Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (900)

plakát

Policajt v Beverly Hills (1984) 

Skvělá akční komedie s Eddiem Murphym v nejlepší formě. Ten hraje věčně vysmátého a problémového policajta Axela Foleyho z Detroitu, jemuž záhy ztuhne úsměv, když mu nezmámí útočníci zastřelí kamaráda Mike přímo před jeho bytem. Ačkoli jeho šéf mu striktně zakáže, aby se pletl do vyšetřování vraždy, a nakáže mu dovolenou, Axel neváhá ani vteřinu a začne pátrat po vrazích Mike, což ho přivane až do slunného města Beverly Hills v okrese Los Angeles. Dlouhou dobu se mi tento snímek vyhýbal, ale musím po zhlédnutí uznat, že je opravdu výborný. Je to zásluhou především Eddieho Murphyho v dnes již legendární roli. To s jakou energií hraje je velice zásadní. Využívá svého komického a výřečného talentu a přenáší jej do své postavy. Díky tomu nemá problém obelstít policajty, lidi z hotelu či skladu nebo i zločince. Na druhou stranu, když dojde do tuhého, dokáže být velice přesvědčivý až chladnokrevný. Film velmi dobře prolíná vtipné scény s těmi akčními, což z něho dělá typického zástupce tohoto žánru. Rád budu pokračovat s druhým dílem, který mě doufám rovněž pobaví.

plakát

Princezna zakletá v čase (2020) 

Konečně nová česká pohádka, která je moc dobrá a která jen tak nezapadne. Je jasné, že to je především díky použití časové smyčky, ale právě tento prvek se přesně hodí do takového žánru jako je pohádka, až se divím, že to někoho nenapadlo už dříve. Vývoj povahy princezny, která se mění z nesnesitelné a sobecké k přívětivé a příjemné je velice vítáný, stejně jako její dovádění při různých kratochvílích, které se nikdo nepamatuje kromě ní. K těmto jejím zábavám patří samozřejmě seznamování a sbližování s jediným princem, který jí může skutečně zachránit. Zajímavá je rovněž dobrodružná cesta k poražení a prolomení kletby od čarodějnice, kdy se hlavní postavy snaží s každým časovým oknem dojít blíže k vytouženému cíli. Závěrečný "epický" souboj dobra se zlem je na české poměry povedený, ačkoli neoplývá bůhví jakými speciálními efekty. Film má také velmi sympatické obsazení. Vynikne neznámá herečka Natalia Germani v hlavní roli, škoda jen toho dabingu; Eliška Křenková jako její kamarádka a alchymistka Amélie, Jan Révai v roli krále Roberta VIII, Roman Zach jako Archivald nebo Martin Pisařík, jenž si zahrál roli strážného Martina. Rozhodně podařená fantasy pohádka, která má sice nějaké ty vady na kráse, ale jen za ten nápad stojí za vidění.

plakát

Pianistka (2001) 

Velice emočně silný film, který mě docela pohltil. Profesorka klavíru Vídeňské konzervatoře Erika, je přísná, ale zároveň na první pohled nudná žena, která je pohlcena jen svoji prácí se studenty, jimž se nebojí říct pravdu do očí,  ačkoli je někdy pěkně tvrdá. Žije v jednom bytě se svou stále starostlivou, vlezlou až obtěžující matkou, která neustále musí mít přehled o tom, co její zralá dcera středního věku dělá. I přesto si Erika dokáže najít volný čas pro své zvrhlé záliby- sledování tvrdého porna, šmírování mileneckých párů nebo sebepoškozování na intimních místech.  Když do jejího života vstoupí mladý a pohledný Walter a začne navštěvovat její hodiny, věci se pohnou kupředu. Zejména její sexuální perverzní představy a sny se mohou stát skutečností, jelikož Walter se do Eriky zamiluje. Jenže porno a její vidiny narážejí na tvrdou realitu.   Film těží z kontroverzní postavy Eriky, resp. ze samotného příběhu, který se nebojí jít až do podrobností daných témat. Na druhou stranu třeba nahé tělo hlavní hrdinky téměř neuvidíme,  což by nebylo překvapivé s ohledem na hrdinčiny úchylky. Intenzivní jsou však především scény s Walterem, jenž se také postupně stupňují až do strhující finále. Líbila se mi však i dost asi první polovina snímku, kdy film poctivě buduje obraz vážené, sebejisté  profesorky, která jde do učení svých žáků po hlavě. To vše se děje proto, aby poté mohla propadnout svým nevšedním vášním a touhám. Vynikající snímek, jenž ukazuje, že každý může skrývat své tajemství, nehledě na to, že se může jednat o uznávanou a sebevědomou osobu.

