Yoshitsune

Když sem začal tenhle seriál sledovat, pořádně sem nevěděl jak k tomu mám přistupovat, ale každý další díl, sloužil jako dílek do slákladačky, ze které se začalo formovat cosi zrůdného. Seriál se zaměřuje na tři postavy, červený, žlutý a zelený pták, který žijí v jedné domácnosti a tu domácnost, v každé epizodě, navštíví nějaký host/ti. To že ten host/ti, mají s touhle partou nedobré úmysly, je celkem jasné, ale každý host přinaší jinou formu teroru a strachu. Celé je to okořené klasickým Britským humorem a celá ta podivnost si mně získala, a když píšu podivinost, tak je to fakt bizardní, místy velice děsivé a onen humor, spíše ukazuje v jaké bezvýchodní situaci se oni tři protagonisté nachází. Za pochvalu rozhodně stojí, způsob provedení celého seriálu, je tu 2D animace, pak 3D animace, sou tu loutky, masky a také clay animace, takže tvůrci v tomhle směru se nedrží jen jednoho stylu, ale vše kombinují a dělají to na jedničku. Seriál kromně toho že funguje čistě v hororové premisere, host příjde a děs nastává, tak funguje i v té filozofické rovině. Nemluvě o tom, že sem k tomu všemu vytvořil vlastní teorie, jak o tom kdo jsou ti tři, tak i zároveň proč sou furt navštěvováni a jaký je účel těch návštěv, takže v tomhle směru seriál dává prostor. Nejděsivější díly, sou určitě Rodina a Práce, ale poslední díl, jednak zodpověděl jednu otázku okolo žlutého, tak i zároveň to celé uvrhl do takové hrůzy, že je lepší být šílený a nebo si neuvědomovat a nepřipouštět, to co se děje okolo vás. Protože když se pokusíte zjistit pravdu a celé to odhlait, tak smrt se jeví jako ta lepší varianta.

Hra Cyberpunk 2077 měla být revoluční, město mělo být žijící a dýchající, obyvatelé měli mít duši a příběh měl být jako žádný jiný doposud a postavy měli možnost se svobodně rozhodovat, na základě vašich činů. O tom jaká měla být hra Cyberpunk 2077, se na vyprávělo spousta příběhů  a spousta z nich jak se ukázalo, byli jen lži tvůrců a v tomhle směru, odborní recenzenti, kteří rozhodně "nebyli podplacený", do poslední chvíle přiživovali ony lži. To že hra Cyberpunk 2077, je podvod století, je už dávno každému jasné, ale jak je na tom seriál ? Seriál je na tom překvapivě podprůměrně a né, můj osobní názor na hru, se do tohohle seriálu nijak nepromítnul, k tomule seriálu sem přistupoval neutrálně, byť menší nadšení pro tenhle seriál, by se u mně ze začátku našlo. Ale kde vlastně seriál selhal ? Selhal v tom, že sem si k postavám nedokázal vytvořit nějaké silnější pouto, pouto natolik silné, abych na konci seriálu, měl potřebu postavy oplakat a nebo doufat v možný návrát některých postav. Hlavní protagonista David, je klasický hrdina, nemá výraznější silné a ani slabé stránky, je svým způsobem jeden zmnoha. Druhá hlavní postava je Lucy, která má celkem zajímavý origin, ale nijak se výrazně neliší od Davida. A z vedlejších postav, u mně rozhodně uspěla Rebecca, je tedy škoda že ona a pár dalších vedlejších postav, v seriálu nemají žádnou historii a vlastně se o nich nic nedozvíme. Seriál taky trpí tím, že nemá ucelenější příběh, takže první polovina je o tom jak se David do gangu dostal a druhá polivna je jak o tom, je gang rozpadá. V posledních třech epizodách, to tedy seriál zkusí různě kombinovat a překombinovávat, na scénu nastupují i intriky a celé to ke konci, působí dost zmateně. Seriál má tedy luxusní animaci, akce stojí taky za zmínku a ta cyber-psychoza, by byla celkem zajímavá a je škoda, že tohle seriál neupřednostnil a nevzal si to jako hlavní téma, byla by celkem zábava sledovat, jak městem obchází strach z cyber-psychopatů, kdy by to mohlo potkat každého. Ahhh a abych nezapomněl, písnička "I Really Want to Stay at Your House" je fakt úžasná, hodně se snaží dovytvořit jakousi emoční linku, ale vytvořit něco, co zde neni, je prostě nemožné.

