Yoshitsune

Podle toho názvu sem očekával, nějakou odlehčenou taškařici, což i z větší části byla a to přestože témata sou zde vážná. Ale na tomhle seriálu mi vadí pár věcí, které kdyby byli jinak, tak by tvůrci udělali lépe. A začnu hlavním mužským protagonistou, Ong Seong-wu hraje standardní hrdinu, který nemá žádnou vadu, spát chodí před večerníčkem a všem v krámě dá přednost. Ta postava byla nudnější než kámen v lese a celé to bylo do očí bijící, když vedle něho postavíte Byeon Woo-seok, který hraje mnohem zajímavější postavu, ať už jde o jeho minulost, to jak se vypracoval a to jakým byl. A většinou nesrovnávám herce podle vzhledu, ale sakra Byeon Woo-seok, sem si hned oblíbil, je vysokej, má hranatou bradu a jeho pohled byl doslova uhrančivý. A druhý vážný problém, mám s vyšetřováním které zabere celý seriál a přitom se na pozadí vytvořila docela zajímá mafinská organizace, která i jako měla potenciál být tím hlavním, což ve výsledku nestalo a asi ani nikdy nestane, protože seriál má otevřený konec. Nemluvě o tom, že to samotné vyšetřování, bylo dost jako groteska, hlavní hrdinka tam deset dílů poskakuje a vše si natáčí na hodinky, které sou větší než ona sama a žádnému záporákovi to nepříjde divné ? Jako u postavy, kterou hraje Byeon Woo-seok, to dovedu pochopit, jednak do ní byl zamilováný a za druhé fakt hledal spřízněnou duši, ale ten zbytek poskoků, ti byli dle všeho úplně blbý. Nemluvě o dalších věcech, které doslova křičeli do světa "JE TADY POLICE, TOHLE SOU POLICAJTI" tak záporáci stojí a usmívají se. Udivující sou pak poslední tři díly, které sou nečekaně vážné a i to nejlepší z celého seriálu, jelikož v těch posledních třech dílech tvůrci šlápnou na plyn a docela solidně to graduje. Špatný to neni, ostatní postavy sou fajn, rodinka je dobře šílená, humor zde funguje na jedničku, nějaké velké užití síly zde neni a Yoo-mi Lee neni špatná, jen hraje zvláštní postavu a věřím tomu, kdyby se vynechal detektiv a vše by se tak točilo okolo hlavní hrdinky a né úplně tradičního záporáka, tak by to bylo prostě lepší.

No tak tohle bylo divný, jakože né špatně divný, ale ani né dobře divný, prostě jen divný. A né že by mi vadilo, že hlavní hrdina je malý kluk, však anime Astro Boy je v tomhle směru průkopníkem a nebo takový Ash Ketchum, která nezastárl ani o jeden den a stále se je snaží všechny chytit......jsi chycený v limbu Ashi. Nicméně, na tomhle seriálu mi ani tak nevadí, že nikomu z těch dospělých nepřišlo divný, že malý kluk žije sám a nebyl k němu přidělen žádný poručník, ostatní dospělé postavy sou s tímhle v pohodě. Sice pak dozví, co a jak, ale je to prostě divný, ale nejvíc mi na tomhle vadí, že epizody nemají ucelený děj, ale v jedné epizodě sou tři mini příběhy, které vykreslují všední život Kotary a lidí okolo něho. Přitom kdyby se některé mini příběhy tvořil samostatný příběh, který by se po té jedné epizodě uzavřel s tím, že by se na pozadí odehrával onen hlavní příběh, tak by to i lépe fungovalo. Nemluvě o tom, že tenhle seriál neví jestli chce vyprávět tu nevinou dětskou stránku Kotarova života a nebo tu temnou a depresesivní a tak se to snaží kombinovat a tady přichází ten největší problém, ke Kotarovi, tak jako k těm dalším postavám sem si nevytvořil žádné pouto a nebo něco, kvůli čemu by mi mělo na těch postavách záležet. A to přestože v desetám díle, přichází moment na který sem čekal a který by nějak vyzdvihl tohle anime, tak i tak sem na to nijak nereagoval, je to asi smutné, ale jelikož v předchozím díle byl mini příběh o rukavicích, tak to souvětí "asi smutné" to celé jen podtrhuje. Nechci být hnusný, na seriál který se pokouší vyprávět dospělý příběh, ale to by ten příběh tady musel být.

