ledzepfan

Je to dobrý (parádně zahrané a natočené), ale v hlavě to asi moc dlouho nevydrží... Každopádně jako kvalitní jednohubka-sapr

Hele tenhle formát survival démonského horroru není vůbec špatný a obytný věžák má v tomhle směru ještě větší potenciál než jedničkovské kino. Má to dost zajímavých charakterů, pár zajímavých nápadů (těhotná žena nucená bojovat s démonským dítětem. Hoši z posilovny jako hlavní obranná linie atd....) a fajn oldschoolové triky(někdy fakt hezké jindy už spíse k pousmání). Ale to by nebyla správná itálie aby to bylo jen dobré :D . Naprosto humpolácká režie díky které herci většinou moc neví co mají hrát. Televizní původ démonů je naprostá scénáristická křeč a výsměch. Spousta nápadů i dějových linek nesmyslně vyšumí do ztracena ( vrchol tohodle je brejloun půl filmu čekající před barákem na nějákého kámoše. To je linka která v divákovi živí jisté napětí a zvědavost aby se najednou bez vyústění a vysvětlení naprosto nesmyslně ztratila. Megafail).. Ve výsledku je to taková průměrná horrorová chujovinka osmdesátých let.

První film, který s klidným svědomím ohodnotím i z prasáckého camripu.

To je v prdeli toto :D ... Velká, strhující, nevídaná a neslýchaná oslava všeho lidsky čistého, srdečného a krásného. Joe mě proškolil jak naprostého ňoumu, když jsem si to pustil tak trochu jako kulisu, že si k tvorbě poslechnu pár známých melodií a nakonec jsem se u toho (přilepený k obrazovce) třikrát hystericky rozbrečel dojetím jak malá holka :D Naprosto nekompromisní, vyvážené, vybalancované, vypiplané, vygradované - jak z hlediska hudby (samozřejmě), tak po stránce technické, kdy je všechno naprosto bez chybičky, od citlivě dávkovaných projekcí na plátně až po nasnímání celého koncertu.......... Nekompromisní tah na bránu. Když osmisetčlený sbor s cca stovkou dětí v čele zpívá Totora a za nimi se na třicetimetrovém plátně vyloupne obří Totorův úsměv, boří se všechny přehrady a kdo má v těle ještě alespoň zbytek srdce nemůže dělat nic jiného než se rozpadnout na atomy a po složení tomu napálit plný kotel.

Vymazlená parádička.. Na plný kotel to asi není, to by to muselo ještě trochu přitlačit na pilu, ale i tak je to krásný gotický horror s atmosférou zlého snu který se táhne, cyklí a graduje... Je fajn, že se toho nechopil přímo Argento protože Soavi má pro tenhle typ příběhů evidentně lepší cit. Herecky je to taky docela zvládnuté a především čtrnáctiletá Asia už roste do krásy :) .. Parádičkoidní itálie s oldschoolovým feelingem.

Docela o ničem.. Romero to vyloženě prokaučoval- jeho povídka je slabá, nevýrazná a já moc nemusím A.Barbeau. Argento je na tom o poznání lépe, dokázal do toho vpašovat více odkazů na Poeovu tvorbu, má k ruce lepší herce, ale pořád je to takové nějáké humpolácké a přes svou jednoduchost bych řekl překombinované. S Poem je to prostě těžké, už je to staré, samo o sobě to už moc neděsí (pokud to nevezme do ruky někdo tak osobitý jako Švankmajer) a převody do moderních adaptací většinou nedopadají bůhvíjak zdařile (protože ať se na to nabalí cokoliv, pořád to je v základu většinou jen jeden disturbing nápad, který tenkrát fungoval jen proto, že to Poe uměl správně napsat.)

Pokud mám hodnotit opravdu kvalitu dokumentu a né jen Argentovu práci, musím hodnotit průměrně, protože je to taková ta klasická okecávačka, kdy se divák vlastně nic zásadního nedozví, jen zase, že Dario je dobrý a všichni s ním rádi pracujou a blablabla... Navíc je to prošpikované ukázkama z jeho filmů, což je pro diváka který ještě nemá Argenta nakoukaného, jeden velký spoiler(protože jde většinou o klíčové či nejpamátnější scény). A pro diváka který nakoukáno má je to jen zbytečná vatoidní výplň minimálně poloviny minutáže.... Asi jsem čekal trošku podrobnější pohled a osobnější výpověď.

Něják nevím co s tím.. Na jedné straně musím uznat, že trojmatkovská trilogie je tímto uzavřena velmi důstojně. Argento se s tím nemaže a rozehrává HC horror plný kvalitních masek, paranoidní atmošky a výživného gore, nešetří nikoho (ani ženy a batolata) a i ty triky, kde šáhnul po levném kompjůtru nevypadají něják zásadně nepatřičně. Na stranu druhou mě to prostě nestrhlo tak jako parádní a umělecky vypiplaná Suspiria a navíc jsem měl pocit, že se to dost táhne. Na drobnosti nad kterýma divák občas protočí oči (a které vychází z toho, že Argento některé věci prostě neřeší, protože to je jeho svět) jsem si sice zvyknul ale i tak mě to občas ruší (ale to už je součást jeho rukopisu).. Takže rozhodně je to mnóóhem lepší než Inferno, ale přes všechny klady to Suspiria prostě není. Každopádně ale doporučuju zkouknout a udělat si vlastní obrázek, protože ty niance jsou zde hodně subjektivní a každému to sedne jinak.

I když je to vlastně( a samozřejmě) o tom samém jako pozdější, delší a známější film "Crumb"(1994), má to svou osobitost a někomu (jako mě) to sedne možná více. Především je zde více vtipu(ty drobné scénky to krásně oživují) a spíše než na robertovu rodinu se to zaměřuje na něj a jeho práci. A možná právě proto to hodnotím lépe, protože i když poznávat Crumba skrze jeho bratry, matku a ženy je zajímavé, už ve zwigoffově dokumentu bylo zjevné, že nejsilnější jsou právě ty momenty, kdy Robert se srdcem na dlani zcela otevřeně mluví sám za sebe.. A tady mluví víceméně jenom on. =hezké :)

Lehce surrealistický experiment který je jakýmsi estetickým manifestem odkazujícím na antické řecko, dionýský princip atd.. Homosexualita zde není výchozím bodem (hlavní postava a i ostatní muži ve filmu jsou podle všeho heterosexuální), ani popkulturním tématem( které by z filmu dělalo pouhé porno nebo nástroj a vlastnictví určité komunity), ale spíše jen specifickou estetickou formou. Tvůrci i přes zjevná omezení (finančního a technického charakteru), mají estetické oko a moc dobře ví co a jak chcou sdělit. Vnímavý a otevřený divák to v tom najde. Pro zabedněnce a homofoba to bude jen buzerantská sračka :D... Mě teplometi nevadí a takhle parádně sedmdesátkový art s nádechem surrealismu mi docela sedí takže do pohody.