Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (3 511)

plakát

Valentýnská pomsta (1981) 

čekal jsem trochu sračku, ale nakonec se z toho vyloupnul jeden z nejlepších čistokrevných slasherů jaké jsem viděl. Vrah je fajn, valentýn jako vraždící období je relativně neokoukaný, prostředí hornického městečka funguje, triky a masky překvapivě kvalitní, tempo příjemné.... prostě další zapadlejší kousek, který rozhodně zaslouží více pozornosti.

plakát

Děs po setmění (2014) 

Natočit v těchto dnech čistý slasher je snaha kterou rozhodně cením bez ohledu na konečné hodnocení. Stejně tak bych ocenil i ten celkový lehce retro feeling. Ale týpek co většinu svých obětí sprostě postřílí je u mě špatnej slasherovej zabiják bez vášně a touhy brát to trošku osobně. Takový přístup mě nudí a jediné co mě drželo v pozoru byla zvědavost kdo se pod maskou teda vlastně skrývá.. No- to rozuzlení bylo sice dost slabé, ale aspoň se trochu vyjasnily a změkčily některé nelogické rušivosti, které byly -už i v rámci slasherovských standardů- trochu moc do očí bijící.

plakát

Temnota (1982) 

Tady moc nevím co s tím.. Na jednu stranu filmu vlastně nemůžu vytknout nic zásadního, na druhou stranu takových těch drobností (jako, že se některé věci dějí příliš nepravděpodobně, že se některé postavy chovají přinejmenším divně atd..) tam pár je, trochu ruší a ve výsledku mě to vlastně něják zvlášť neoslovilo.... Ale mimo zajímavé hudby, příjemného castingu, hezké kamery bych vyzdvihnul minimálně dvě fakt působivé vraždící sekvence(aspoň pro mě na to byla radost koukat)... Tři a půl ;)

plakát

Crumb (1994) 

Parádička.. Robert je sympaťák a má to prostě v ruce.

plakát

Inferno (1980) 

Jak tak koukám na jednotlivá hodnocení, tak nejsem sám komu to přišlo roztěkané a na Argenta prostě podprůměrné. Pochválit můžu hru světel, relativně příjemný casting, interiéry, sem tam hezký obraz, ale jinak je to neuvěřitelně prázdné, nemá to hlavu ani patu, potenciál většiny scén vyznívá naprosto do vzduchoprázdna a celkově tomu schází Argentovská atmosféra i soustředěná režie. Tentokrát ne-e.

plakát

Stendhalův syndrom (1996) 

Překvapivě vyzrálý až Hičkokovský thriller. Asia si to dala naprosto s přehledem a role jí sedla jak prdel na hrnec. Hudba na sebe nestrhává pozornost, přesto celý film krásně stmeluje. Scénár má protentokrát trošku méně nelogičností a celkově je prostě znát, že Dario už dospěl. Je sice fakt, že už to nemá tu intuitivní magii jeho vrcholné tvorby, ale diváka si dokáže -za pomoci kvalitního příběhu a soustředěné režie- omotat kolem prstu stejně úspěšně jako "za mlada"... Jen ty digitální chujovinky mu prostě nesluší (ještě, že jich byla jen hrstka)

plakát

Tmavě červená (1975) 

Je fakt, že mě to tentokrát po umělecké stránce tak nenadchlo jako Suspiria, ani to nebylo tak divně svérázné a svébytné jako Terror at the opera, ale na druhou stranu to bylo mnohem lépe zahrané a celkově je to hezky rafinovaná hra s divákem, kdy nás až do konce hlodají ty koutkem oka zahlédnutá (veledůležitá) vodítka (zde vidím přítomnost Hemmingse jako zcela nenáhodnou protože v tomto klíčovém bodě je ten Zvětšeninovský motiv "zahlédl jsem opravdu to co si mysím?" zcela zřejmý) a podezřelí jsou snad všichni (a tím pádem vlastně nikdo)... Prostě fajn parádička giallo

plakát

Daddy and the Muscle Academy (1991) 

Hned z kraje je třeba upozornit, že tohle není nic pro lidi kterým se teplometi hnusí. Tom of Finland byl umělec který do své práce vkládal vášeń a i když třeba mě osobně ten jeho styl(po technické stránce) zase tak neoslovuje, nelze popřít, že je to osobité a mělo(a stále má) to obrovský vliv na formování a popkulturní profilování celé komunity. Je to živé, vášnivé, citlivé.. a (proč to neuznat) vlastně i sexy (a to prosím z čistě hetero pohledu)... Respekt.

plakát

Děs v opeře (1987) 

No tývole to je zase nářez :D Dario je fakt masér..Toho vůbec nesere, že většina scén zcela jasně nedává moc smysl a že se postavy chovají úplně zcestně. Je mu to jedno protiže na diváka mluví tak jedinečným filmovým jazykem a vytváří natolik stylizovaný svět, že to tam tak prostě funguje a chodí protože může a protože on chce :D Hlavní herečka hraje hovno, celé je to nepřirozeně předabované, opera střídá osmdesátkový hard rock, ale ono je to tak šikovně protřepané, namixované a nadávkované, že to -navzdory všem očekáváním- parádně funguje. Fullhouse nedám, na to je to přecejenom až příliš velká haluz, ale ty 4 jsou do pohody (to poznám jen podle toho, když se po skončení filmu vykuleně usmívám jak blbeček:D ).

plakát

Suspiria (1977) 

Tohle jsem dlouho oddaloval protože do nálady na tyhle italské záležitosti musí člověk asi něják dorůst nebo co.. Každopádně teď jsem cítil, že by to šlo a krásně mi to sedlo.. Kdyby tam nebylo pár rušivostí(netopýr, břitva zvedající západku, drát..) klidně bych tam mrdnul plný kotel protože ta umělecká stylizace v jaké Argento piplá do detailu každý záběr a scénu tak aby z toho vytřískal magickou atmosféru, to mi prostě sedí a v tom si lebedím. Svícení, barvy, hudba, úhly a nájezdy kamery namixované dohromady tak, že je z toho parádní ART...Sapr