Nejslabší Thor ? Jako jo a co mi nejvíc na filmu vadilo a je Gorr a celá jeho linka, nechápejte mně špatně, Bale je parádní a jde z něho strach, ale jeho příběh by zasloužil samostatný film. Takhle se musí dělit o velice krátkou stopáž s Jane, Diem, Thorem a se Strážcema. Tenhle film měl být čistě a pouze jenom o Jane a Thorovi, protože tahle linka, dostala ve filmu asi nejvíc prostoru a je zde zpracována perfektně. A mně bavilo sledovat, jak se tihle dva znovu potkali a snažili se tak nějak, vypořádat s tím rozchodem, s tím že Jane má Thorovo kladivo a pak s tím nepřítelem, se kterým Jane bojovala a bohužel prohrála. Linka s Gorrem by byla vhodná v pátem Thorovi, kdyby se probádalo i to jací sou i vlastně ti bohové a kdo je vlastně ten zlý, ten co je zabíjí a nebo oni, kteřího ho k tomu dohnali. A zase Zeus jako sekundární záporák, by tak mohl dostat více prostoru a celé by to mělo mnohem lepší dopad na Thora, který by o o tom všem co posud znal, mohl pochybovat. No a tak sou ve filmu, dva filmy a zatímco u Ragnaroku to vyšlo, tady ne. Co se týče akčních scén, sou fajn, ale nic co by mně nějak zásadně šoklo a nebo byli nějak inovativní. Co však musím pochválit, je samotný Thor a jeho vývoj, když byl v Avengers měl pocit, že ho vždycky někdo potřebuje a že je součástí něčeho většího, měl kolem sebe své přátelé a společně všemu čelili a to všechno, je teď pryč. Přisál se sice na Strážce a to mu dělalo nějakou dobu radost, protože neni nadto vyžírat cizí ledničku, ale bylo na něm vidět, že sám neví kam má jít, co má dělat, co je jeho posláním, potřeboval nějaký smysl života, každý ho měl, jen on né. Vtipy a humor celkově, občas takový meh a pak zase dost dobrý a zajímavý na tom je, že ten humor který vycházel z přirozených událostí, byl vždycky lepší, než ten který tam byl jen na efekt. Nicméně pod některými těmi jízlivými, sarkastickými a ironickými větami, které sou i občas vtipné, ti dotyční schovávají svůj strach, smutek, zlost, bolest a neschopnost říct tomu druhému, co k němu cití a proto pronesou kousavý vtip, v tomhle směru je tohle reálnější než by jste čekali a ukazuje to ty hrdiny, v jejich nejzranitelnější formě. Co potěší je ten nádherný soundtrack, odkazy na Vikingy a jejich kultůru, Hercules a Strážci, hlavně tedy Nebula, která je příjemná asi jako cukrkandl. Po zhlédnutí druhého Black Panthera, musím přehodnotit své hodnocení zde a to na tři hvězdičky, protože ta míra kvality je zde menší.

Ze seriálu, jsem si odnesl jednou ponaučení a to je, nikdy, ale nikdy, nenaser nikoho od speciálních jednotek, protože když to uděláš, tak ani všichni bozi tě neochrání. Tenhle seriál je rozhodně to temnější a depresivnější co sem za posledních pět let viděl a Chris Pratt, rozhodně zde neni žádný zlatý hoch a nebo ten který hraje jednu a tu samou roli. Chris Pratt svoji roli hraje vyloženě na dřeň, a to čím si projde, je na můj vkus až jako moc za hranou. Protože každý díl, jeho postavou posílal do větší a větší temnoty, do hloubky, ze které by se nemusel nikdy vyhrabat a ony snové scény, byli hodně silné. Seriál mi v tomhle směru, nabídl hned několik žánrových vibrací, máme tu vládní, armádní a špionážní korupci v několika odvětvích, takže tak trochu Případ Pelikán. Pak se tady jede styl ala Punisher, možná o dost temnější Punisher. No a nakonec nám šestá epizoda přinese Štvanece ? Tak to jo a když dojde na akci, tak tady trošku mám malý problém, to že sou to z větší části přestřelky, je v pohodě, je to sice škoda, protože bitky sou lepší než to střílení, ale to že je většina akce je v noci a ještě ten filtr který má dotvářet tu špinavost, toho světa, tak tohle mi prostě nesedlo. A byť se mi líbílo, postupné přidávání jmen na seznam, tak mi v tom všem chyběl nějaký pořádný překvapení, zvrat a nebo jen obrat o třista šedesát stupňů. Nemluvě o tom, že mi chyběl nějaký pořádný frajer, se kterým by se hlavní hrdina porval, ve stylu že by ze sebe trhali maso, dokuď by jeden z nich nepadl, ale všichni záporáci sou slabky a kňourové a to je škoda. Je to super, je to depresivní, má to dobrou emoční i politickou linku s určitým přesahem. Protože to má reálný podklad, vojáci kteří si prošli válkou, se pak vrací domů a jejich vlastní země se o ně nedokáže postarat, nebo se jich dokonce i bojí a neví co s nimi. Takže všechno sem to pobral a líbílo se mi to, jen by to možná chtělo v některých částech poladit, takhle za silné probrečené čtyři.

