Modiwish

36 smrtelných stylů jsem viděl naposled před několika lety a pamatoval jsem si pouze útržky. Dal jsem tedy tomu druhou šanci a 3* hvězdy tady nechávám, ale pouze z milosti. Jeden z nejslabších kousků, který má Joseph Kuo na svědomí. Nejen, že Jang Lee Hwang má spíš jakési cameo a pořádně se ukáže až v závěrečném fightu, který ale nepatří mezi ty jeho lepší. Bohužel. Hlavní hrdina v podání Lika Cheunga podstrádá charisma, je nevýrazný a vlastně i poměrně otravný a těžko s ním hledáte sympatie. Už tohle zavání probémem. Mezi hvězdama lze zahlédnout Mei-Sheng Fana, ale jeho potenciál je nevyužitý, a i přestože to je kvalitní bojovník, zde nemá žádnou bojovou sekvenci. Kuo asi neměl rád ani Bolo Yeunga, kterému navlékl naprosto příšernou a nepadnoucí paruku, což v důsledku vyvrcholilo mým upřímným přáním, aby ta postava už konečně umřela, abych se na to nemusel koukat. Na potvoru ale Bolo přežil celý film a skonal až na konci. Film se jmenuje 36 deadly styles, ale o nich se nedozvíte celý film absolutně nic. Až ke konci tu je random dějová linka (asi na 15 min.) a fight mezi Markem Longem a Jackem Longem o knížku s manuálem k těmto stylům. Zápas to byl velice dobrý - bodejď by ne, jsou to zkušenými bijci, ale přeci jenom zůstává ta pachuť toho, že to nemá na film absolutně žádnou návaznost. Bez této 15minutové odbočky by film fungoval tak jako tak, ale říkali byste si maximálně: "Proč se to tak sakra jmenuje, když o tom nepadlo ani slovo?". Naopak světlou stránkou byla poněkud neznámá herečka Jeannie Chang, která natočila pouze 6 filmů (a z toho 5 u Kuoa). V hodnocení jsem tedy mírný hlavně kvůli Hwangovi. Film bych přejmenoval na 36 smrtelných hříchů, protože tolik jich Kuo zde napáchal, a tím bych to uzavřel.

Tchaj-wanský počin s téměř neznámými herci a herečkami se dostal na světlo světa díky tchajwanskému ministerstvu kultury, které se rozhodlo zrestaurovat tento zapomenutý film a dost možná jeden z prvních wuxia na Tchaj-wanu. Děj se dá predikovat už z názvu - 3 sestry se jdou pomstít vrahům svých rodičů. Jedné noci vtrhne banda zlodějů do domu místního soudce. Tyto zloděje on dříve odsoudil k pobytu v žaláři a jim se podařilo uprchnout a teď se chtějí pomstít. Soudce má tři dcery, které v chaosu, který v domě propukne, rozdělí osud na 15 let, kdy je každá z nich vychovávana na jiné místě. Při hledání vrahů se postupně sejdou a společnými silami se budou snažit dokonat pomstu, aby jejich rodiče mohli odpočívat v pokoji. Vcelku jednoduchý děj a na tu dobu i dobré bojové sekvence kazí dlouhé pasáže, kdy se nic neděje. Jedna ze sester se například potlouká po ulici a vy tak 1,5 minuty sledujete, jak chodí a kouká po okolních obchodech. Mezi jednotlivými výpady mečem jsou opět minutové pasáže, kdy soupeři na sebe koukají a obíhají okolo sebe či couvají a trvá skoro věčnost než aspoň švihnou svým ostřím. Činí to tak film poměrně nudným, ale lze to možná připsat na vrub roku výroby. Minimálně si zaslouží pochválit kamera, která není úplně statická a v některých soubojových pasážích osvěžuje film. Vlastně, když nad tím přemýšlím, souboje jako takové si nevedou zas tak špatně v kontextu konce 60. let, ale je pravdou, že přeci jen paralelně v hongkongském Shaw Brothers dokázali se souboji daleko lépe pracovat. V tomto samém roce totiž od SB studia vychází Golden Swallow, která přinesla slávu Pei-Pei Cheng (společně s o 2 roky starším filmem Come Drink with Me) a v porovnání s Vengeance of the Phoenix Sisters se jedná o nesoumeřitelná díla. Pokud dokážete toto akceptovat, čeká na vás i tak poměrně slušný film, který je zvláště pak unikátní obsazením 3 hlavních hrdinek - žen šermířek, což do té doby nebylo pravidlem, ale závan amatérismu nejde ignorovat. Proto v rámci zachování rovnováhy ve vesmíru jsou 3* naprosto adekvátním hodnocením, které určitě neurazí (asi za každou sestru jedna hvězda). Zvláště pak proto, že se jedná o prvotinu režiséra Chen Hung-Mina, který v pozdějších letech natočil i lepší snímky jako Kung-fu Inferno, Ma Su Chen či The Swift Shaolin Boxer. Ani jedné z hlavních hrdinek tento film nepřinesl dlouhou slavu a všechny vesměs ukončily své kariéry na počátku 70. let.

Zajímavý film s nádechem detektivky. I přesto, že jako divák přesně víte, co se jak stalo, kdo co ukradl, či kdo koho zabil, celkem s napětím sledujete, jak se hlavní protagonista "King Cat" v podání Changa Yi s rozpletením klubka zločinu vypořádá. Hraje tu mnoho hvězd a mladý Chang Yi s nimi zdárně drží krok, ale do charismatického a nebojácného bojovníka mu ještě cosi chybí, ale již za pár let bude kralovat filmovému plátnu. Speciálně bych rád zmínil Kiu Chonga, který svoji postavu ztvárnil nejvěrohodněji ze všech a jeho výkon mě nadchnul (možná až moc silné slovo, spíše zaujal). Souboje jsou zde poněkud krátké a není jich ani mnoho a například souboj s hlavním zločincem trvá neuměrně krátce, ale i tak si film udržuje poměrně slušnou úroveň v rámci wu xia žánru svým napětím, inovacemi a dobrými nápady a postupným odhalováním zločinu. Některé postavy (mluvím hlavně o pěti členech Myšího gangu) mají dokonce nástin jakési plastičnosti a nejsou čistě černobílé a ploché, avšak žádná sláva to není. Je ovšem nutné aspoň pokus o toto vyzdvihnout, poněvadž normou to není. Lze najít mnoho nedostatků - nejpatrnější jsou scény odehrávájící se v noci, kdy se očividně natáčelo přes den, ale ve střižně se hodil na záběr tmavý filtr a byla noc. Lze to ale připsat na vrub nejen roku výroby, ale zjevně nízkému rozpočtu, kdy drtivá většina scén jsou klasicky natočeny v ateliérech a pouhé minimum "venku". Tím ale nechci ubírat filmu na kvalitě, kterou si drží. I když ze začátku to vypadalo na 3*, druhá polovina filmu má natolik dobré tempo, že King Cat si vybojoval solidní čtyři hvězdy. Zároveň mě to navedlo na režiséra snímku Cheng-Hung Hsua, jehož pár filmů jsem již viděl a hodnotil poměrně vysoko, avšak jeho jméno doposud unikalo mé pozornosti. Je potřeba tento prohřešek napravit.