ledzepfan

Nevím no.. Papírově by to měla být kulervoucí pecka.. Organicky se doplňující duo Gaiman-Pratchett+ zástup známých tváří s Tennantem v čele... Bohužel v praxi to funguje jaksi napůl.. Působí to více jako roztříštěná exhibice hereckého figurkaření, než jako ucelený příběh plný vtipných nápadů. Speciálně Tennant si tady onanuje jen další vyčpělou variaci na tenkrát strhujícího Dr. Who.. Předlohu jsem nečetl, takže nedokážu posoudit jestli ten pocit, že zdánlivé duo snů (Gaiman-Pratchett) vlastně taky nefunguje tak dobře jak by člověk čekal, je jen důsledek nešikovně uchopené režie, nebo jestli se imaginace těch dvou přetlačuje už na papíře.... V zásadě jsem zklamaný a musím přiznat, že jsem to dokoukal jen s velkým sebezapřením.. Objektivně to ale jisté kvality má a je dost dobře možné, že divák naladěný jinak než já si u toho bude chrochtat nadšením...

I když mě to nějak extra nebavilo, musí se tomu uznat, že je to fascinující ego-bizár. Chudák Amin se minul v čase. Kdyby dostal prostor dnes, byl by jednou z nejznámějších (a nejvlivnějších) tváří mezinárodní politické scény, házel by své banální, lživé a zábavné myšlenky do celého světa skrz twitter, celý svět by věděl, že je bezkonkurenčně nejlepší ve všem na co sáhne, všemu rozumí lépe než speciálizovaní odborníci, mezinárodní politiku by dělal "rebelsky" skrz naivní selský rozum, zastrašování a velkohubé výroky... Ehm.. Jak to tak píšu, tak mi dochází, že jednoho přesně takového tu přece už máme :D ... Každopádně Amin byl evidentně génius podprůměrnosti, který jen na základě šarmantní aury dobrosrdečného muže z lidu (a nějakému tomu vtípku navrch) dokázal přesvědčit davy, že není tak omezený, naivní a nekompetentní jak se jeví na první, druhý a třetí pohled. Ona se -jakoby logicky- nabízí úvaha, že uganďané museli být zákonitě banda naprostých retardů když tohodle pomatence sypajícího z rukávu jednu banalitu za druhou (a tvářícího se u toho jako, že zrovna podělal všechny myslitele historie) považovali za toho nejlepšího ze svých řad.. ale je důležité si uvědomit, že takhle to prostě nefunguje a Amin byl prostě kmotrem populismu dnešního střihu.. Navíc to moc dobře uměl s palnými zbraněmi..

Tohle je -v kombinaci s o několik let starším dokumentem "Poslední spravedlivý"(Ten tento dokument doplňuje protože srozumitelně, chronologicky mapuje průběh celé Dallairovy mise a samotný Dallaire zde vypovídá v ještě ve značně pohnutém psychickém rozpoložení) -zdaleka to nejlepší co se dá o rwandské genocidě shlédnout. Všechny ty filmové adaptace v čele s Hotelem Rwanda jsou (jakkoliv můžou být důležité) na mě až moc filmově přikrášlené, stylizované, cudné a patheticky na city hrající. Tenhle dokumentární tandem je ale jiná káva. Dallaire mluví otevřeně, nebojí se být explicitní, nebojí se na plnou hubu obvinit celý civilizovaný a humanismem se zaštiťující svět z pokrytectví, selhání a zrady. V jeho očích to všechno je..Frustrace, vztek, pocit vlastní viny a láska ke krajině se kterou nezvratně srostl skrz tu nepopsatelnou noční můru.. Osobně nemám sklon na Dallaira nekriticky hledět jako na hrdinu a nejspíš bych mu potřeboval položit pár otázek (nebo si aspoň přečíst tu jeho knihu) abych lépe pochopil jeho jednání v té hrůzně absurdní situaci a lépe si tak pro sebe definoval svůj postoj k němu.. ale asi se mu opravdu nedá upřít, že v době kdy všichni dělali, že rwandu nevidí a neslyší se tomu on sám postavil čelem a jakkoliv ve výsledku selhal, jeho velení zachránilo alespoň těch několik tisíc lidí... PS: Čtu tady komentář uživatelky Lynn a tohle mi trošku tahá oči, tak poopravuju..... 1) Belgičáné skupiny Hutu a Tutsi nevymysleli, tyhle kmeny samozřejmě existovaly dávno před Belgičanama. Belgičané "jen" vypěstovali nenávist mezi těmito (do té doby vedle sebe bez problémů fungujícími)kmeny. 2) Ty statisíce sousedů nebyli povražděni během tří dnů. Jasně, je to technikálie, ale celá ta smršť trvala cca 3 měsíce a přes první statisícovku se (podle hrubých odhadů) počet obětí přehoupnul cca okolo prvního týdne.

