Terezinka198

Ano, byla to kravina, ale tak příjemně jsem se už dlouhou dobu nepobavila a Ryan Gosling coby Ken prostě nezklamal a Margot Robbie jsem tu Barbie překvapivě i věřila (i když komentář ve filmu ohledně výběru herečky pobavil :D ) Kenovo triko "I'm Kenough" byl boží detail, bavila jsem se, jak se stylizoval do Sylvestora Stallonea :D a "I'm just Ken, where I see love, she sees a friend~" je oficiálně píseň pro friendzone. A taky první scéna, kterou jsem viděla letos v létě, kdy jsem si řekla, že bych možná Barbie mohla dát šanci a přeci jenom se na ten film podívat. A nelituji. Je to ujeté, je to americké, je to moc, ale taky je to zábava. Finální scéna rozesmála.

Spoiler alert kinda? Pojďme prostě všichni předstírat, že se konec nikdy nestal (cuz whyyyy Azi whyyyy for fuck's sake?! It still hurts even weeks after finishing this, you dumbass, poor Crowley is now alone and hurt at the Earth.. probably getting drunk af) a že už máme 3. sérii hotovou (to by ovšem pan Neil Gaiman musel spolu s pár dalšími přestat protestovat, ale o tom zase jindy) :) aneb neskutečně mě baví, jak si seriál udržoval vysoké hodnocení do posledního dílu :D zdejší komunita prostě nezklamala (asi nikoho nenapadlo o těch dvou uvažovat jako o postavách BEZ pohlaví, protože jsou to nadpřirozené bytosti, které jen hrajou dva chlapi? Aby vám to tak nepěnilo krev? Nope? Okay, fine. Nebo jste si mohli všimnout drobných náznaků už předtím - 6000+ let pořád spolu, navzájem si kryjou záda... Crowley naučil našeho Azíka vychutnávat si jídlo a jiné požitky .... ;) ) takže ano, druhá série určitě nedosahuje kvalitou tou první, ale potom, co mě tak nehezky vyplivla na svém konci, jsem prostě musela těch 5* dát. A hlavně už to není podle předlohy, ale jak sám autor poznamenal "volné pokračování" toho, co do knihy dát nemohli :)

"Volné" pokračování Úsměvů smutných mužů? To nemyslíte vážně. Tohle bylo jenom čisté utrpení a zmatenost nad zmatenost. To, že tam hodíte staré "známé" postavy, tím zmatenost příběhu nezachráníte. Bohužel. Velké zklamání. Ani se nedivím, že to v kinech tak dlouho nezůstalo. A možná jsem i ráda, že jsem nešla do kina, asi bych v půlce filmu odešla.

Spoustě hodnotícím nedochází, že to má být komedie, ne pokus o velkolepé kdovíco. :) Já jsem se příjemně bavila, Kotkovi jsem tu roli věčně sjetého huliče i věřila a takové oddělení jsou v podstatě lidi z call centra s hlášky, které vám nemůžou nikdy říct do obličeje. Jasně, je to prvoplánované jak hadra, víte přesně, co od toho čekat, ale když se chcete pobavit a vypnout mozek, bohatě vám to stačí. Hlavně Češi rádi kritizují kdejaký prd, co není přesně podle jejich představ, takže mě reakce ČSFD uživatelů nepřekvapila.

Ale jo, člověk se občas pousmál :D ústřední dvojice mile střelená

Nikdy by mě nenapadlo, že po znechucení z prvního dílu bych tohle dokokoukala a ještě si to užila! Nečetla jsem si, o čem to bude, takže mě hned první díl naštval... brát si do úst velkolepá díla pana Poea a pak do nich cpát černochy (když vezmu v potaz právě osobnost Poea nebo třeba takovou jeho vlastní kočku... :D ), tak si myslím, že by se pan Poe urazil. Když ovšem pominu tento drobný fakt, že si seriál jen vypůjčuje jména postav a názvy jednotlivých veleděl tohoto velikána a oprostím se tak od vlastního znechucení vůči této velké chybě tvůrců, postupně mě seriál pohltil, aby mě v posledním díle zase nehezky vyplivl. Zrádné srdce a Jáma a kyvadlo jednoznačně nejlépe provedené díly, Černý kocour byl úsměvný... ale ten konec, ach, ten konec... :') promarněná šance, ještě do toho cpát asi nejznámější dílo pana Poea. Když ovšem pominu tyto věci, které mi jakožto milovnici literatury rvou srdce a přehnanou podělanou korektnost, když v každém díle musí být černoch, LGBTQ a podobné novodobé voloviny, opravdu jsem se bavila, jen by mě zajímalo, kde vůbec vzala Carla Gugino, zda svůj podnik provozuje už po staletí, jak je vidno z fotografií od vlivných lidí, nebo jak to s ní vlastně bylo či nebylo.

