Yoshitsune

Vlci sou za dveřmi, takže pouštět je dovnitř, je blbost a však vlci se i tak dostanou dovnitř a začíná nuda. Téma jako takové neni špatné, ale dialogy sou nudné, nezáživné a působí dost tupě. Leonetti se opět projevil jako packal, který neni schopný, vytvořit atmosféru, i když téma je jednoduché. Během sledování sem velice nudil a modlil se za rychlý konec, hlavně pro mně. Navíc film se nedrží, toho co se ve skutečnosti, té noci stalo, ale tak nějak si dost věci přibarvuje a dělá z toho horor dnešní doby. Snad jen ty písničky, které ve filmu zazní, stojí za pozornost jinak nic. V tomhle ohledu, věřím v Tarantina, který se na tohle téma, už připravuje a tak rozhodně natočí důstojnější film, který uctí památku oněch obětí.

Bude to asi znít divně, ale všechny díly Saw, mám v oblibě, i ty slabší. Na jednu stranu, je tu Jigsaw a jeho studenti, kteří šoupnou někam viníky/hráče a ti následně čelí pastím. Na straně druhé, jako by ve všech filmech, bylo něco/někdo víc, jako by i samotný Jigsaw, byl součástí nějaké hry, jakou by byl něčí loutka aniž by si to uvědomoval. Takový tajuplný nádech zla a hrůzy, které se nikdy neukáže, ale celou dobu nad vším má kontrolu. A tenhle návrat, po dlouhých sedmi letech, byl prostě geniální, takže pětka mi byla jasná, hned z toho vylepšeného úvodní songu. A hudba byla prostě úžasná, konečně film má dobře říznutý metal, který k tomu prostě pasuje. Pasti sou super a gore, které je prý je slabé, tak neni, je to pořádná darda, rozřezaných, rozpuštěných a totálně zníčených těl a ke konci kytička. Logicky finální rozuzlení, je zase pořádné psycho a hezky mně překvapila časová linka. Z postav, mi sedl nejvíc Ryan, jinak zbytek postav, sou sadistický zrůdičky, kterým sem to přál. Takže ano pět hvězdiček a právem, skládačka se nám pomalu plní a jdeme do finále. Bráchové Spierigové, sou už prostě zárukou kvality.

Dej si pozor co si přeješ, jinak si pro tebe přijde, laciná Čínská kopie Roberta Englunda který kdysi plnil prokletá přání. Ale zdejší Čínský buban Yaoguai, neboli Mogwai, nejenže nemá tu slušnost, se ve filmu osobně ukázat, ale ještě umí perfektně anglicky a je tak schopen, splnit té pubertální holčině, jakékoliv přání. Přání sou to vesměs sobecká, narcistická a tuze sebestředná a tak se holčina v podstatě až do konce chová, jako svině, která myslí jen a pouze na sebe. K těm přáním lze jen dodat, že kdyby si holčina v osobním životě, vytyčila ony cíle, tak by to všechno mohla mít a nemusela kvůli tomu hučet do té hrací skřínky a pak by tenhle film, nemusel vůbec vzniknout . Za přání se platí krví, byť zde krve moc neni, nápady na likvidování postav, sou sice nápadité, ale absence gore a nebo nějakého většího násilí, z toho všeho dělají spíš komickou situaci. Tak nějak to sice odsejpá, ale ve srovnání z výše zmíněným filmem, ve kterém Robert Englund, prostě válel, tohle celé působí směšně. Jo a chudák pes.

Rolničky, rolničky, kdo pak koledníkovi ustřelil hlavu, tralalalalala, rolničky, rolničky, co to zvoní v hlavě toho kluka, to bude asi jenom nějaká dělobucha. Je docela ironické, že děcka co přežili návštěvu babičky a dědečka, z roku dva tisíce patnáct, se opět setkávají, aby čelili novému zlu, které má opravdu vánoční ducha. Byť je zde absence gore, protože Austrálie, tak i tak je velice povedené a napínavé, ze začátku se tváří jako home invasion a však v polovině se z toho stane takové vánoční Funny Games. Zlo je zde zahráno a zpracováno velice povedeně, o to víc sem však fandil víc holčině, která si umí poradit a jen tak něco ji nerozhodí. A ano, mohlo to být delší, víc mrtvol a absence gore opravdu mrzela, ale ta délka byla asi nejvíc na škodu, zlo by tak mohlo dostat více prostoru, jelikož byla fakt geniální.