plakát

Láska v malé Itálii (2018) 

Oddechová romantická komedie, u které nemusíte vůbec přemýšlet v hlavní roli s pohlednou Emmou Roberts. Ta byla hlavní důvod, že jsem si tento film pustil, jinak bych se k tomu vůbec  nedostal.  Snímek se odehrává, jak už název napovídá v italské čtvrti v neurčitém kanadském městě. Sledujeme dvě rodiny, které společně vyráběly pizzu a byly si tím pádem velmi blízké. Jenže po soutěži o nejlepší pizzu se rozkmotřily ve zlém a nyní fungují každá zvlášť, ačkoli své podniky mají vedle sebe. Do jedné z těchto rodin se z Londýna na nějakou chvíli vrací Nikki (v podání zmiňované Emmy Roberts). A hned vzápětí potkává svou dávnou lásku z dětství Lea, který pochází, jak jinak než  zase z druhé znepřátelené rodiny. Oba dva pochybují o lásce k tomu druhému, ačkoli se znají dlouhá léta, kdy spolu vyrůstali,  dělali různé vylomeniny a hráli třeba fotbal. Nakonec však najdou přesně to, co hledají. Vy si naopak můžete být jistí, jak tato provoněná romance i s jejich rodinami dopadne. Nejvíce zajímavá byla ústřední dvojice, jelikož chemie mezi nimi docela fungovala, pohádané rodiny už méně, jelikož jejich údajná válka platí v podstatě jen pro hlavní hlavy rodiny. Ve výsledku relativně sympatický snímek, který ale příliš nepřekvapil.

plakát

Fantastická žena (2017) 

Zajímavý snímek pojednávající o nepochopení, netoleranci, předsudkům vůči druhým, ale i síle a odvaze jít za svým přesvědčením. Transžena Marina a starší muž Orlando tvoří pár, jenž prožívá příjemný večer, když zrovna  slaví narozeniny Mariny. Když se pozdě v noci Orlnado náhle zbudí a necítí se vůbec dobře, odjíždějí ihned do nemocnice. Ani zásah lékařů, však nezachrání jeho život a on umírá. Marina se musí vyrovnávat s nečekanou ztrátou a zároveň se potýkat s jeho rodinou, která ji odsuzuje a viní ze smrti, zejména jeho bývalá manželka a jeho syn. Syn trvá na tom, aby se co nejrychleji vystěhovala z bytu, kde bydlí; bývalá manželka Orlanda zase Marinu varuje, aby se neukazovala na rodinném rozloučení ani na samotném pohřbu. To vše kvůli sexuální identitě Mariny.   Není to však pouze rodina Orlanda, která ji uráží, ale i vyšetřovatelé, jenž ji nutí zase do ponižující prohlídce. Film velice dobře odráží situaci transgender osoby ve společnosti, která chce jen normálně  žít i po smrti nejbližšího blízkého. Netlačí zbytečně na emoce a diváka ani nenutí, aby hned  musel souznít s hlavní postavou, jen chce, aby ho respektoval. Výborně k tomu přispěla hlavní představitelka Mariny Daniela Vega, která je i ve skutečnosti transgender ženou.   Povedený artovější snímek, jenž ukazuje, jak to mají, tací lidé jako hlavní hrdinka, těžké.

plakát

Intimní osvětlení (1965) 

