ledzepfan

Nj, je to takové připitomělé.. Není to katastrofa typu Black Panther, ale je fakt, že to působí jakoby každý druhý motiv, scéna, gesto, myšlenka, šla jaksi mimo terč.. Jean je silný (takový až DCčkovsky temný) charakter a tady ten příběh v sobě v zásadě má obrovský potenciál, ale prodat se to prostě moc nepodařilo.. Mimoto mi přišlo, že celý tenhle x-menovský vesmír je už tak nějak unavený sám ze sebe.. A taky, že Sophie Turner umí zahrát vlastně jen asi jednu polohu..což se moc nehodí tady, kde by bylo potřeba mnohem širší herecký rozsah.... A má to dobrou hudbu.. nevím jestli vždy vhodně použitou, ale dobrou...

Musím přiznat, že vlastně nevím jak to číst.. Pokud to má být oslava svobody a života, tak je to za mě spíš někde za 2 rudé, protože: Týpek co nemá svědomí, celé dny jen hulí ganju, debilně se řehtá úplně čemukoliv, všechno je mu u prdele a žije vlastně z úsilí xyz lidí kteří se ho všemožně snaží držet nad vodou protože podlehli jakési davové psychóze o jeho genialitě, žvatlá cosi o tom, že všichni ostatní žijou ve stereotypu.. Haha.. Zrovna každý jeho krok a čin je dopředu naprosto predikovatelný, protože ten jeho fréé kolotoč je stereotypní jako máloco.. Jestli to naopak měla být Korineho další studie dekadence, tak by to bylo možná za 4, ale pokud to tak fakt myslel, tak to naprosto nedokázal ukočírovat a správně podat (tak jak se mu to skoro geniálně povedlo ve Spring Breakers). Takže se spíš kloním ke kompromisní teorii, že jde o oslavu dekadence (napovídala by tomu i ta přestřelená stylizace).. To je ale na mě příliš málo radikální postoj a tak hodnotím nerozhodnými třemi..

Neuvěřitelně kýčovitá volovina.. To nejblbější ze slabomyslné romantiky devadesátých let.. Tváří se to exoticky, ale ona exotika klouže jen po povrchu (fasádě/designu). Scénáristi se ani nesnažili vnést exotiku do jednání postav.. Jasně, je to fabulace. Já ani nečekal historickou autenticitu.. Ale když se tady všichni chovají jako by vypadly do tohoto velikonočního světa z nějaké pokřivené britské variace venezuelských telenovel, člověk prostě vnímá, že tady něco zásadně nesedí.. Dvě hvězdy, asi z jakéhosi sentimentu ..

Nj.. Má to slabší místa i lepší místa.. Paxton nic moc nehraje, pač jeho postava je v zásadě kretén.. Costnerově postavě scénáristi evidentně naddržují a tak má co hrát a hraje to parádně (ostatně jako vždy)... Až na pár vyjímek je ale jinak celých těch pět hodin přecpaných charakterama tak malomyslnýma a odpornýma, že mě vlastně už někde v půlce začalo sledování těchto hystericky nabobtnalých žabomyších válek, upřímně srát.. Jestli celé slavné USA fakt historicky stojí na řadě podobných pičovin, tak se nedivím, že to tam vypadá jak to tam vypadá..

Werner je hroznej démon... Někdo tady psal, že by v tom Herzogův rukopis nepoznal.. A já na to : WUT?! Tohle je Herzog úplně krystalicky čistej !.. Ta jeho fuck off systém režie, kdy s arogantní suverenitou seká scény jako z průměrné české pohádky aby pak v pravou chvíli utáhnul šrouby a začal dojit atmošku ze které chvílemi mrazí a chvílemi si člověk připadá jako v hodně hustém snu.. To prostě nemá obdoby.. Roth je démonickej. Ahola přirozeně naivní. Příběh silnej... Není to jedna z těch nejlepších herzogovek, ale rozhodně je to jedna z těch nadprůměrných..... Osobně mě sere, že tímto dlouho odkládaným filmem jsem vyčerpal herzogovy hrané filmy a odteď už musím čekat jen na nové kousky (kde to ale-narozdíl od dokumentů-jde se záživností poslední dobou docela z kopce..)

