choze

Průměr. Úvodní vražda zeleným bagrem navnadila, detektiv sympaťák, pak ale trvalo než se nastartovala správně zlověstná atmosféra, v tý familii unesený holky jsem se ztrácel a finální odhalení mě ze židle zrovna nenadzvedlo. Dětské kresbičky a hudební motivy jsou v ceně, ale u Argenta jsme viděli a slyšeli lepší, taky vizuálně nic extra. Když si šel vrah pro tu babku bylo to docela napínavý.

Čekal jsem to detektivnější / thrillerovější a byl jsem zklamán. Z konce jsem trochu zmatený a ani jsem si neodnesl pocit, že bych viděl ten herecký koncert, co tu popisují ostatní.

V dětství pecka, dnes jen naivní taškařice, která spíš než jako komedie (za celý film jsem se jen asi dvakrát pousmál) funguje jako zředěný dobrodružný film a to díky fascinujícímu záporákovi a dvěma dlouhým zdařilým honičkám v poslední třetině - jízdě horskými serpentinami v autě bez brzd a závěrečnému epickému pronásledování Fantomase po souši, vzduchu i vodě. Krom toho se film může opřít ještě o skvělý ústřední hudební motiv a o ústřední herecké trio - šarmantního Maraise, typickou šedesátkovou sexbombu Demongeot a cholerického Funèse, jehož pitvoření už na mě ale nefunguje ani zdaleka jako kdysi. Takovému MUŽI Z ACAPULCA nesahá FANTOMAS ani po kotníky.

Sympatické postavy, kvalitní dialogy a hlášky a parádní pocta Flashi Gordonovi.

První půlka neměla daleko do nudnosti PARANORMAL ACTIVITY, ale v druhé to chytlo to správné tempo. Závěr mě zase trochu zklamal, nicméně pro fandy duchařin povinnost.

Gylllenhaal a Peňa jsou fest sympatická dvojka a jejich bromance z pekla losangeleských gangů, kde každá nenápadná barabizna skrývá něco úchylného a kde nevíte dne ani hodiny, kdy vaším směrem nepřiletí kulka nějakého vysmaženého gangsta retarda, je radost sledovat. A POV kamera tomu dodává ty správné autentické grády, byť nemá cenu řešit odkud, kdo, co, jak a proč právě točí. Ayer si může přidat další parádní zářez do své série kvalitních police stories.

Luxusní kamera, ale uvítal bych svižnější tempo a méně klišovitý závěr.

Po Taken dostává scéna, kde Eastwood vyhrožuje Neesonovi, úplně jiný rozměr :) Pětka zapadá do osmdesátek výrazně líp než čtyřka, ale pořád nemá - stejně jako bondovky - šanci udržet krok s konkurencí v podobě Smrtonosné zbraně, Pasti a trojek Ramba a Indyho. Harry má sice stále styl (čtení vzkazu ze sušenky štěstí ozbrojenému lupiči), ale akce je na dobové standardy málo a utkví jen fajn honička s dálkově ovládaným autíčkem. Fakt nechápu, proč dali tvůrci dle tehdejší módy Harrymu za parťáka asiata ovládajícího bojová umění, když ho pak nechali jen dvakrát kopnout v jedné scéně. Tedy ona je celá linie s parťákem, jakož i zápletka s hrou smrti dost nedotažená. S povděkem naopak kvituju Patricii Clarkson, která je v mých očích výrazně fešnější než Sondra Locke. Každopádně je Sázka na smrt sice nijak výjimečným, ale důstojným zakončením série.

Perfektní lokace a když přízrak odhalil svou tvář, zamrazilo mě. Dialogy jsou ale ověšené pavučinami a pointa slabá. Každopádně příjemná záležitost.

Ramsey může závidět Pohlreichovi nahláškovanost a Pohlreich Ramseymu dramatičnost a dynamiku.