choze

Dvě smažky (se) sjíždějí po sebedestruktivní spirále dolů. Apatický sebedestruktivní Sid oplývající jistým fuckerským X-factorem (skvělá scéna kde zpívá My way) bohužel zůstává celou dobu nečitelný a Nancy, prezentovaná jako vypatlaný hysterický transvestita (a ten typ přítelkyně, kvůli které se kapely rozpadají) je zase na facku. A ani příběh jejich vztahu mě moc nezaujal.

Kolem hrdinky se sice od začátku děje spousta podivností, kterým se snaží přijít na kloub, ale celé je to jakési nevzrušivé, nenapínavé, chybí tomu větší spád, nějaká ta vraždička, výraznější atmosféra/hudba... Takhle je to jen spousta rozhovorů na jedno brdo a procházení se krásnými exteriéry a interiéry.

Potěšitelný nášup k Rivalům, kteří ale měli zajímavější postavy i jejich vztah. I když se tady Bale převtělil do Milese stejně jako v Rivalech Brühl do podobného Laudy, Brühlův Lauda mě bavil víc, stejně jako mě víc bavil Hemsworthův Hunt, zatímco Damonův Shelby je nevýraznou postavou. Vztah Shelbyho a Milese je navíc bezproblémový, oba kopou za stejný tým a mají se rádi, zatímco vztah Laudy a Hunta definovalo jejich soupeření a rozdílný pohled na závodění i na život. A i děj byl u Rivalů pohrocenější (Laudova nehoda). Le Mans 66 dokáže vtáhnout, napnout, rozesmát i dojmout, ale Rivalové to bohužel zvládli dřív a líp.

Giallem bych to nenazýval, na to je tu zoufale málo vražd a prakticky žádné pátrání po vrahovi. Gotický horor v tom naopak díky parádnímu titulnímu starému sídlu, kde cosi visí ve vzduchu - a později díky několika krásně atmosféricky natočeným scénám - cítíte od začátku. A potěšily i scény šikany a pěkné holky, celé to ale pro mě jede nějak na půl plynu. Takový usedlejší předskokan podobné Suspirie, která je vizuálně i hudebně výrazně divočejší, o vraždách nemluvě.

Nenechte se zmást českým distribučním názvem evokujícím telenovelu nebo porno. Trojka po vzoru trojky 96 hodin běží v módu Uprchlíka a působí levněji než předchozí díly, konkrétně z nich má nejméně epickou trademarkovou scénu atentátu (byť drony byly fajn nápad) a kde se dřív epicky demoloval Bílý dům nebo londýnské památky, tady se odpalují kaskadéři kdesi v lese. Ale scenáristi to kupodivu ještě úplně nevzdali a dostali do tradičně tupého a průhledného akčňáku plného zapomenutelné akce pár lehce emotivnějších chlapských scén jako hovory s otcem nebo závěrečné posezení se záporákem. Díky za ně.

Předchozí díl byl díky příchodu starononové postavy zábavnější, ale tenhle má opět skvělý otvírák s bleskovým prodejem domu. Ironsova linka už začíná být otravná, opět se jen konstatuje zjevné.

Příchod jisté postavy z původních Minutemen to trochu nakopl. A k tomu odhalení identity Ironsovy postavy, ze které se vyklubalo přesně to, co každý znalec originálu čekal? No, uvidíme, jestli to Lindelof ještě nezamotá.

Velmi zajímavé téma a tragicky nezáživné zpracování.

Námět měl potenciál jak na pořádnou řachandu, tak na Black Mirror like provokativní psychologicko-sociologickou sci-fi studii. Ale scenáristi zůstali u sice koukatelného, ale nijak zvlášť zajímavého dramatu, a ani režie to nějak nenakopla.

Mám rád tyhle intrikářské věci, ale bral bych to spíš jako seriál. Tradičně skvělá Emma Stone, výborná kamera.