pakobylka

Volně a trochu ledabyle pospojované humorné scénky, jejichž bláznovství má rozličnou úroveň i zabarvení, přičemž čas od času - s trochou vzdoru a furianství - preferuje černou. Nenacházím žádné výrazné nedostatky, ale ani klady ... snad i proto, že hlavou rodiny je poměrně nesympatické individuum, které vláčí svou zákonitou choť a dva potomky přes celé Státy kvůli naplnění vlastního snu.

Tak nějak melancholicky úsměvné, až nezemsky poetické, navzdory všem (ne)úmyslným šalbám téměř realistické - a snad i maličko jasnozřivé vyprávění o neobyčeném životě Edwarda Blooma. Nicméně jeho fantazie - jakkoli bezbřehá - brouzdá ve vodách, které mi nejsou úplně blízké. Ne proto, že nedohlédnu na dno jejich hlubin. Nechci jim brát jejich tajemství - to mi ani nepřísluší, ale nedokážu se naladit na rytmus jejich vln, které občas vyplaví na břeh cosi neurčitého, leč trochu nepatřičně morbidního. Maličko rozpačité 4*

----- Někdy si v životě vybíráš a někdy si zase vybírá život." ----- Velice cituplné ... uměřeně zasněné ... smrtelně zraněné - a bolestně obnažené ... leč zároveň nadmíru decentní a vkusné pojednání, jehož středobodem je jediný prchavý okamžik - zlomek vteřiny, který vám převrátí život naruby a sebere všechno ... nebo SKORO všechno, co jste milovali. Nevnucuje se ani nepropadá sebelítosti, neboť navzdory svému žalu respektuje běh času - a snad i zlovůli osudu, když se na pomezí bytí a nebytí nerozhodně ohlíží za mozaikou uplynulých let. Přesto není dokonalé - dokonalost mu uzmula rodina bez poskvrnky, v jejímž láskyplném objetí se chápající rodiče cele obětují svým potomkům a vnímaví potomci naopak bez sebemenších námitek ctí své rodiče, takže i vzpomínky mohou zůstat křišťálově čisté - prosté jakékoli nepříjemné scénky, která by snad mohla zpětně vést k sebeobviňování, probudit výčitky či jiné ne úplně pěkné emoce. Ale možná právě proto celek nepůsobí tak opravdově, jak by chtěl ... a mohl, kdyby slétl z oblaků dolů na zem a slevil ze svých ideálů ... 3,5*

Naivně jsem si myslela, že nepůjde "jen" o výpravnou dobovou romanci ve stínu intrik - či politiky, což je v podstatě totéž. Doufala jsem, že se dozvím víc .. o NÍ - jako o jedné z těch žen, které dokázaly nést korunu. Jakoby vládla jen na vedlejšák, ve volných chvilkách mezi koupáním a portérováním milovaného psíčka a svého vyvoleného (ve druhém případě se omezila pouze na provozování malířského umění) ... jízdou na koni ... střelbou z luku ... tanečními kreacemi ... a tak dále a tak podobně. Až by se mi chtělo říct, že se jedná o vyprávění nehodné královny jejího významu, neboť nakonec nedokáže naplno zaujmout ani svým romantickým hávem. Třebaže se jedná o kostým velkoryse zdobený, nevzbuzuje očekávané emoce. Na druhou stranu mu nelze upřít upřímnou snahu o co nejpřitažlivější vyobrazení všech okolností, které souvisely s příchodem královny Viktorie na anglický trům a které předznamenaly její dlouholetou vládu ... 3,5*

Tak nějak vnitřně (a dílem i zevně) umělecky rozervané ... a maličko exhibicionistické, nicméně životopis by měl být v první řadě o ŽIVOTĚ, nikoli o díle - tudíž účel je splněn a drobné nedostatky tentokrát pomíjím, neboť forma je interesantní, obsah vypovídající, emoce přítomné, tah na branku zcela zřejmý ... a víceméně nezáludný. Slabší 4*