Nekoretní, brutální, úchylný a naprosto šílený, takhle bych definoval tenhle seriál a vlastně i tak nedokážu vystihnout přesnou podstatu tohohle seriálu. Protože ustřelený, useknutý a rozdupnutý hlavy, sou vlastně v tomhle seriálu to nejmenší, nejen že každý díl stupňoval intenzitu toho všeho, ale i překračoval a kdy už sem si říkal, že tvůrci dosáhli svého úchylného vrcholu, tak na mně vyrukovali se sexem dvou imaginárních postav. A zatímco první série je spíše taková klasická kriminálka s pár podivnostma, která se snaží spíše šokovat, tak druhá série se více zaměřuje na postavy a rozjíždí velice bizardní příběhovou linku. Samotný seriál jako takový, je kritika dnešní společnosti a všeho v ní, vánoce, velikonoce, náboženství, policie, podstata lidskosti, rodičovství, vše si tady tvůrci berou na mušku a nikdo a nic, neni před nimi uchráněno a jo, je to skvělý a musím dát tvůrcům za pravdu. Svět je plný svinstava, lidských zrůd a uchránit před tím děti nelze, ale lze je připravit na ten svět, v tomhle směru děti spoléhají na rodiče, aby je připravil na to co je čeká a aby děti, vždycky našli zastání a oporu v rodičích, budou to potřebovat, protože i oni jednou budou rodiči. A jasně že je to boží, taky na to dohlížel jeden z komiksových bohů a to samotný Grant Morrison.

To že mi seriál sedne, sem zjistil hned od první epizody, jednak asi díky animaci která jako by vypadla z oka Azumanga Daioh, School Rumble a nebo GTO pak se později začali objevovat určité prvky z Panty & Stocking with Garterbelt a to hlavně v obličejích, kdy se obličeje dívek příjemně zakulatěly a byli tak roztomilé, hlavně u Mabel to bylo dost časté. A další důvod, proč mi to hned sedlo je ten, že to celé bylo zpracováno jako pohodové anime, s občasnými prvky serioznosti, zde tvůrci věděli jak do té jinak komediální linky, zasadit važné téma a nebo vážný rozhovor, právě ty rozhovory kdy Strejda pomáhá jedné z dívek, sou hodně silné. Super je, že zde žádná postava zde nepůsobí na víc, žádná neni otravná a nebo jen do počtu, každá z těch hlavních postav, má v seriálu své místo a přesně zapadá do toho příběhu. Po humorné stránce, je to naprosoto skvělý a důležité na tom je to, že ten humor působí přirozeně. Humorná stránka, se tak skládá ze dvou bodů. Strejda do všeho implementuje, svůj zážitek z her od Segy a jelikož je to mamlas, který nevidí že o něho mají zájem, tři dokonalé (logicky) dívky, které sou schopny se o něho i porvat. A druhý typ, Strejda chce někomu pomoct a nebo mu někomu udělat radost, ale ve výsledku jeho snaha, působí znepokojivě a nebo to z něho udělá mamlase, na druhou. Celý příběh je výborně vyprávěn, kdy sledujeme Strejdovi zážitky z fantasy světa a jeho zapojení se do dnešního aktuálního světa, vše je výborně vyváženo a přestože v první polovině, se fantasy světu věnuje seriál méně, tak druhá polovina, to výborně vynahrazuje, sou zde tak i slušná monstra, zbraně a další fantasy věci. Co se týče hudební stránky, tenhle seriál jasně dokazuje, proč by se nikdy, ale nikdy neměli přeskakovat openingy a ending, protože obě dvě písničky sou totální a absulutní bangery, navíc ve dvanácté epizodě je písnička Dreams Dreams, ze hry Nights into Dreams a zpívá to Aoi Yûki, dabérka Mabel, takže tímhle tvůrci totálně umocnily celý zážitek se seriálu. Ale zároveň sem hodně naštvanej, Veselá tetka má na Netflixu dvě série a tenhle skvost, kdy Strejda ještě ani pořádně nezačal s vyprávěním, má jenom jednu ? Tohle je seriál, na který se schutí zase po nějaké době podívám a vím, že si ho zase užiju, jako kdybych to viděl poprvé.

