pakobylka

V první řadě bych vás chtěla informovat, že jsem viděla jen jakousi dosti razantně zkrácenou verzi v délce 118 minut čistého času. Nemám zdání, co všechno s kvalitou vlastního příběhu provedla tak výrazná úprava stopáže. Můžu jen konstatovat, že zápletka vyhlížela poněkud ... řekněme neupraveně, třebaže se upřímně snažila o propojení a sladění jednotlivých epizod. Přitom bylo znát, že se k tématu postavila čelem: Zodpovědně a zároveň kreativně. Vybrala neobyčejně vhodné typy hrdinů i antihrdinů, přioděla je nanejvýš malebnými kostýmy - a vynašla jim ty nejsprávnější kulisy. Kamera se pak evidentně dobře bavila prací s barvami - i hrátkami se světlem a stínem. Bohužel výsledek působil - možná právě díky vystřižení některých scének - dosti roztěkaně. Orientační, umírněné 3* ... a berte je s rezervou. P.S.: 1) Na závěr musím říct, že se ve své podstatě jedná o převelice poučné pojednání ... o obvyklých - a nikterak překvapivých - způsobech při dozajista bohulibém šíření té jediné a pravé víry. Kdepak ... jakmile jakékoli náboženství zapustí kořeny v nejvyšších vrstvách společnosti, je jenom otázkou času, kdy se z něj stane pouhý nástroj k prosazování mocenských zájmů elit; 2) Patrně tady mělo figurovat vícero jazyků ... přinejmenším dva (?!?). Nevím, zdali se vyskytovaly v originále a dabing je ignoroval - nebo zdali si s realistickým zachycením jazykových bariér nikdo nelámal hlavinku. Skoro bych sázela na druhou variantu.

Komorní - a především LIDSKÝ příběh britského důstojníka a badatele, o jehož existenci jsem neměla tušení. Vyprávění nikam nespěchá ... možná právě proto dokáže divákovi přiblížit jednotlivé postavy tak, aby jim porozuměl - a s obdivuhodnou lehkostí ho přenáší na všechna ta neobyčejná, exotická místa, o nichž pojednává. Ctí ducha doby i věčnou lidskou touhu po poznání, která zahrnuje objevování nových světů - i nových myšlenek, překonávání všelikých nesnází - i zastaralých názorů ... a v neposlední řadě uznává i neutuchající žízeň po dobrodružství, která člověka odedávna pohání kupředu - a vzdaluje jeho blízkým. Neboť milující i nemilující rodiny zůstávají zpravidla někde daleko vzadu, mimo zorný úhel nadšeného výzkumníka (nedá mi to, abych nedodala: kterého k cestě cos nutí, nic doma, nic mu po chuti). Jen finále na můj vkus zbytečně popouští uzdu fantazii, ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- když se namísto bílých míst na mapách kontraproduktivně snaží zaplnit bílá místa v životě Percyho Fawcetta a jeho nejstaršího syna. Jakoby je prostě nemohlo jen nechat v klidu odejít po svých ... kamsi do neprobádané jihoamerické džungle, vstříc neznámému osudu ... 3,5* ... P.S.: Jistěže by se našly odchylky od reality ... kdyby se hledaly. Jenomže životopisný film není dokument, tudíž má právo na svůj osobitý výklad událostí - i na své drobné výstřelky ... ať se to líbí nebo nelíbí mně - nebo komukoli jinému.

Poetika podle Vladislava Vančury, jehož způsoby mi k srdci nepřirostly .... patrně jako nevratný následek povinné školní četby - jeho ""Kosmas" (z "Obrazů dějin národa českého") se mně dostal do rukou v naprosto nevhodném věku, jeho čtení tudíž logicky vyústilo v silně traumatizující zážitek ... stal se jedinou knihou, jejíž obsah jsem nebyla schopna vnímat. Nicméně přesto musím konstatovat, že "Rozmarné léto" je vskutku rozmarné - a jeho půvab je právě díky Vančurovu jazyku nezpochybnitelný.

V první řadě netuším, co hodlal distributor potencionálnímu divákovi sdělit svým "oficiálním textem", ale řekla bych, že snímek nikdy neviděl, jinak by nemohl vypotit takový nesmysl. Peter Falk jako Abel Shaddick nemá chybu ... vždycky mě potěší vidět ho i v jiné roli nežli jako poručíka Columba. Jenomže v žádném případě není nerudný ... dle mého názoru - nerudný člověk se chová docela jinak. Je jen trochu zatrpklý ... po ranách, které mu osud uštědřil - a jeho dny plnou jeden za druhým ... v neměnném, navyklém rytmu, který ho udržuje při životě. Leč neztratil smysl pro humor - a utahuje si především sám ze sebe, což nerudní lidé obyčejně nedělávají. Ti naopak bývají sami na sebe ohromně hákliví. I proto je schopný flexibilně "přešaltovat" a ujmout se chlapce, kterého mu na dva týdny pověsil na krk jeho nezodpovědný "free" a "happy" synovec. A tady se dostávám k poslední větě "oficiálního textu" milého distributora, ve které se pokouší udělat ze starého pána rasistu. Ve skutečnosti je to spíš malý (ne)zvaný host, kdo má problém s židovským původem svého dočasného opatrovníka. Nicméně příběh se vyvíjí převážně nevážně - až docela v závěru rovnýma nohama skočí do dramatu ... jakoby si to režie nedokázala odepřít, jakoby jí řada více či méně humorných scének byla málo. Popravdě ... trochu jsem ji z podobného podrazu podezírala. Krom toho ... obecně mi trochu vadí přemoudřelé děti, které pronášejí hlubokomyslné věty nepřiměřené jejich filmovému věku - věty, z nichž je patrné, že jim je vložil do úst někdo jiný. Takže nakonec ... poctivé 3*

