dostalo mě to úplně ve všem. Tyhle drama mám nejradši. Škoda, že jich je v poslední době tak málo. Herci i hudba a všechno ostatní výborně klapalo. Trochu jsem váhala, jestli dát plný počet, ale nakonec ho dám. Ten konec mě dojal a to jsem to moc nečekala. 100%. (30.12.2013)

Ten moment, kdy sympatická holka narazí na školního dementa a přes všechny cedule značící, že tudy cesta nevede, si spolu začnou románek. Nebavilo mě to, protože ten kluk je fakt dement a ať si tam scenárista napíše jakoukoliv berličku, tak dementem zůstane. A přitom to mohl být tak krásný film. Strasti a lásky dospívající mládeže, fajn hudba, indie feeling, zkrátka všechno co mi šmakuje. Akorát ten kluk. Je to dement. Nejsvětlejším momentem tak zůstává závěrečný song… a ten je teda vážně festovní. (20.02.2015)

Vypadá jako prostější verze teenagerských romancí ve stylu Cruel Intentions, 10 důvodů proč tě nenávidím nebo Taková normální holka. Akorát hlavní hrdina nevypadá moc jako sympaťák, nevíte, jestli je vychcanej, parchant, nebo ve skrytu duše dobrák. Aimee (na sympatickou Shailene Woodley se zase rád někdy podívám), se kterou se dá dohromady, je taková šedá myš, a vy jen čekáte, kdy se to posere. A čekání se natahuje (pozor, není to nuda), film nabírá na vážnosti a přináší sdělení lidem jako jsem třeba teď já, že nejde se jen tak bincat odnikud nikam, ale mít cíl. # [monitor, 5.1, EN sub] # příběh **** | hudba ** | humor * | akce – | napětí * | pustil bych si znovu *** (06.04.2014)

Zdaleka ne tak procítěné jak bych čekal, či spíš jak jsem očekával. V ději jsem se občas ztrácel, dokonce bych řekl, že se ve scénáři našlo několik příběhových hrubek, které pak ve filmu vyčnívaly. Shailene Woodley jsem až donedávna moc nemusel, ale faktem je, že je to celkem sympatická herečka a v podobných romantických dramatech najde své uplatnění. V Spectacular now je to rozhodně ta největší přednost filmu a i díky ní to mám za 60%. (31.01.2015)