ledzepfan

Ale jo. Čtvrtá série už zdaleka není tak plná toho svěžího nadšení pro vesmírné dobrodrůžo posouvající lidské hranice, a rozhodně je i méně dějově semknutá a režijně (potažmo dramaturgicky) zvládnutá. Pořád ale dokáže před diváka házet zajímavé motivy a ideové perspektivy. Žádný z těchto motivů se sice nepodaří uchopit a přednést v celém potenciálu, ale divák co je schopen si všechny důsledky, možnosti a zákoutí té či oné myšlenky domyslet (tozn. nepotřebuje vše doslovně dovysvětlit a dohrát), ten v tom pořád bude vidět tu nápaditou "coby, kdyby" hru... Poslední díl byl dokonce i napínavý a svým způsobem uspokojující... Nejslabší, ale pořád velmi zajímavá série.

Jo, má to sice snad všechny do očí bijící klišé žánru posbírané do jednoho paklu jako pokemony, ale je to zároveň i tak krásně přímočaré, svižné a krátké, že to člověka prostě nestihne nasrat. Podruhé si to asi už nikdy nepustím, ale oddychová jednohubka to byla povedená.

Asi nejblbější projekt s Godzillou co jsem kdy viděl (a viděl jsem je všechny). Než tohle, to si radši 4x za sebou pustím ten Emmerichův blábol, to byla kdysi dávno aspoň zábava. 1 hvězdu (namísto odpadu) dám jen proto, že jsem to nedokoukal a tak má to mé hodnocení jisté rezervy.

Není to vůbec špatné ale v porovnáním s ostatními Dupliexovkami je to přecejen vlažnější (asi bych to nedoporučil jako startovní snímek pro seznámení s jeho filmografií). Základní zápletka, vedlejší motivy i třeba přímé odkazy na Dalího jsou fajn, ale jaksi tomu chybí rytmus (což je vzhledem k tématu filmu možná záměr, ale prostě to není tak koukatelné jako jindy)... Myslím, že je třeba poznamenat, že snížený kontrast i barevnost několika posledních Quentinových filmů (na což si tady spousta lidí stěžuje) není výsledek neumětelskosti ale záměr, kdy jde o jakési zcivilnění surreality (kdy surrealita má pořád základ v realitě a/ale ta je pro většinu z nás všední, šedivá, banální)... Za mě dobrý. Pořád je to svět kterému rozumím a který mě rozesměje.

Má to parádní premisu, nějakou tu místopisnou atmosféru, Joy vždy cokoliv tahá nahoru, Smith i Stamp jsou jako obvykle super. Je to ale zároveň jaksi hysterické a otravně stylizované (zvláště, pokud vás, jako mě, šedesátky bytostně iritují) . Půl filmu tam buchta běhá v modrorudých neonech a třeští oči na bandu polonahých nadrženců a divák má víc touhu vlepit jí ukidňující facku než jí nějak v té její schizoidní epizodce fandit. Část dopoledne jsem tím zabil bez újmy, ale doporučovat to na potkání asi nebudu.

Za mě bez debat nejlepší seriál roku 2023 a věc co automaticky putuje do oblíbených. Ve chvíli kdy jsem se začínal smiřovat s tím, že podobné věci jsou minulostí a už vznikat nebudou, přišla, neohlášeně a jakoby odnikud, tahle omamně vymazlená parádička. Zase cítím to nadšení z oldschoolového, imaginativního sci-fi co se nebojí být objevným (klidně i introspektivním) putováním. Co se nebojí být artové, trochu divné, zároveň krásné i surové.. Vzpoměl jsem si u toho na Naushiku, filmy Reného Lalouxe, na Aeon Flux, a ano, na Moebia, jeho 40 days in Desert nebo Arzak Rhapsody. I ten hudební podkres jakoby odkazoval k synťákům 70. a 80.let. Příběh je to jednoduchý a slouží spíše jako záminka k té objevné cestě než jako těžiště těch cca pěti hodin. Má to svižnou dynamiku, charaktery na kterých člověku záleží, úžasně tragického záporáka... Prostě.. Tyvole, zbožňuju to, chci se tam vracet a chci tam žít.

V průběhu pátého dílu to vzdávám. Neskutečně ucajdané, odnikud nikam pořád přebíhající, zápletkovské propletence to má jak venezuelská telenovela, postavy povětšinou na facku, vizuál hnusně pestrobarevnej.. Absolutně mě nezajímá do jakých hysterických melodramat se to dostane dál... Zhuštěno do max pěti dílů by to mohlo fungovat, ale takhle je to nestravitelná šlichta.

Filmy Q.Duplieuxe jsou pro mě mentální útočiště. Bunkr do kterého můžu zalézt když se hysterie světa začne tvářit příliš vážně. Habitat ve kterém umím fungovat.

Námět je to poměrně chytlavej, ale za mě se děj postupně ubírá směrem kde mě to prostě nebaví. Teenageři pořád řeší nějaké křečovité vztahovky. Dvě třetiny filmu to přešlapuje odnikud nikam. Nikdo vlastně pořádně neumírá. K nikomu necítím tolik sympatií abych mu nějak fandil. Na konci to celé vyšumí prakticky do ztacena.. 3/5 za fajn první třetinu a kvalitní řemeslo.

Ano ta předloha je parádní horor lovecraftovských proporcí a mythologií který na sebe funkčně roubuje Batmanovský svět.. Film je to ale poněkud křečovitý. Čouhá z toho ten potenciál epického příběhu, ale je to celé jaksi asi dramaturgicky a scénáristicky nezvládnuté. Lepí to různé povídky dohromady tak, že to sice neurazí a není to vyloženě špatně, ale zároveń člověk cítí, že kdyby se do toho dalo trošku více práce (klidně i v tomhle nastavení a směru) tak by to moha být úžasná, vrstevnatá minisérie na kterou by se vzpomínalo roky a která by kdysi legendární DC animáky vytáhla z té rutinérské břečky ve které už roky bezradně sedí.