Tenhle film, řadím mezi filmy jako : Uteč, Čarodějnice, Goodnight Mommy, Bone Tomahawk a The Visit, člověk prostě tak nějak neví na co jde a neumí se připravit na to, co se ve filmu skrývá. Takže ano, je to bizardní, je to znepokojivé, je to šílené, ale hlavně je to silné a to jak po režiserské, scénáristické a herecké stránce. K Jennifer Lawrence, mám kritický postoj a jako herečku ji opravdu nemusím, obzvlášť s jejím posledním výrokem, že za hurikán Irma, můžu to šílené a značně pomatené pometlo, které má titul Amerického prezidenta. A byť, Donald Trump je naprostý hňup, tak opravdu vážně pochybuji, že může za tu děsivou přírodní katastrofu. Takže přesto že, Jennifer Lawrence, opravdu nemusím, její herecký výkon, je zde opravdu zdařilý a v tomhle ohledu ji nelze nic vyčíst. A to se týče, i Javier Bardem a zbylých herců, všichni si zaslouží uznání a kousek toho ráje. Každý ať si film přebere jak chce, možná někomu vyjde něco jiného, ale takhle si představuji filmové zpracování Starého zákona. Bravo pane Aronofsky, bravo. Horor asi tak na čtyřicet procent, psychologicky zníčení sto procent.

V první den, lidé budou mrznout, v den druhý bude země hořet a v třetí den, budou padat z nebe letadla. Strašně fajnový a pohodový film, nijak výrazně asi nepřekvapí, ale destrukce je hezká, přehledná a docela nápaditá. Film ale jinak má hrozně velké množství klišé a úsměvných scén, asi nejlepší je ta, jak Žerárd Butler surfuje po skle a ke konci se nebojí přinést oběť nejvyšší. Levelově je však asi to nejlepší, co se týče destrukce planety, ani to nepůsobilo tak moc hloupě jako u San Andreas, tam Skála použil své svaly, aby zkrotil nezbedné počasí. Ale konec je jeden z nejvtipnějších, co sem kdy viděl, u toho se nešlo nahlas se nesmát. Jo a pes to přežije, kočka ne.

Obrovskej Dolph Lundgren !!!

Vždycky sem vám byl nablízku detektive, vždycky sem o vás měl starost detektive, vždycky sem se vám to snažil ulehčit detektive, copak to nedokážete ocenit detektive ?!! Fassbender, je typický detektiv, pravidelně nasává, kouří jednu cigaretu za druhou, nemá čas na svého (nevlastního) syna a žije v jedné velké plísni, tak je to zároveň takový ten policejní géniu, ano knihu/hy sem nečetl, takže sem nevěděl, co bude dál a tak sem si film mohl užít. Ale bylo to docela psycho, už úvodní desetiminutovka, dala najevo že tohle nebude typická kriminálka a nebyla. To zasněžené prostředí, u mně vyvolává husí kůži a strach, z toho co číhá v té zasněžené tmě, ale nejvíc super na tomhle filmu, bylo to že sem do poslední chvíle nevěděl kdo je oním vrahem. Na víc film, vytvářel kolem všech postav, takovou tajemnou auru, takže vlastně až na Fassbendera a jeho parťačku, na mně všichni působili podezřele a jako by skrývali nějaké hrozivé tajemství. Val Kilmer po dlouhé době zase konečně dobrý a J.K. Simmons dost slizký. Dost brutální, našlapané finále a netradiční zabití vraha, jenom potvrzují zaslouženou pětku.

Můj názor na tenhle film, je dosti rozpůlený, film chce být jak romantické drama, tak i drsný dobrodružný film, kde přežítí je priorita číslo jedna a však, postavy si i tak najdou chvilku, na šukačku. Herecky je to bezchybné a Idris Elba, je právě v takovýhle filmech nejsilnější, drama to sou emoce, city a i konflikty, Elba právě v takových filmech, prostě exceluje ať už jako fanatik nebo lékař. Kate Winslet, kromě toho že stárne do krásy, tak je prostě stále vynikající herečka, byť její postava zde má kvantum smůly, naštěstí ji Elba furt zachraňuje. Takže já bych chtěl, čistě romantickou záležitost, ale v tu chvíli se začíná ozývat druhá stránka filmu a celé to prostě kazí, film na můj vkus, jde až moc na ruku postavám a tak i přes několik dramatických scén, sem se nedočkal něčeho vážného. Film tím pádem, neví co chce být a tak balancuje mezi těmito dvěma žánry a já sem nedostal, ani pořádný romantický film, natož pak dobrodružný film. Však plusem je posledních patnáct minut.

Mají androidi sny, a o čem tak sní ? A co vzpomínky, mají vzpomínky a hlubší emoce, dokáží cítit, lásku, hněv, strach a radost ? Všechny tyhle otázky, mně filmem provázely, odpověď na ony otázky, sem dostal i nedostal. Nicméně Villeneuve, mi naservíroval, asi jeden z nejvíc depresivních filmů, co natočil, ta míra deprese, beznaděje a že na konci téhle smutné cesty, neni krásný konec, ale jenom smrt. Nebudu vám lhát, ta délka je možná až moc, přepálená a místy klesalo napětí, aby pak zase vystřelilo na samotnou hranici, únosné meze, takže tohle bude pro některé problém. Celé je to takové pomalé, utahané, brutálně depresivní s dlouhými záběry, ale zároveň od toho nelze odtrhnout oči, je to jako zpěv sirén. Zázraky se dějí, ale né každý zázrak je dobrý. PS : Geniální soundtrack.