choze

Nějakou hororovou genialitu tam úplně nevidím, spíš poskládaná různá klišé. A vražd a samotného Candymana si moc neužijeme. Ale od začátku mě to vtáhlo sugestivními leteckými záběry, kulisami nehostinného ghetta, svižným tempem a dobrým obsazením (škoda, že Berkeley nedostal víc prostoru).

Snaha tu byla a taky mě to bavilo, ale je to trochu moc melodramatické (Denzel sees dead people) a nepřesvědčivé. A ano, Malek se ve finále zachová jako úplný idiot. Můžou za to i herecké výkony, kdy Denzel denzeluje a Malek malekuje, aspoň že Leto vystřihl dobrého creepa.

Devítka - stejně jako osmička - nevytyčuje pro sérii žádný nový zajímavý směr a je dalším, sotva průměrným dílem. Námět s trestáním zkorumpovaného policejního oddělení dobrý a scény mučení ucházející (hlavně létající střepy), ani Chris Rock nebyl tak pekelně otravný, jak si ho pamatuju ze Smrtonosné zbraně čtyřky a bez problémů jsem to dokoukal. A to i přes slabý scénář, nevýrazný vizuál a Rockův naprosto tragický herecký výkon, který by zahanbil i poleno po lobotomii. Fakt jsem takhle otřesně špatné hraní v hlavní roli studiového filmu už dlouho neviděl. Asi ani nemá cenu se chlubit tím, jak rychle jsem uhodnul identitu vraha.

Gemini píše, že největším záporem Pitavalu je jeho dobová aktuálnost. Podle mě je to naopak jeho největší klad. Pitaval mě až do nedávna míjel a tak mi přijde fascinující jako náhled, jak vypadala osmdesátková socíkovská kriminálka. Každý případ je zaměřen na jeden případ a jednoho dva detektivy, kteří ho vyšetřují, zatímco zbytek se jen míhá v pozadí. Případy, děj i herci dokážou udržet pozornost i přes ospalejší tempo, absenci zajímavějších postav nebo akčních scén a řadu úsměvných momentů, třeba neustálé ládování se Májkami a párky.

Další Westlakův drsný nemluvný lupič mstící se zločinecké organizaci. Občas někoho okrade nebo zastřelí, ale že by mi to přišlo nějak zvlášť napínavé...

První Masakr, co jsem viděl, a tehdy v pubertě jsem z toho byl nadšenej, protože to mělo atmosféru, bylo to napínavý, drsný i děsivý - dost na mě udělala dojem hrdinka přibitá za ruce k židli. Dneska mi první polovina přijde pořád fajn, ale blábolení úchylné rodinky v baráku a finále už jsou mi dost ukradené.

Po parádní sedmičce a osmičce se nám série rozředila. Rock, Statham a Morgan odešli a uplichtili si průměrný spin-off Hobbs a Shaw a bez nich ztratila drajv i devítka, do které Diesel přivedl jediný nový herecký aset - wait for it - Johna Cenu. No, tak hlavně že už ho teď nikdo neohrožuje... Snaha víc než kdy jindy hrát na rodinnou notu (ne, že by to někdy někoho zajímalo) k zábavnějšímu příběhu nevede, stejně jako vracení starých známých do hry za trapného (Han) a až morbidního vysvětlování (tváření se, že Brian je tam někde venku a živý). V přepálených akčních scénách se sice zničí bezpočet aut a nechybí absurdní nápady (magnety, výlet do vesmíru), ale tentokrát to šlape a baví o poznání míň než předtím. Cena dle očekávání tragický, respektive máme tu tři záporáky a všichni stojí za prd. Jestli Diesel příště nepřivede nějakou výraznou novou krev, bude to smutné finále.

Scenáristicky zajímavě postavená kriminálka, kdy místo obvyklé přehledné války dvou stran útočí na jednu stranu - Hoskinse - strana po většinu filmu neznámá a on se snaží zjistit o koho jde. Hoskins se sice pro podobné role narodil (a Mirren sedí role gangsterovy reprezentativní i diplomatické manželky), ale už jsem viděl mnohem zajímavější a zábavnější gangstery, než je tady ten jeho a to samé platí i o vedlejších postavách a o ději, který by mohl být pohrocenější. Ale hudební téma je ale stylové.

V pubertě jsem to žral (i když Vesmírné kanibaly měl radši) a nadšeně si pouštěl některé scény dokola (kung fu kněze, děcko v parku, finále). S odstupem času ale zjišťuju, že jsem z toho puberťáckého humoru a masivních kreativních nechuťáren kompletně vyrostl a nic mi to neříká.

Nuda - vtahovačky do písku i dějová vata mezi tím. Jen úvodní titulky a pozdější bloudění pod molem měly pěknou atmosféru.