Tak tenhle seriál je fakt oříšek, na jedné straně sou tady fajn herci, ale k hlavní čtveřici postav, sem si nedokázal vypěstovat, nějaké silnější pouto, asi to bude tím že každá z těch postav, má nějaké to ALE a nějaká sebevětší sebereflexe, či jejich změna charakteru se u nich nedostavila. Nemluvě o tom, že příběh, je hrozně nekonzistetní, jako by tvůrci nevěděli jak dostat K k hlavní čtveřici a nějaký smysl to nabralo až v posledních čtyřech epizodách, né že by to znamenalo hned výhru. V prvních epizodách, sem v tom měl i guláš, jakou postavu že to sleduji a jestli je to z minulosti a nebo ze současnosti. Nemluvě o tom, že zde zůstala spousta nezodpovězených otázek, ať okolo K a nebo Santa. Kdo se seriál hodně zachraňuje, je herečka Kim Hye-jun a její postava K, která byla i hlavní důvod proč sem seriál dokoukal a myslím si, že kdyby se seriál věnoval čistě jí, tak by tvůrci udělali lépe, ta postava má zajímavou minulost, je opředena tajemstvím a její motivace, má i dobrý základ. Výborná byla i herečka Kim Hae-sook, v roli milující matky a kdyby se mezi těmihle dvěma postavami, vytvořil nějaký konflikt, tak by celý seriál lépe fungoval. Ona celá ta linka s vyšetřováním toho jak K vraždí, vedla odnikuď nikam a to jak se tady měnili strany z minuty na minutu, bylo dost otravný. Dost dlouho sem váhal nad hodnocení, jelikož celý seriál je jak na houpačce, ale jelikož to celé skončilo bez nějakého lepšího vysvětlení, satisfakce a nebo ucelonosti, tak dávám jednu a to jen protože, Kim Hye-jun je solidní verze Punishera.

Příjemné překvapení, já moc nejsem na tyhle seriály, kdy se pracuje s virtuální realitou ve které hlavní hrdina uvízne a snaží se dostat ven, ve virutální realitě pozná skutečné přátelství, lásku a hodnotu lidského života. Takové seriály, pak buď hrají přehnaně na city Sword Art Online, nebo se z hlavní hrdiny stane zmrd kolosálních rozměrů Overlord, čest patří vyjímkám typu The Rising of the Shield Hero, kde to hrdinu šoupne do toho světa a nazdar, v tomhle směru Štítový hrdina, více funuje jako klasické fantasy, než nějaká online hra. Něco jiného se pak seriály typu, KonoSuba, Mushoku Tensei a Re:Zero, kde ty fantasy světy sou reálný a nejen jedničky a nuly. Ale zpět k tomuhle skrytému pokladu, seriál předkládá několik vážných témat závislost na hraní, odloučení od rodiny, popírání úmrtí člena rodiny a autoritářský otec jehož, přítomnost ubližuje všem a tak zbylý členové rodiny, utíkají do online světa. A pak je tady něco, co co bylo v loňské Mission: Impossible a to, že AI která získá vlastní vědomí a má nějaké cíle, které se snaží uskutečnit. Zatímco AI v MI by nevyděsila ani hráče Fortnitu, tak tady je AI docela děsivá a na celou problematiku tak seriálu upozorňuje mnohem lépe, AI je zde mnohem lépe zpracována a to i její cíle, pocity a uvědomění si sebe sama. Taky je zde třeba říct, že ten herní svět zde neni to hlavní, ale spíš zde slouží jako stavební kámen, proto co se děje v reálném světě. Čemuž i pomáhá i animace, zatímco ve hře sou ty barvy veselé, pastelové a dost výrazné, tak v reálném světě sou temné, naturalistické a postavy mají zde ostré rysy, zatímco ve hře postavy občas i působí komicky. Animace reálného světa, je podobná hodně té ze seriálu Ergo Proxy a Texhnolyze, takže co se týče animace je to naprosto geniální. Navíc sou zde skvělý Japonští dabéři a to jak v hlavních rolích, tak i v těch vedlejších. Zhruba tak v polovině sem si říkal, že tohle je naprosto skvělý a pokuď tvůrci neudělají nějakou botu, jako třeba hloupý konec nebo tak, tak tu pěti hvězdu mají jistou.....ten konec jenom potvrdil, že tohle je geniální dílo, je to kontroverzní dílo, ale přesto geniální. Dobrou noc Pico.

