Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (1 962)

plakát

Zkus mě rozesmát (2011) 

Nečekaně příjemný film, kdy se hlavní hrdina zaplete dokonale do svých lží, se spoustou výborných hlášek:). A samozřejmě nesmím zapomenout na J. Aniston a B. Decker.

plakát

Madonna: The Confessions Tour (2006) (koncert) 

Původně jsem dal 4 hvězdičky, poté jednu ubral na tři, ale po druhém shlédnutí (napoprvé jsem viděl nějakou TV verzi asi 1,5 h dlouhou a musím říct, že celá verze koncertu je o něčem kapku jiném) přidávám zpátky na 4. I když jsou koncerty, které se mi líbí víc, tak musím říct, že na druhý pokus jsem tomu přišel víc na chuť. Ať je Madonna jakákoliv, efektní, do posledního detailu propracovanou show, udělat umí, sice by to mohlo být o něco míň umělý, elektronický,ale budiž. Jo a jak už tady taky zaznělo, Madonna s kytarou mi připadá jako naprostá parodie, i když je fakt, že na některém z jiných koncertů mi přišla ještě víc komická:). Po Let It Will Be je vidět, že si na chvíli ráda lehla a odpočinula, přece je.nom to v jejím věku musí být docela záhul... Závěrečná část koncertu mi přišla hodně vydařená, naprostý gejzír energie. EDIT 31.8.2017 Dorovnávám na plný počet. Tečka:).

plakát

Bez řečí (1994) 

Ne, tohle mě nezaujalo vpodstatě ničím.

plakát

Celebration: The Video Collection (2009) 

Před časem jsem si tohle 2DVD někde objednal. Nějak "zapadlo", docenil jsem ho až v těchto dnech, kdy jsem si přečetl životopis Madonny od Lucy O´Brien a obě DVD velmi dobře doplnily psanou formu knihy, kde jsou podrobně popsány okolnosti vzniku mnoha klipů.

plakát

P!nk - Try (2012) (hudební videoklip) 

(skoro) všechny klipy Pink jsou zajímavě udělaný, ale tohle není snad ani tanec, to je nádherná akrobacie, kterou ona prostě předvést umí.

plakát

P!nk: Live In Europe - Try This Tour (2004) (koncert) 

Po 2 novějších parádních koncertech Pink jsem se dostal i k tomuhle staršímu. Možná jsem měl postupovat obráceně, ty dva novější koncerty se mi líbí přece jenom víc nebo možná lépe řečeno jsou tak nějak bližší mojí nátuře. Na objektivní hodnocení jsem ještě asi nedozrál, budu si to muset pustit ještě aspoň jednou. Jak už tady ale napsal Patw, plusem je to, že jsou tady písničky ze začátku její kariéry, které už dneska běžně nehraje, což DVD dává i jistou dokumentární "přidanou" hodnotu, nemluvě o zhruba 20minutovém bonusovém přídavku ze zákulisí turné. Takže můj prvotní dojem je takový, že tenhle koncert je mnohem živelnější, má celkově výrazně rockovější atmosféru než její dnešní show, je vidět, že Pink byla před těma deseti lety ještě relativně nevybouřená a výrazně divočejší (asi dvakrát během přehrávání jsem se musel pohledem ujistit, že jsem opravdu doma v obýváku a ne v bordelu:) ) než v dnešní době. I celá scéna (velikost, nasvícení) je na těch DVD z novějších koncertů na úplně jiné úrovni. Ovšem např. Me and Bobby McGee stejně jako ostatní písničky z akustického bloku písniček Janis Joplin jsou parádní. Stejně tak mě zaujalo, že už tehdy se rozhodně nebála sednout si za bicí a rozuměla si s nima velice dobře:). Takže za mě pro začátek - třeba to časem upravím směrem nahoru, protože dolů asi ne - velice poctivé 4 hvězdičky.

plakát

Tootsie (1982) 

Dustinův majstrštyk.

plakát

Tělo jako důkaz (1993) 

Ačkoliv podobnost se Základním instinktem asi nebude čistě náhodná a Madonna na výkon Sharon Stone nedosáhla, myslím si, že to až tak špatné nebylo, a skoro bych řek, že tu nejedna větší blbost má lepší hodnocení... Mě se to vcelku líbilo, hodnotím slušným průměrem tak na 65%. Madonna tu roli zase až tak špatně nezahrála a vyššímu hodnocení tu zřejmě stojí v cestě jakési "automatické" hodnocení "Film s Madonnou = bída, až nekoukatelný brak", které má spousta lidí obecně zažité.

plakát

Rockeři (1994) 

Ne, tohle se nedá ospravedlnit ani jako velká recese, něco tak pitomýho jsem už dlouho neviděl. Jeden z mála filmů, u kterýho jsem použil rychlý přetáčení.

plakát

Madonna: American Pie (2000) (hudební videoklip) 

Tahle písnička se mi líbí, a je úplně jedno, jestli je to verze Dona McLeana, Madonny nebo třeba od Pavla Bobka. Jen je mi trochu divný, že sama Madonna ji považovala za jeden velký omyl a příliš se k ní nehlásila.