Pokud si rádi často pohráváte v mysli s takovým tím typickým "coby kdyby" a milujete time travel filmy/seriály, když občas přimhouříte nad něčím oči, bude se vám tento seriál líbit. Z počátku docela zmatek si srovnat v hlavě, který rok patří vlastně ke komu (když to sledujete na etapy), ale potom to prostě šlo jako po másle. Určitě doporučuju. Více psát nebudu, koukněte sami a posuďte. Jo, a nenechte se odradit relativně nízkým hodnocením. :)

Když pominu mindfuck v podobě doppelganger effect, kdy na sebe čučí dvě Hasanové.... :) tak to bylo i celkem zajímavé (jen by mě zajímala zpětná linka Maplewood za panem Whitemanem do roku 1942, kdy se mi zdá, že jsme ji na obrazovce nezahlédli, jen zprávu od pana policisty..zda byla už "minulost ovlivněna", takže se to nemuselo prostě řešit? Přišlo mi to škoda :) )

První série mě zaujala Thorfinovou zaslepeností díky pomstě. Následoval Askeladda, aby se mohl pomstít, příběh byl postaven hlavně na bitvách, krvi a nenávisti. První série skončila fantasticky, takže jsem věděla, že i když se druhá série (předtím prý zamýšlený film) trochu opozdí kvůli covidu, vůbec mi to nevadilo. Změna přišla nejen ve formátu příběhu, ale i ve studiu (MAPPA místo WIT), což mnoho lidí odsuzovalo dřív, než viděli finální výsledek. Nečetla jsem pro jistotu komentáře druhých, abych si nic dopředu nevyspoilerovala. A udělala jsem dobře, protože tahle série byla stejně perfektní jako ta první. Není v ní sice středobodem válka, boje, nenávist a motiv pomsty... ale v podstatě "to", co přijde po oné pomstě. To prázdno uvnitř, ten okamžik, kdy nemáte najednou žádný cíl. Obzvlášť, když nejste přímo vy, kdo tu pomstu vykoná. Když se na konci prvního dílu objevil Thorfin, nevěřila jsem vlastním očím, že by to mohl být on, stejně tak jsem nechápala, že "nějaký" Einar je najednou v popředí, ale postupně jsem si k němu našla cestu. Thorfin se změnil, předtím ho poháněl hněv a chuť se pomstít, ale Askeladd je mrtvý a on se nemohl pomstít. Takže je z něj najednou skořápka toho, čím byl předtím, nepřeje si bojovat ani se pořádně bránit, spíš objevil možnost vyjednávání, také ho zajímá křesťanství, což byl zajímavý detail, kterak u starce naslouchal čtení bible. Jak dopadl náš princ Canus? Toho stíhá duch vlastního otce (ne sice duch jako takový, ale nechci spoilerovat :) ) a vysmívá se jeho snaze a zároveň je oba porovnává, v čem si jsou nyní podobní. Canus získává anglickou korunu a posléze i tu dánskou, když svého bratra otráví. Ale nestačí mu to, protože válka něco stojí. A vyhlídne si pozemek chlapa, co Thorfina koupil jako otroka na svou farmu. Že se ti dva mají střetnout je každému jasné, když vidí, jak si Canus počíná hned v prvních epizodách, kdy se objeví. Nebude to sice žádná velká bitva, jako předtím drancování v Anglii, přeci jenom jde královské vojsko proti "sedlákům", ale i tak byla velmi povedená. Že prý je v druhé sérii málo akce a moc se zaměřuje na farmu? No a co? Kdyby se zaměřovala série znovu na bitvu, volali by všichni, že je to zase to samé jako první série. Hudba byla opět perfektní, SSTP nezklamali a zase mi předali další oblíbený opening, stejně tak mile potěšila píseň od Aimer. Konec se mi líbil v tom, že se Thorfin vrátil domů, ale v mysli měl už jasný cíl v podobě vysněné země Vinlandu. Krásné zpracování, na které se opravdu vyplatilo si počkat.

Až moc barevno a tak nějak moc nudy a násilně vsazených nevtipných vtipů. Zklamání.