V rámci komedií za 4.. v rámci filmu jako takového, solidní 3... Přiznám, že jsem se bavil od začátku do konce a pár scének jsem musel doprovodit hlasitým chechtnutím.... ale nakonec, jako celek, to nemá takovou sílu a nebude to pro mě taková samozřejmá srdcovka jako třeba Zoolander.... každopádně to ale doporučuju každému kdo má rád tehle excentrický styl suchotrapného humoru s nadhledem..

Achjo... Tady filmařky evidentně umí na výbornou natočit hromadu silného a důležitého materiálu, ale naprosto selhávají ve snaze poslepovat z toho fungující film.. Tu míru diletantství fakt nepochopím. Kdokoliv jen trošku soudný přece musí na výsledek kouknout a vyhodnotiti to jako amatérské zoufalství trestuhodně podkopávající nohy tomu nosnému jádru filmu (a následně poprosit o pomoc někoho schopnějšího). ...Navíc jsem přesvědčený, že film by byl mnohem silnější kdyby tech výpovědí bylo klidně i 3x více a divák byl nucen čelit tomu úmorně dlouhému řetězci výpovědí z pekla (ale počítám, že doba na natáčení byla omezená a asi taky chvíli trvá než se ty ženy cizím filmařům otevřou).

Na dané téma jde o jeden ze slabších filmů. Ono to zavání průserem už ve startu, kdy se někdo rozhodnul, že film o rwandské genocidě bude vlastně cudný, jen tak lehce naznačený, aby chudáka diváka náhodou něco nepohoršilo, nebo -nedej bože- nešokovalo. Několikaměsíční surový, absurdní, úmorný a všechny hranice překračující horror kdy lidé byli rozsekáváni mačetama. Ženy byly znásilňovány s mírou brutality kterou si normální evropan nedokáže ani představit. Rodiče před smrtí byli nuceni jíst vařené maso svých dětí. Nenarozené děti byly vyříznuty ze svých matek a před jejich zraky čtvrceny... Bez alespoň zmínky o těchto nemyslytelných zvěrstvech bude rwandská genocida (a vůbec problematika centrální afriky) jen anonimní a vzdálenou občanskou válkou a mrtví jen číslem ve statistice... Navíc celým filmem jaksi prosakuje euroatlantická mentalita. Nejen, že tu všichni vypadájí hezky jako z hollywoodského filmu, ale i děj se odmotává tak nějak schématicky a postavy jsou vykresleny tak, že působí krajně nepravděpodobně. Kdo trošku tuší jaký vztah mají v těchto končinách např. k ženám, ten musí jen koukat jak pokrokové a intelektuálně osvícené jsou postavy tohodle bijáku... Ono to asi nemá moc cenu dál rozpitvávat.. Téma je samozřejmě silné, ale na rozloze 140.minut se filmaři drželi až trestuhodně při zemi a film tak nemůže působit ani z poloviny tak jak by měl..

Neuvěřitelné, srdcervoucí, frustrující... Dellairovo sebeobviňování je sice na místě protože opravdu měl -když byl ještě čas- razantněji zatlačit na nadřízené, popřípadě se vzepřít rozkazům. Zároveň je ale nutné uznat, že v rámci impotentního přístupu OSN by to byl beztak prohaný boj.. Tohle jde celé na triko Evropě a Americe. Nejprve desetiletí učí sousedy navzájem se nenávidět na základě vylhaných argumentů a když o desítky let později dojde na genocidní sklizeň toho co zaseli, tak dělají slepé, blbé a hluché... Jeden ze zdaleka největších failů novověké historie (a možná historie vůbec)..

