mira.l

No... čekal jsem víc. Jakž takž koukatelných mi přišlo posledních zhruba 20 až 30 minut, nadpoloviční délka stopáže filmu je dost nudná až trapná, ze začátku jsem měl chvíli nutkání to i vypnout (to samozřejmě neplatilo při monologu Lizzy Caplan v letadle), nakonec jsem vydržel. Jak už tady zaznělo víckrát, právě Lizzy Caplan byla asi tím zásadním oživením tohohle kousku, bez ní bych to asi vypnul opravdu. Co se týká hodnocení, procentuelně bych se zhruba ztotožnil se zdejším hodnocením někde těsně okolo 40%, ty tři hvězdičky jsou dost s odřenýma ušima a hlavně za Lizzy, jednak za tu její roli a jednak proto, že od jejích očí se opravdu dost těžko odtrhává pohled:).

To je tak blbý, až je to docela pěkný:). Uvažoval jsem mezi 3 a 4 hvězdičkama, nakonec dávám slušný 3.

Nevím, mě tahle kýčovitá kostýmní podívaná až tolik nezaujala. Viděl jsem jednou a asi stačilo. Ale Nicole Kidman tu byla nádherná, to se musí nechat.

Film, který mě velice mile překvapil. Ze začátku mi prvních pár minut přišlo poněkud chaotických, ale jen to vykreslilo povahu hlavního představitele Sama, a pak se to rozjelo. A pak už jsem se v očekávání toho, kdy to "praskne":) nenudil vlastně až do konce.

Tak od tohohle kusu jsem teda čekal mnohem víc... Děj vpodstatě veškerej žádnej, svoboda je sice hezkej námět pro road movie, ale když dva týpci jedou odněkud někam (spíš se mi chce napsat nikam, ale to se nakonec dozvíme, i když vlastně nevíme proč), hulí trávu, chlastaj a potkávaj dost zvláštní existence. A nakonec je postřílí dva maníci v dodávce, jenom proto, že mají moc dlouhý vlasy?? Nevím, asi jsem málo hippie, proto mě to moc nezaujalo, takže ty dvě hvězdičky jsou víceméně jen za těch pár pěkných písniček a záběrů krajiny.

Další ze skvělých koncertů, kdy se divák nenudí od začátku až do konce ani u televize, vidět to naživo, musí být ještě mnohem lepší. Stejně jako u Funhouse si i tady Pink celý koncert naplno užívá, připadá mi, že z každé chvíle, kdy se houpe několik metrů nad zemí, má radost jako malý dítě, to všechno korunováno závěrečným "přeletem" halou:). Pokud bych měl srovnat: když Funhouse ohodnotím naplno 100 procenty, tak tady bych asi možná nějakou tu jednotku procenta ubral, tak na 96, možná 97 procent, přece jen Funhouse se mi líbí o chloupek víc, což ovšem vůbec neznamená, že bych nebyl spokojený, i tohle je po všech stránkách parádní podívaná. EDIT 3.8.2014: musím se - rád - malinko opravit. Po druhém shlédnutí tohoto koncertu nezbývá než konstatovat, že to, co jsem napsal ohledně ubrání pár jednotek procent až tak nebude pravda, přidávám taky na plný počet. A možná že časem se mi zalíbí i víc než Funhouse, uvidíme:). Při druhém kole jsem si všimnul pár detailů, které mi napoprvé unikly, jako například to, že celý koncert si naplno užívá nejen Pink, ale celá kapela, především pak Mark Schulman, na kterém je vidět, že ve svých 52 letech s radostí řádí jako by mu bylo pětadvacet:), a Justin Dericco. A taky se mi začínají čím dál víc líbit pomalejší písničky, jen s doprovodem kytary nebo klavíru, ve kterých krásně vyniká její hlas. A v neposlední řadě mě zaujaly její mimické schopnosti, ta ženská dokáže vytvořit velice širokou škálu úsměvů a grimas, a řek bych, že jí to dývko od dývka sluší čím dál víc:).

Několik chlapů honí jednoho indiána, který zastřelil jednoho bělocha. Jak to asi mohlo dopadnout?? Nene, tohle bohužel nezachránil ani Redford.

Tenhle koncert nechám bez hodnocení, protože si myslím, že se jedná o totéž jako tady: http://www.csfd.cz/film/269567-pink-live-in-australia/ , jen v kratší verzi.

Až do nedávné doby jsem se neřadil k nikterak velkým fanouškům Pink, ale po stažení několika desek mě její hlas docela zaujal. Když jsem se dostal k záznamu koncertu z turné Funhouse, podíval jsem se na něj a...poměrně velkou část čuměl jako puk. Tahle dvouhodinová show mě naprosto dostala. Jak je sakra možný, že mi to doteď unikalo:)?? I prostřednictvím obrazovky je radost na to koukat, naživo to musel být neskutečný zážitek. Kromě toho, že to je perfektně zpracované po stánce technické (choreografie, kostýmy-některé trošku šílené, ale ono to k ní tak nějak prostě patří), je na tom vidět, že si to celou dobu naplno užívá. Velice svižně se to rozjede už od začátku, v prostřední části dá divákovi (a koneckonců taky sobě) trochu vydechnout blokem pomalejších skladeb, ale i ty mám od ní rád, ale závěrečný blok s Get The Party Started, Crazy, Sober prostě nemá chybu, Funhouse mě přenesla někam mezi kabaret, cirkus a něco, co neumím úplně přesně popsat, asi bych to charakterizoval něco jako pohádkové království:). Vše průběžně kořeněno jejími akrobatickými kousky, v závěsu na lanech nebo pruzích látky několik metrů nad zemí, zpívajíce hlavou dolů, no, na to jeden potřebuje krom slušné fyzičky i kus odvahy, mě by tam teda nikdo nedostal:). A Bohemian Rhapsody, tak to je kapitola sama pro sebe. Tu jsem si dal několikrát. Vím, že Queeni byli jenom jedni a F. Mercury byl nenapodobitelný originál, ale myslím, že kdyby tohle viděl, byl by vcelku spokojenej. Na tuhle skladbu asi nemá kdekdo, koneckonců, když se nad tím zamyslím, tak Pink je asi jednou z mála zpěvaček, která má hlasový potenciál na to, tuhle skladbu nějak důstojně odzpívat, a myslím, že se toho s doprovodnou kapelou zhostila velmi dobře. Když vystoupila na pódium v obleku stejného stylu, jaké nosil F. Mercury a rozjela to, napadlo mě, že je vlastně svým způsobem v pozitivním slova smyslu úplně stejnej komediant jako byl F. Mercury:). Jednoznačně plný počet hvězdiček. Možná by bylo zajímavé někdy vidět nějaký její akustický koncert s komornějším doprovodem, který by dal víc vyniknout jejímu mě velice sympatickému chrapláku. Což ovšem v žádném případě neznamená, že se nepodívám i na ty ostatní:).

Butch a Sundance - jeden z klasických westernů s vynikajícími výkony hlavních představitelů, nezapomenutelnou scénou na kole za zvuku Raindrops keep falling on my head, a stejně tak s geniální závěrečnou scénou.