Atmosférické ... baladické ... UHRANČIVÉ - zarámované stylově zádumčivými a trochu tajuplnými obrazy krajiny, obtěžkané sedmi rybníky. Krajiny s pamětí, kde křesťanská víra nevymýtila staré obyčeje, což místního faráře dosti popuzuje. Tamní obyvatelé rozhodně netrpí přehnanou ohleduplností. Naopak - zdá se, že je neobyčejně těší rýpat se v nezhojených ranách svých bližních a vysmívat se jejich slabým místům. Jakoby city a vášně, vzešlé z toho společenství, přitahovaly jen bolest a trápení. Může právě tady najít klid pradávný tvor, zrozený z pohanských časů, který úzkostlivě skrývá svou pravou identitu ? Dost těžko, řekla bych, když právě jeho přičiněním zůstane okouzlující rychtářova dcera bez milého. Co se skrývá za její krásnou tváří ? Nakolik upřímně truchlí ? Čím zabíjí svůj žal ? S kým si jen pohrává - a koho a kdy bere vážně ? Jak číst v jejím srdci ? Nemůžu vám slíbit, že dostanete odpověď na všechny otázky, které vás napadnou - ale svět tady není od toho, aby byl jasný a přehledný a dobře čitelný ... ten skutečný - ani ten filmový.

Příběh, jehož úsměv je zastřený jemně tkaným závojem melancholie - jakoby až moc dobře znal cesty osudu. Jeho smutný hrdina se dosti úporně a ne zrovna úspěšně pere sám se sebou, aby - když konečně chytí druhý dech - rozsekl finále velice razantně a velice přímočaře ... tak, jak byste to nejspíš nečekali - od něho ... ani od finále.

"Zakázané ovoce" ? Na pohled pěkné, jako malované, přímo k nakousnutí. Leč klame tělem - jeho chuť není tak plná ani tak lahodná, aby se mohla poměřovat s jeho vzhledem. Snad že je příběhem křiváků ... co je platné, že se v některém z nich občas pohne svědomí. Snad že ve mě nedokáže probudit upřímný úsměv ... zmohla jsem se jen na útrpný úšklebek. Snad že George Clooney nepatří mezi mé oblíbence ... krom toho jsem zrovna nebyla naladěná na romantickou vlnu. Ne že by to mezi oběma hlavními protagonisty nejiskřilo. Jenomže co se mě týká, všechny žhavé jiskřičky napadaly do stojatých vod rybníka mého nezájmu, při dopadu na hladinu jen trochu nesouhlasně zaprskaly a pak nenávratně zmizely někde hluboko pod vodou. Uměřené 3* ... přičemž nevylučuju, že nenadšená konzumace "Zakázaného ovoce" je jen můj osobní problém.

Svým způsobem sympatičtější počin nežli "King Kongové" Johna Guillermina (1976) i Petera Jacksona (2005). Scénář výrazně pozměňuje původní zápletku, když daleko jednoznačněji staví proti sobě zájmy původních obyvatel tajemného ostrova a "civilizované" vetřelce. V některých ohledech tak - byť jen vzdáleně - odkazuje na "Avatara" Jamese Camerona (2009). Nicméně jakoby nedotáhl svůj záměr do detailů ... snad až příliš upřednostňuje efektní akci, přičemž spoléhá na moderní technologie v oblasti počítačové animace - což je obecný a velice rozšířený nešvar. Zapomíná, že digitální triky jsou jen jedním z mnoha výrazových prostředků filmového světa ... stejně jako úhel každého záběru, kompozice barevných obrazů, hra světel a stínů či volba působivých tónů. Výsledek je vcelku uspokojivý, ale nikterak nadprůměrný.

Krajně nedůvěryhodný a všemi mastmi mazaný Mexičan, toho času obviněný ze závažného zločinu - kontra poměrně charismatický a dosti spolehlivě vyhlížející lovec lidí s politickými ambicemi ... lovec, který kupodivu nejen střílí, ale taky přemýšlí. Což zápletku postupně posouvá v rámci žánru do dramatičtější polohy - a nabízí jí širší škálu možných dějových odboček, nečekaných zvratů i finálních východisek. Dlužno dodat, že je na to dobře připravená: Má pro své hrdiny v záloze vícero zkoušek a nechává na nich, jak v nich obstojí - a na vás, jak jejich činy posoudíte ... 4,5*

Příběh, který se přes prezentovanou komediálnost tak nějak sveřepě prokousává dějem - a přitom prakticky nesměřuje k žádnému velkému finále. Víceméně je sledem lehce úsměvných scének s výtečnými dialogy, jejichž odlehčenost se rozbíjí o buldočí houževnatost vysloužilého veterináře Brassaca - k čemuž napomáhá i hudební doprovod, podkreslující jednotlivosti zápletky. Nicméně má velice solidní dramatickou linku a zvláštní nevyumělkovaný půvab, když vypráví, kterak díky jednomu opileckému výstřelku nad starobyle a movitě vyhlížejícím sídlem po mnoha zatrpklých letech nesměle vysvitlo slunce.