Původně sem čekal, to co tady Netflix píše, prostě takovou tu duchařskou kriminálku, kde se to bude víceméně držet těch standartů a že si tvůrci nedovolí, nějakých šílených a nebo drastických veletočů. A jako jo, je to kriminálka a jo sou tady duchové, ale tenhle seriál jde těžce proti zavedeným pravidlům. Líbili se mi tady určité kličky a pokusy, o dopadení Hong Seo Junga, kdy hrdinové vyzkouší všechno možný, jen aby ho dostali. Seriál má pomalé vyprávějící tempo a prvních šest dílů, mělo i slušnou hororovou atmosféru, pak už z toho byla jen temná kriminálka, ale co díl tak to bylo víc a víc skličující, až to celé skončilo nejhůře, jak jen mohlo, ale zároveň jedině tak to mohlo skončit. A to je asi můj jediný problém s celým seriálem, to co se tady stane, by klidně vystačilo na další dva seriály, je toho tady až moc, ten příval neštěstí, bolesti, smrti, je toho tady až přes míru. Takže sem pak trochu otupěl tomu, co se tady dělo a jen sem doufal, v nějaký uspokojivý konec. A konec, úplně nepřinesl to uspokojení z toho, že dobro zvítězilo, zlo bylo poraženo, ten konec je hodně hořký a bolestný. O to víc sem si, hlavní dvojici zamiloval, takové dvě neštěstné duše, co proplouvají světem a hledají v něm kousek štěstí, co by si mohli pro sebe ukrást.

Dá se i říct, že sem se i bavil a to i přestože je to zaměřeno převážně na děti, i když je tu pár věcí které to tak trochu posílají do té dospělejší úrovně. Co je na seriálu, naprosto, ale naprosto boží, je ta animace postav, města i jeho okolí a vůbec, všeho co se tu objeví, má to takovou tu animační padesátkovou atmosféru a byla radost na to koukat. Každá z těch postav, co se tu objeví má svůj jedinčný umělecký styl a i osobnost, co se týče osobnosti, tak jediná normální postava je asi ta koza co má Konvička na zahradě, protože velká většina postav, sou šejdíři, zloději, rváči, psychopati, sérioví vrazi, únosci dětí a nebo jen děsivé potvory, co chtějí Cupheada a Mugmana sežrat. Takže co díl, to jiné nebezpečí hrozí Cupheadovi a Mugmanovi a tady však přichází největší neduh celého seriálu. Co díl to prostě něco jiného, hodně mně mrzelo že to nemělo větší návaznost, na hlavní příběh, ono se občas objeví díl co mi připomněl o čem to vlastně je, ale kdyby se v seriálu řešil onen hlavní problém, s tím, že by se k tomu přidali nějaké menší a větší věci, tak je to u seriálů bývá, tak by to bylo lepší. No a pak je tady délka, u některých dílů, sem si říkal že onen úvod a závěrečné titulky, sou delší, než samotný díl. A je to škoda, protože poslední tři díly ve třetí sérii, jasně ukázali, že by to fungovalo celé lépe, kdyby to bylo celé jednotné a delší. Protože poslední tři díly, ukazují seriál ve své nejsilnější podobě, je to ten finální boss se vší parádou. A tady bych to mohl ukončit, dát tomu tři hvězdy a nazdar, ale je to jedno velké ALE a tím je postava Ďábla. Ďábel je zde dětinský narcista, který vybouchne při každé příležitosti, nemá sebeovládání, je unáhlený a mnohokrát se zachová jako pitomec, kdy se nechá přechcat dvěma retardovanými hrnky. Ďábel je zde v podstatě nepoužitelný a to všech bodech a směrech.......a to je právě to, co se mi na něm hrozně moc líbilo, pokaždé když se objevil tak byla radost se na něho dívat, protože přes všechny jeho chyby, je to pohodář a dobrej šéf, což je dneska vzácnost, takže kvůli Ďáblovi, dám tu čvrtou pekelnou hvězdu, zaslouží si ji.