Tedy vidět film v květnu a recenzovat ho v polovině července, asi jako neni úplně dobrý nápad, za tu dobu sem ztratil docela nit, ale tak snad to napíšu dobře. Tak jak mi Holland,v první Spider filmu nesedl, tak si mně postupně získal a to nejen ve Spider filmech. A je fatk že Holland v roli Spider-mana ušel kus cesty a hodně vyzrál, furt tedy vtipkuje a je furt takový optimisticky laděný, toho dost drží nad vodou. Ta sbírka záporáků zde je tedy úžasná a je vidět že všichni, si to natáčení dost užili, ale z těch všech záporáků nejvíc vybočuje Goblin, který oproti jiným záporákům z celého Marvelu, je ikonický tím že on chce jen chaos, šílenství a chce v lidech umocňovat jejich zlé já. On tedy Dafoe co by Goblin byl ikonický už v předchozím filmu, ale tady na mně působil jako kdyby vypadl z hororu. Maguire a Garfield sou zlatíčka a ke konci filmu, si to dost kradou pro sebe. Souboje sou parádní a finále je dost napínavé, ale u mně osobně vede bitka v apartmánu, která je vybičována na maximum. A navíc ta hudba a to hlavně v akčncíh pasážích, patří mezi jedny z nejvíc intenzivních co byla v Marvel filmech, jo překonává to i druhého Capa. Film si mně po celou dobu hýčkal a když už jsme si myslel, že vytáhl z rukávu všechny esa, tak prostě jen vytáhl další balíček plný es, takže jo.

Jako furt mně mrzí že Ruben nenatočil druhé Venoma, který však nedopadl zase tak špatně a o to větším překvapením je že Ruben a ta štafeta scénáristů, dokázali z tohohle projektu vykřesat, docela solidní dobrodružný film. Já osobně sem totiž nevěřil že tenhle film vznikne, bylo to doslova prokleté a to až tak, že v tom měl původně hrát Nathan Fillion, který za tu dobu stačil zestárnout. Takže jo čest všem, kteří se na tomhle filmu podíleli a neni to špatné, ano je to klasický dobroružný akční film, který oplývá kretivní akcí, fajn ústřední trojící a špatnýma záporákama. Co se mi líbilo a to jako dost, byl vztah Sullyho a Nathana, který si tady prošel docela těžkým emočním vývojem, tady nemají na růžích ustláno jako ve hrách, takže za tohle palec nahoru. Akce je slušná a nelze ji v podstatě nic vytknout a nutno podotknout že kameraman a strihač předvedli bravůrní výkon. Výkon Toma Hollanda, je podle mně naprosto uspokojivý, Nathna hraje uvěřitelně, má takový dětský pohled na svět a v mnoha směrech je naivní, ale to se mi líbí, protože začátky sou vždycky těžké. Takže to že si, sypal popel na hlavu, za svůj výkon mi příjde trochu přehnané, protože v mých očích udělal parádní výkon. Aaaaa záporáci, sou dost klišoídní a čitelný, takže než něco stačili udělat, tak sem už tušil co udělají, takže opět se nijak neodlišují od her. Za mně pohodové čtyči hvězdičky a doufám že bude nějaké pokračování, se Sophia Ali aka Chloe Frazer.