Trošku paradoxní (méně dílků=větší komplexnost) mozaika marnosti.. Mám podezření, že Kongo (a okolí) je -jakožto místo odkud koření celej svět- příliš svéhlavé, silné, autonomní, prvotní a původní, než aby mohlo fungovat v pojmech jako hranice, národ, vlastenectví, nárok, politika atd.. Krása v hrůze, hrůza v kráse.. Místo ve kterém se rodí vůle, utrpení, naděje.. Místo které úspěšně vzdoruje žravosti hipsterských baťůžkářů a McDonaldů.. Impotentní modré přilby, zkorumpovaná vláda, odboj plný hrdlořezů, milióny frustrovaných kteří už neví komu mají přikyvovat aby měli konečně trošku klidu...

Kapku lepší než druhá, kapku horší než první série. Já jsem nadmíru spokojenej. ST jsem nikdy nevnímal jako horror který by měl nějak děsit, takže mi (narozdíl od zástupu chudáků kterým to trhá žíly) vůbec nevadí, že se to tentokrát nese v odlehčenějším duchu (vždyť na té cestě k "dospělosti" je nadhled a humor naprosto zásadní).. Děcka znatelně povyrostla a v nestálé chemické nerovnováze to s nimi tříská ze strany na stranu. To dává tvůrcům novou možnost znovu zabrnkat na strunu ve které jsou ST nejsilnější a díky které v první sérii vyrazili dech celému televiznímu světu.. Tou strunou je odkrývání křehkosti uvnitř postav a křehkosti jejich vzájemných pout... Mě osobně na ST vždycky násobně více bavilo sledovat křehké nuance přátelství, rodinných vazeb, atd..sledovat jak se parta adolescentů rozhodne vrhnout se do neznáma navzdory rodičům či vládě, čistě jen na základě křehce nejasného pocitu, že je to správné. V druhé sérii toto trošku chybělo a bylo to znát. Rozšiřovala se mythologie, celé to bylo epičtější a propletenec postav se více utáhnul, ale objevování té křehké substance tam bylo jen pomálu. To třetí série už je jiná pohádka. Puberta se zde manifestuje (díkybohu) přesně na té hraně mezi totální trapností a úsměvnou roztomilostí. Do křehkosti přátelství se vtírají nové touhy. Některé postavy mají možnost posunout se značně vpřed/vyrůst (speciálně Steve v tandemu s Robin -a nepravděpodobném buddyvztahu s Dustinem- se zde nenápadně ale poměrně zásadně posouvá blíž k dospělosti..). Dospěláci, pod tou maskou zodpovědnosti a síly, odhalují vlastně jen o trošku zkušenější a odrostlejší děti.... Prostě, najednou to tam (z mého pohledu) zase je. Není to taková smršť mixu sentimentu, dojetí a nadšení jako poprvé(pochopitelně, člověk už tomu dechberoucímu světu přivyknul) , ale ta vibrace, která mi sepíná šimrání v břiše, tam prostě je..... Osobně mě jen trošku otravovaly akční pasáže a mám dost obavy z toho příliš otevřeného konce který slibuje další ždímání dolarů a rozmělňování té televizní magie až na sračku :/

Hecnu to a dám 5.. Není to čistý průstřel, ale co už.... Nespoutaný, imaginativní, svobodomyslný, odvážný.. Takový ten seriál je a i když jsem to koukal tempem jeden díl za cca 2 týdny (protože děj zde opravdu není něčím co by diváka nutilo hned vidět další díl) pokaždé jsem nadšeně hekal jak mě to válcuje novou a novou ujetou pakárnou. Komiks neznám a tak nevím jestli je to takhle nekompromisně pošahané už z předlohy, nebo prostě jen scénáristi zobali hodně dobře namixované zrní, ale v zásadě je mi to jedno. Mám to rád a z toho aktuálního a kvalitního DC seriálového trojlístku je to z mého úhlu pohledu bezesporu ten nejpovedenější (a nejdůležitější).