Geniální skvost Ivana Passera československé nové vlny 60 let. Tušil jsem, že Intimní světlo bude mimořádným dílem, ale i přesto jsem přistupoval k filmu s menším očekáváním. Zbytečně. To, co nám tvůrce ukazuje, je naprosto báječné. Dva kamarádi, spolužáci s mládí, Karel přezdívaný Bambas a Petr oslovovaný Peťan, přicházejí do Karlova rozestavěného domu a zde prožívají různá obyčejná i neobyčejné chvilky.  Ať už je to např. setkání s Bambasovou rodinou, pohřeb na vesnici a následná hostina, hudební zkouška nebo "jen" obyčejný oběd, všechny dané situace spojuje vystříbený, zároveň přirozený  a nenucený humor, který dokáže vykouzlit úsměv na tváři.  Zásluhou na tom mají herci v hlavních rolích Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, Věra Křesadlová jako pohledná přítelkyně Petra Štěpa, Jan Vystrčil v roli dědy Švehly tak i neherci obsazení do dalších rolí.   Zásadní je rovněž kamera Miroslava Ondříčka a záběry, které se natáčely v exteriérech,  ve vsi nedaleko Tábora a v obci Mirotice, včetně domu Bambase. Film zachycující všednost, obyčejnost a autenticitu vesnického dění a jeho hrdinů v nejvyšší možné míře, která je skvělým způsobem zpracována.

plakát

Vrchní, prchni! (1980) 

Naprosto parádní česká komedie, která toho tolik nabízí. Třeba hned na úvod sociální sondu do života čtyřicátníků při jejich školním sraze.  A na něm také můžeme vidět snad nejvíc přitažlivou Dádu Patrasovou, ze všech filmů ve kterých hrála. Poté se nám už naplno představuje Josef Abrhám jako knihovník a sukničkář Dalibor Vrána, který nastupuje do knihkupectví a musí si vybrat novou asistentku. Sledujeme jeho sexuální  touhy a představy, kdy si nakonec vybere tu nejmíň hezkou. Jelikož musí platit alimenty, vymyslí si před rodinou, že bude hrát na housle, jenže to jen záminka, protože chce dělat ve skutečnosti falešného vrchního. A to teprve začíná ta prává komediální jízda. Je opravdu hodně zajímavé a zábavné pozorovat, jak se postava postupně vyvíjí. Jak  zdokonaluje své podvody a využívá čím dál lepší lsti, když např. jednoho "kolegu" vrchního přesvědčí, že musí přeparkovat auto kvůli tomu, že stoji na chodníku. Mění také svou image a přidává paruku a knír. A nebojí se využít ani své děti, když je výletě na horách. Vrchol jeho vychytralosti přichází v závěru, kdy po útěku před vrchními, je nechává zavřít v hale a pak sám zkasíruje všechny ostatní restaurace. Nelze ani opomenout legendární vůz Velorex. tzv. hadraplán, který se proslavil ve snímku.  Film však dělají především herci, dané postavy a jejich už klasické hlášky. Kromě J. Abrháma, jeho manželky Libuše Šafránkové je to rovněž Zdeněk Svěrák jako Abrhámův soused Pařízek. Geniální jsou zejména jejich vzájemné scény, kdy se Abrhám vydává za pana Králíka. Vrchní, Prchni! je po právu legendou českého komediálního filmu, který jen tak nezapadne.

plakát

Šest posledních z Titanicu (2020) 