Musím tedy říct, že jsme příjemně překvapený, ano Godzilla z roku 2014, je tak nějak furt lepší, ale druhá Godzilla byla nudný průměr a ještě se špatnou kamerou. Co mi však na filmu vadí, je  Bernie a ty dvě děcka s co sou ním, jejich příběhová linka je zbytečná a zabírá ve filmu místo, mohli jsme dostat něco víc z duté země. Lidský záporáci logicky vypadli z céčkového filmu, takže nezapomenou prozradit svůj ďábelský plán, hned v prvních minutách filmu a díky tomu nástup Mechagodzilly, působí dot lacině. Co se týče hudby, tady mi chybí Bear McCreary chybí a to docela dost, né že by Xl odvedl špatnou práci, ale McCreary je prostě jen jeden. Přesto všechno, ale musím říct že se mi to líbilo, tak nějak to vše dobře utíká a když nebudete myslete, tak se budete i dobře bavit. Akce se mi hrozně líbila, první bitka byla vlastně i dost originální, druhá byla správně akčně dynamická a kameraman přesně věděl, kdy má oddálit kameru a kdy ji má zase příblížit a některé záběry, sou fakt parádní. A pak následuje ta závěrečná, ještěrka a Boots vs popelnice, vyložně satasfakční zůčtování a bylo to velice uspokojivé. Takže ty čtyři jako jo a doufám, že další Kong bude z duté země, tady je zapotřebí více Julese Verna !

Moon Knight to na stránkách komiksů, neměl vůbec lehké, každý další scénárista který se ho ujal, z něho udělal většího blázna než byl před tím a logicky se to tak odráželo na tom, jak ty komiksy působily. Jednou to byl styl ala Punisher, pak se z toho stala záležitost plná bohů no a ke konci z toho udělali úplný psycho, kde ani čtenář vlastně nevěděl o co tam šlo. Takže je pro mně překvapením, že seriálový Moon Knight se v sobě snaží spojit všechny tyhle věci, božstva, mytologii, superhrdinství a psychické onemocnění, neni to tedy zase tak strašidelné a nebo temné, jak asi mělo být, ale to je jedno. Protože Mohamed Diab, na tomhle seriálu odvedl kus dobré práce a já sem tomuhle seriálu podlehl tak nějak hned, ono jde o to že jak na mně vytáhnete starověkou kultůru, ať už je to Egypt, Řecko, Skandinávii a další tak se vám rozteču jako zmrzlina v létě. Ano, ano, mám pro tohle slabost, ať už je to tím že sem viděl všechny ty Herkuly, Sindibády, Mumie a podobně ražené seriály a filmy, u těhle to začalo. Pak to pokračovalo tím že sem ony země navštívil a užil si jako turista, no a teď si můžu ještě v jedné formě a to skrze AC hry. Nicméně co je na seriálu docela zajíamvé, že až na pár komiksových šarvátek ve druhé a třetí epizodě, tak na mně seriál z větší části působí jako dobrodružná záležitost, s minimem superhrdiných věcí. Jistě ke konci je to klasický Marvel, ale nemohu se ubránit pocitu, že seriál parádně funguje i bez té komiksové noty, což je dobře, což je velice dobře. Druhým a silným tématem je zde, psychika a mentální stabilita hlavního hrdiny, který má v tomhle směru dost velké problémy, se kterými se musí v páté a hodně silné epizodě vyrovnat, jinak nebude schopný se pohnout dál a hlavně nebude schopen sám se sebou žít. Ano tu a tam je nějaká komiksová věc, ale ta až na šestou epizodu, tohle stojí dosti upozaděné, takže seriál dokáže fungovat i pro ty co moc nemusí komiksy, ale rádi starověký Egypt. Hlavní herecká trojice je hrozně silná, Ethan Hawke je zde v roli relugérního Charles Manson, či jiného okultního šílence a jeho vyrovnanost a klidný hněv je až znepokojivý. May Calamawy se objevila odnikuď a její výkon je zde parádní, pevně doufám že tenhle seriál ji nastartuje její hereckou kariéru, byla by škoda, kdybychom už ji neviděli v nějakém tom seriálu či filmu. A bude to asi znít trochu divně, ale já toho digitálního Khonshu miluji, jeho humor je suchý a jízlivý, pokaždé musí poslední slovo, je paličatý a občas se chová dětinsky a logicky s tímhle vším, vysírá všechny okolo sebe, takže jo.......je úžasný. No a nakonec, samotný En Sabah Nur......ha moje chyba, všichni ho známe pod přezdívkou Apocalypse a neb jak se první mutant, dostal zpět k Marvelu, to že je Oscar Isaac talentovaný herec, mi bylo jasné už v Ex Machině, kdy si tam vyráběl ty svoje šuk-robůtky. Chudák Oscar pak neštastnou náhodu zabloudil do Star Wars světa, kde dle všeho trpěl. Což mu způsobilo velké psychické problémy a jeho osobnost se rozbila na několik dalších a každý z nich je nějaký a zde v tom to seriálu, Oscar a jeho spousta dalších já, zazářily a snad budou moct opět zazářit, jako ty hvězdy na noční obloze, které pomáhli poutníkům překonat poušť.

