DrifterSoul

Zajímavý námět, příjemné koukání na výpravné "scénické kulisy", a nádherná ikonická píseň .... tolik spojená jak s krásou, láskou, ale i smrtí na frontách WWII. Kus skutečné historie. Jen mi vadilo to lehce "retro-ironické" pojetí celého filmu. Především pak, (zřejmě režisérem vynucená), poněkud křečovitě naivní herecká poloha hlavní představitelky. Škoda. Přesto mne to vše docela chytlo u srdce.

Výborně/řemeslně zpracovaný film. Ovšem o tom, jak fanatismus (i pouze ten teoretický v papírové podobě) může změnit dějiny. Kdyby jen oba (KM&FE) tušili, jak bude jejich dílo v následujícím století zneužito k "eliminaci" milionů slušných lidí, kteří se zkrátka neztotožnili s jejich filosofií "třídní nenávisti".

Místy konverzačně drsný a syrový, někdy naopak dojemný pohled na dobové konvence Británie 18.století. Krásné kostýmy, interiery i exteriéry a k tomu oduševněle nádherná Gugu Mbatha-Raw. Historický film, který má však hodně co říci dnešku, speciálně českému. Namátkou: rasové předsudky a domnělá nadřazenost primitivů... Nebo dopad chování elit čí také "elit" na formování veřejného mínění a směřování společnosti.

Tedy, porovnám-li s Mostem, což se nabízí, pak zklamání. Takže (-): nehomogenní vývoj příběhu s různými tématy a odstíny, umocněný "vpašováním retro-halucinací"; výsledkem je totální roztříštěnost děje. A naopak (+), v tomto sestupném pořadí: nádherná severská krajina, sympatická exotika v podání Leïly Bekhti, téma civilizačně-kulturního střetu jehož platnost je globální, a pořádná dávka napětí. Shrnuto: stojí za vidění všem, kterým konvenují alespoň některé (+) viz.shora. Ideálně bych dal 3.5*, if feasible.

Barvy, pocity, vítr, něžné ženské křivky, záchvěvy mysli, slunce, teplo, pobřeží jihovýchodní Francie.... Děj plyne pomalu, neřeší velké, akční momenty. Zaznamenává skutečný život, jak pomalu a neúprosně plyne. Střet mládí, krásy, dokonalosti,..... se sklonkem bytí, kdy člověka už trápí nemoci, bolest a neúprosné myšlenky na to, že vše nádherné už končí, protože on odchází. Krásný film pro citlivé duše, chápající podstatu života.

Jedna z nejvtipnějších komedií "ever". Vysoce inteligentní humor, dialogy, bizarní "domorodé" figurky a komika daná konfrontací odlišných národních mentalit. To vše zarámované kouzelnou krajinou ostrova Ischie, Capri a pobřežím Amalfi.  Jak říká Miss (Pamela) Piggott: Italy, it is not a country, it’s an emotion (!!)

Breaking Bad and/or Baking Bread. A very good stuff... Shrnu takto. Waltovi pohnutky (nemoc, snaha zajistit po smrti rodinu, etc.) jsou pochopitelné a budí sympatie. Naopak prostředky, k jakým se postupně víc a víc snižuje stojí za opovržení. Podle mne, však poselství celého seriálu není míněno jako pouhý náhled do metod a "mravů" drogového podsvětí. Naopak, vyznívá takhle: pokud jednou člověk v životě akceptuje filosofii, že peníze a jakákoliv forma kariéry, jsou to jediné, zásadní a rozhodující, co potřebujeme, vstoupí tím na šikmou plochu, která ho postupně posunuje k duševní vyprahlosti, amorálnosti a mizérii. A je celkem jedno, zda jeho "pracovní postupy" jsou stále ještě v mezích zákona, nebo jej už hluboce překročily...

Director´s cut 2:57. Citová pecka, prosluněná a barevná. Podmalovaná nádhernými tóny klavíru.... Ani čas a dobové reálie jí neubraly na kráse. A taky moc, moc smutná. Betty/Beatrice byla krásná vně i uvnitř - i přes její tragickou BPD diagnozu...

Zajímavý životopisný hraný téměř "polodokument", sonda do srdce a duše výjimečné ženy. O životě Lou Andreas-Salomé, rusko-německé spisovatelky a psycholožky, ale především o setkávání, vztazích, konfliktech výrazných osobností, s jejími osudy spjatými, které před 100 lety ovlivnily kulturní dějiny Evropy a Střední Evropy zejména. Dnes jsou však již bohužel, hlavně tady u nás ("díky" záměrné izolaci od všeho Rakousko-Uherského a později i Západního) téměř zapomenuty. Snad s výjimkou Sigmunda Freuda. Kdo například tuší, že německý básník Reiner Maria Rilke se narodil v Praze? Škoda, že film zřejmě dosud nemá (docela příznačně) českého distributora - viděno jen v původním znění na rakouské ÖRF.

Téma atraktivní. Zpracování bohužel děsivé. I když žánrově to bylo spíš asi zamýšleno jako jakási prostoduchá komedie. Jak mohl někdo splácat něco tak slabomyslného, naivního, nepravděpodobného (viz. například pohodový Donutilův trip vlakem přes zadrátované hranice v 50. či 60.letech (!). Dokoukal jsem se jen s velkým sebezapřením, čistě ze zvědavosti, jak tenhle kus vlastně může dopadnout.....