Radek99

Mrazivé! Mechanismus postupného vymývání mozku a verbování mladých muslimů a muslimek do služeb ISIS, tedy k džihádu, se povedlo popsat tvůrcům navýsost sugestivně. Málokterý televizní projekt je tak znepokojující, jako tenhle... Můj jediný divácký handicap byl, že jsem se v tomhle seriálu neměl s kým ztotožnit, vyjma snad syrského otce dvou mladých radikalizujících se dcer, panoptikum postav je tu nevídaně záporné (ve finále se sice ukáže, že vše bylo trochu jinak, to mi ale v průběhu sledování nepomáhalo)... Takhle komplexní seriál s touto tématikou tu s výjimkou izraelské Faudy ještě nebyl...ale Fauda navíc nabízí výše zmiňované - ztotožnění se s hlavním hrdinou/hrdiny...

I přes ty propagandistické vyčpělosti, kterých je tenhle seriál plný a za jejichž účelem se točil (vzorová ukázková vesnice, vozový park téměř lepší než na západě a vždy naleštěný moderní autobus, modelová činnost jednotného zemědělského družstva, moderní socialistický člověk řešící pouze problémy týkající se vysoké životní úrovně atd. atd.), zůstává příjemná zábava, výborné herecké výkony a celkem slušný scénář. Hlavně kvůli hereckému koncertu pánů Sováka, Kemra, Menšíka ale i dalších herců i hereček se na tenhle seriál dá koukat bez větších problémů i dnes a pořád se dobře bavit. Pan režisér Filip odvedl svou obvyklou dobrou práci... A navíc ta ústřední melodie... ,,Když máš v chalupě orchestrióóón..."

Žánrové propojení sci-fi a westernu nabízí buď kultovní klenoty, jako sérii Star Wars či seriál Firefly, nebo naprosté propadáky, jako třeba Kovbojové a vetřelci...a tohle je bohužel ten druhý případ...

Číslo 22 žije

Krásný a dokonalý obal ještě nedělá dobré zboží...

Novodobý Ecce Homo Homolka zkoumající národní mentalitu typické a typizované české rodinky na fenoménu chalupářství a chalupaření i osobním rodinném vztahu k jedné konkrétní chatě ztracené uprostřed lesa se vší tou nostalgií a rodinnými historiemi a vzpomínkami. Tomáš Pavlíček sice není úplný Jaroslav Papoušek, ale i tak dokázal napsat a natočit slušný film, přijde mi ale škoda, že danou (ze své podstaty vážnou až tragickou) zápletku vyprávěl zase rastrem Papouškovsko/Hřebejkovské tragikomedie a že nezvolil spíše čistě dramatický žánr, něco na způsob skandinávské filmové školy...

Na téhle vědomostní hře je nejzáslužnější vlastně to, že díky její existenci vznikla ta geniální Nohavicova písnička... a díky zahraničním mutacím ten geniální Boyleův film... :-)

Dozajista záslužný televizní projekt, který ovšem svým vyzněním částečně hraničí s kýčovitostí a mnohdy až trapností (zajímalo by mne, do jaké míry je projev pana Srstky stylizovaný a jestli je i v soukromí u něho obvyklá tak vysoká míra spontánnosti a afektovanosti)...

Působivá antiarmádní a protidrogová agitka...

Půvabná čeština Vladislava Vančury vyniká zvláště v podání obou hlavních protagonistů...též značně kultivovaných uživatelů našeho mateřského jazyka... Je doslova radost to poslouchat...(a trochu menší radost se na to dívat...kvalita obrazu vypovídá hodně o průběhu 80. let v Československu...)