Není to úplně dokonalo-perfecto-srdcoidní, na to tam přecejen občasu ukápně nějakej ten patos (ikdyž poměrně vkusně) a v jistý moment se tam až moc opakuje banální (ikdyž důležité) zdůrazňování toho co vše by hypotetická jaderná válka znamenala.... Na druhou stranu je to ale úžasně matoucí (fakt se nechytám v rozpoznávání co je jakš takš autentické a co je se vším všudy na efekt zahrané), dědek je krásně nerudnej.. a navíc je tam Costner kterému z očí kouká, že je asi stejnou měrou poctěn jako zahnán do poměrně trapné situace (protože, co si chcete povídat s dědkem kterej mluví jinou řečí a jeho hrdinství spočívá v tom, že v rozhodující chvíli to risknul a neudělal nic :D )... Klidně tam dokopnu na sílu i tu pátou rudou hvězdu... vždyť co už...

Relativně pobavilo, neurazilo, ale přes pár fajn fórů se nemůžu ubránit dojmu, že by se z toho dalo vytřískat více.. Pikachu je sympaťák ale vlastně to celé táhne jen on. Ten svět je funkční, ale vytěžit se z něj dalo asi více. Uchopení filmu přímo vybízelo k záplavě narážek a dvojsmyslů, aby se pobavili jak rodiče tak děti, ale v tomhle směru se to drží nepochopitelně zpátky a jen občas nějaký ten humor vystrčí růžky..... Fajn jednorázovka i pro ty z nás co znají pokémony jen tak letem světem..

Tak máme za sebou celých sedm sérií a tak je čas to nějak shrnout. OItNB v první sezóně začalo lehce rozpačitě, ale podařilo se zde smysluplně nastřelit solidní jádro charakterů, jejich vzájemné vazby a prostředí, které přes jistou stylizaci působí relativně uvěřitelně.. Ve druhé sérii to všechno chytilo druhý dech a jistá poutavost, vynalézavost, lehkost a neotřelost se suverénně držela až do konce série čtvrté... Obrovský propad série páté a jen mírné zlepšení v sérii šesté bylo pak pro diváka mého formátu čirou frustrací a vlastně jsem měl seriál za vytěžený, unavený, mrtvý.. Proto pro mě bylo velmi příjemným překvapením, že na finální sedmé sérii si tvůrci zase (konečně) dali fakt záležet. Je vidět, že ze sebe svědomitě vymáčkli to nejlepší aby ta velká rozlučka byla smysluplná, soustředěná a důstojná. Alespoň letmo se rozloučila většina herců. Scenáristi hezky uzavřeli dlouholeté zápletky.. A.. v naprostém finiši to bylo vlastně i dojemné.. OItNB asi nikdy nebude má seriálová srdcovka, ale rozhodně je to seriál který ve mě zanechal nějakou stopu..

Kvalitní, mechanické řemeslo, které se zase a znova snaží přesvědčit diváka (a asi box samotný) že box je akční, dynamický sport a vůbec tam 2/3 času borci netráví zavěšení jeden do druhého v klinči. Tahle filmovoboxová realita už je fakt k smíchu.. Jinak z toho občas kape pathos, občas tam vykoukne fajn motiv.. Crowe je takovej nemastnej, neslanej, ale neurazí.. Zellwegerová je tak opuchlá, že vlastně nepoznám jestli něco hraje.. Snad jen Giamatti předvádí fajn, civilní výkon...

Těžko říct jestli se z toho dalo vytřískat více... Příběh je to zajímavý, ale když se odvypráví jen pomoci archivních záběrů -mnohdy mizerné kvality- působí to těžkopádně... Soundtrack Milese Davise tomu dodává svěžest a dynamiku, ale protože jen nenápadně napomáhá z pozadí, do silnějšího průměru ten film vytáhnout nemůže...