Tak jo, na filmu se mi líbili ty masky které vrah nosil, je něco děsivého na tom, když vrah má na své tváři tu vaši a snaží se vás zabít. Taky se mi líbilo samotné vraždy, nic mimo kameru, všechno to pich, pich a řiz, říz je tady vidět a je to dobrý. Ale celá ta vrahova motivace, je taková o ničem, čekal sem že vrahem bude jednak někdo jiný a ten někdo, bude mít vyšší důvod proč to všechno spáchal. Jako až na ten závěr, to má i dobrou atmosféru a to odhal vrah, než tě stačí píchnout svým nožíkem, je celkem fajn, ale ten konec......ten to celé zníčil. Čekal aspoň nějaký zajímavý zvrat a nebo nějaké napínavější vyústění, ale hlavní hrdinka se polovinu filmu, klepe strachy z vraha a pak najednou si ho podá, jako kdyby nehořelo, to prostě neni to pravé.. Film má vynikající hudbu, takovu ala Kavinsky, sice to sem úplně nesedne, ale hej. Herci hrají dobře, nic co by se dalo vyčíst a nebo vychválit. Jo dávám dvě hvězdičky, tohle si Wan měl trochu pohlídat.

Takže Thajwanci mají vlastní Planete Teror a tu jim natočil Kanadský režisér, Robert Jabbaz a sem překvapen, že to tady má tak vysoké a kladné hodnocení, obzvlášť když vezmu v potaz, že film je totální odpad. Ale napřed kladné věci na filmu, masky a gore sou tady dobré, galony krve tečou i při malém pichnutí. A to je asi tak něj vše, je tu spousta krve, hnisu, odporných úchyláren a taky je tu dost sexu, kdy jako lubrikant slouží právě ona krve a hnis, to je super. A film kromě tohohle, nemá co nabídnout, herecké výkony sou podprůměrné, né-li špatné a nějaké silné emoční pouto mezi dvěma hrdiny nečekejte. Film nemá ani dobré akční scény, tu akci nemá v podstatě žádnou a ani ta atmosféra zde neni, neni nijak znepokojivá a nebo napínavá. Příběh je o tom, že jedna z postav se snaží dostat do bodu A a druhá postava je v bodu A....aaa to je celý, neni to podložené ničím zajímavým, originálním a nebo něčím co by mně zaujalo. Ano je zde násilí, velká míra násilí, ale to je vše a nic víc a to násilí je zde buď nechutné, jakože nechutné a pak v nemocnici i nudné, protože je to furt o tom samém. Když to srovnám právě se zmíněnou Rodriguezovou Planetou, tak ano i tam je násilí, prasárny a úchylárny všeho druhu, ale je tam taky vidět onen režisérský um a cit vytvořit něco, co bude prasárna, ale ta prasárna bude dávat smysl. Taky je tam hafo vynikajících herců, akce je luxusní, atmosféra je parádní a ten černý humor je ikonický. A přestože ten příběh, tam neni bůhví jaký, tak tam je to jedno, protože výše zmíněné věci tam fungují a nic z toho co tam je a funguje, tak tady to neni a nemůže to tak fungovat. Asi bych jako mohl dát tu jednu hvězdičku za to gore, ale to už dneska má skoro každý film, takže se rozšoupnu a dám odpad.