Mám rád seriály a filmy tohohle ražení, výborně vyplňuji mezeru mezi těmi važnými věcmi, ale tenhle seriál, bych řadil mezi to nejděsivější co sem viděl. A důvod ? Je teta Diane, ona je totiž ukázkový případ sociopata. Teta Diane měla dlouho ve své moci, svého manžela Kurta, který ji však opouští a nastěhuje se k ní její synovec Daniel a v tu chvíli pro Daniela začíná peklo, ze kterého se jen tak nedostane. Teta Diane s Danilem manipuje, lže mu, níčímu mu jeho osobní život, ale dělá to tak šikovně, že se jí Daniel nedokáže postavit a ještě se cítí provinile, za že na ni křičel a nebo že už chtěl od ní odejít. Daniel to nemá lehký, ve svém životě neví co s životem, pro svoji mámu to je její chlapeček, otec je neprůbojný a v práci na něho čeká otrokář, převlečený za hipíka. Nejhorší na tom, je to že Danielovi nikdo nepomůže, ať už jeho rodina, či někdo ze známých tety Diane, kteří moc dobře ví, co je zač a tak Daniel až v poslední epizodě, druhé série najde kousek odvahy a pokusí se od tety odejít a její reakce je přesně taková, jakou by jste očekávali od sociopata, který ztrací kontrolu nad někým, se kterým do teď mohl manipulovat jak chtěl. Nemluvě o tom, že tenhle seriál uráží obyvatele města Chicaga, kteří sou zde vykresleni, jako ožralové, zloději, mafiáni, lichváři a zkorumpovaní lidé, kteří zadupou do země těch pár slušných jedinců. Netuším na čem tvůrci jeli a nebo jaký účel měl tenhle seriál splnit, ale rozhodně bych to řadil, mezi to nejhorší na Netflixu a vůbec, celkově to nejhorší, co můžete vidět. Viděny obě dvě série.

Ve dne fešákem, v noci pašíkem, takový je úděl hlavního hrdiny. Námět mně zaujal, ale to provedení, to je nešťastné, když pominu to že žádný boj proti šikaně, či nějaká osvěta a nebo poselství, se v seriálu nekoná. Jako jo hlavní hrdina drcne, do jednoho "šikanátora" a tím veškerý boj proti šikaně končí, Basca nepočítám to je klaďas. Ale ani jinak se seriál nikam nepohne, žádný vývoj postav, žádný pořádný příběh a nebo vyustění, prostě nic. Těch pár věcí, co se v seriálu stanou nejsou nijak zásadní a nebo že postavy stavěli do jiného světla, či nějak seriál posouvali. Animace je místy slušná, hlavně tedy v objektech, jak osou domy, lampy a podobné věci, tam je vidět detail a je tady pár hezkých výhledů, ale co se týče postav, tady animace pokulhává, hlavně když dojde na postraní lidi. Navíc když je hlavní hrdina, v hezkém těle, tak z něho instatně všechny ženský vlhnou a přitom, je to klasický šamponek. Když vedle něho postavíte Basca, který by se svoji bradou mohl řezat adamantium, tak o to je to divnější. Jako nerad dávám tomuhle seriálu, takhle nízké hodnocení, ale ve všem je to nudné, předvídatelné a vlastně o ničem.