----- "Věřte v Boha. Ale možná bychom se také mohli zamknout." ----- Příběh se ve své první polovině rozvíjí převelice slibně, o to víc zamrzí rozuzlení. Ne, že by nebylo logické ... když se nad ním zamyslíte, je svým způsobem DOKONALÉ - prakticky se nenabízí žádná jiná varianta, která by celou záležitost uzavřela s takovou elegancí. Nicméně samotné provedení je snad až příliš prvoplánové, neboť trochu neomaleně strhává závoj, upředený z nitek dávných provinění, mlhavých vzpomínek, narůstajících obav a nejistých očekávání. Navíc ... přestože situace se pozvolna, leč neúprosně mění k horšímu, všichni zbývající aktéři se v rozlehlém sídle s až nepochopitelnou tvrdošíjností přidržují stereotypů chování, které se v dané situaci zdají být poněkud nesmyslné - jakoby přímo vzývali osud, aby se mohli stát další obětí. Mnoho povyku pro nic - chce se mi trochu nespokojeně podotknout, třebaže zrovna tohle rčení s daným tématem v podstatě nekoresponduje. Nepřesvědčivé 3*

----- "Obviňuji vás z promarněného života ..." ----- Něco málo o muži, který se nikdy nevzdal ... a to ani tenkrát, když nezbývala prakticky žádná naděje ... v podmínkách, které přímo vybízely k rezignaci - snad proto, že nechtěl promarnit dny, které mu ještě zbývaly. A něco málo o životě, který chodívá i po zdánlivě neschůdných stezkách.

Souboj přiměřeně dobrodružný, leč nadmíru nezábavný a nenapínavý. Popravdě ... netuším, jak může spatřit světlo filmového světa ve výsledku TAK neveselá až truchlivá taškařice, když má k dispozici dostatečně malebné lokace i důvěryhodně vyhlížející rekvizity. Ale co chcete, když jsou jejími protagonisty: 1) omšelý postarší opilec podprůměrného IQ, jehož počínání vzbuzuje spíše útrpný nežli veselý úsměv, 2) namachrovaný pololibový frajer urostlé postavy, snažící se bez většího úspěchu napodobit Indiana Jonese, 3) nepříliš atraktivní tmavovláska pronikavého hlasu, vyplňující většinu nestandardních situací velice mocným jekotem, 4) rezavý dýchavičný vrtulník vtrošivé povahy, evidentně nespokojený se svou úlohou pilotovaného rotorového letadla a 5) skupinka profesionálních zločinců pochybných schopností, jejichž poznávacím znamením je proklatě nepřesná muška. A jen tak mezi námi: Dva idioti, kteří chytí a svážou jelena, aby ho poté zanechali jeho neradostnému osudu a naplno se věnovali svým žabomyším válkám a vzájemným naschválům, si rozhodně VŮBEC ŽÁDNÝ poklad nezaslouží. Velice slabě poblikávající až zmírající 2*

Veřejně prezentované soukromé drama, spoře přioděné klubovým přítmím a stylově zahalené cigaretovým dýmem. Vypráví o životě, v němž jdou pospolu ... ve vzácném porozumění ... za doprovodu saxofonu ... budoucnosti vstříc jazz, drogy, démon alkohol i láska - a užívají si každičkou vteřinu tak, jakoby měla být tou poslední.

Maličko morbidní, leč vcelku vtipé i originální - přesto ne zcela uspokojivé. V podstatě se nabízí paralela s poněkud amatérským rozjezdem prezentované rodinné firmy. Pokud mám být upřímná, ze všeho nejvíc mě zaujalo počínání obou rodných sester, které se zjevně ani v náznaku nezatěžovaly rozjímáním o možných zdravotních rizicích, která je v jejich lukrativním oboru podnikání mohou ohrožovat. Obzvláště fascinující je tato skutečnost u "zodpovědnější" z nich, kterážto je - krom jiného - matkou chlapce poměrně útlého věku. A jen tak na okraj: Docela by mě zajímalo, čím jsou ve Státech podmiňovány ekonomické aktivity v podobných profesích a jaké sankce hrozí za porušení stanovených mantinelů. Slaboučké 3*