Za mě určitě zajímavý dokument o šestici čínských pasažérů, kteří cestovali na Titaniku,  z toho čtyři z nich přežili potopení slavné lodě. Snímek pátrá po jejich identitě, okolnostech přežití a jejich dalších osudech. Tým badatelů v čele s Britem Stevenem Schwankertem se k tomu snaží dopátrat všemi možnými způsoby. A daří se jim to vskutku zdařile. Postupně zjišťují totožnosti všech Číňanů na palubě i jejich okolnosti při nalodění, tak i po neštěstí Titaniku. Ukazují jejich  přímé potomky, místa spojená s jejími životy i jejich poslední odpočinutí. James Cameron přidává své poznatky a jsou také využívány, jak záběry z oceňovaného filmu,  tak i scény, které nebyli nikdy zveřejněny. Potěší také skvělé animované sekvence, jenž znázorňují cestující, tak věhlasný parník. Film se zabývá také migračními zákony v USA, zejména na počátku 20. století a jeho dopady  na další generace přistěhovalců. Pro někoho možná nudný a až příliš zdlouhavý dokument, pro mě rozhodně poutavý film se  spoustou faktů a zajímavostí o "nepotopitelné" lodi.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Kriminální detektivka z blízké budoucnosti. Český sci-fi snímek tu už dlouho nebyl a Bod  obnovy se jistě zařadí k těm vydařenějším snímkům, jen škoda, že se více nedotáhl do konce  a to po všech stránkách. Především hlavní dějová linie je dost těžkopádná, zbytečně komplikovaná a až příliš zahlcená dialogy, což docela stěžuje, se více napojit na postavy a sledovat jejich počínání. Ačkoli ústřední hrdinka, detektivka Trochinowská v podání neotřelé Andrey Mohylové,  je velmi sympatická, které člověk rád fandí, jen kdyby nebyla tak osamocena v tom  rozkouskovaném příběhu a v hledání samotné pravdy.  Na druhou stranu, to co, se každopádně dovedlo k dokonalosti, je audio-vizuální stránka filmu. Pozorujeme Prahu roku 2041, kde jezdí plně autonomní vozy značky Škoda, byty jsou ovládány  hlasovými příkazy a zprávy jsou doručovány pomocí holografických obrazů. Noviny a billboardy s rozpohybovanými fotkami sice vypadají lehce úsměvně, tedy pro všechny fanoušky Harryho  Pottera, ale i ty formují perfektní obraz futuristické budoucnosti. Navíc úderná hudba skvěle dotváří celou atmosféru. Film rozhodně mohl být lépe zpracován, příběh je přeci jen stěžejní část, ale i přesto stojí  snímek za zhlednutí, už jen kvůli odvaze tvůrců, že se vůbec pustili do sci-fi filmu, za což si zaslouží uznání. A za to a hlavně také za vizuální podobu přidám i tu čtvrtou hvězdu.

plakát

Tři dny ke svobodě (2010) 

Skvělé drama, které mě docela překvapilo svým podáním. Film vypovídá o středoškolském učitelovi Johnovi a jeho manželce Laře, jenž společně  vychovávají svého syna Luka. Když jednoho dne vtrhne do jejich domu policie, zatkne Laru a obviní ji z vraždy své šéfové, všechno je naráz zničené. John je skálopevně přesvědčen o nevině Lary a je ochotný udělat cokoli, jen aby jeho žena byla propuštěna z vězení. Když ani po třech letech nevyjde odvolání, rozhodne se k šílenému, ale jedinému možnému řešení- vysvobodit ji z vězení nelegálně. Začne proto detailně promýšlet, jak by ji mohl dostat ven z vězení. A že na to jde pěkně od lesa. Nejprve se vyptá zkušeného zločince, který již několikrát uprchl  z vězení a poté rozjede velký podrobný plán útěku. Sleduje každodenní zvyky věznice, načrtne si možné únikové cesty, spočítá rychlost policie při pátrání po nich a nakonec si obstará všechny potřebné dokumenty pro zmizení z města, resp. ze států. Někdy je jeho příprava až překvapivě lehká, když se učí různé věci pomocí videí na internetu  např. jak otevřít zamknuté auto či jak vyrobit paklíč. Paradoxně to však nepůsobí nevěrohodně, ale přímo naopak velmi skutečně. Jenže všechno nejde podle jeho představ a musí tvrdě bojovat k dosažení svého cíle. Tempo snímku velice rychle graduje, především v závěrečné třetině filmu, když má hrdina poslední tři dny než bude jeho manželka přestěhována do jiného kárného zařízení. Russell Crowe jako John je výtečný, zejména v zobrazení jeho houževnatosti a odhodlanosti až později posedlosti k vysvobození své nejbližší. Tu ztvárňuje Elizabeth Banks , jenž nemá až tolik prostoru a je odsunuta na druhou kolej. Filmu nechybí akce ani, a to především, pořádná dávka napětí. A přestože o hlavním hrdinovi a jeho počínání si můžeme myslet svoje, přesto mu fandíme.