Tsunami_X

Velká škoda, že Vejdělek příliš neoplývá citem pro gradaci. Spoustu jednotlivostí dokáže solidně rozehrát, ovšem zakončení je povětšinou prachbídné, triviální a očekávatelné. Stejně jako další nešvar českého filmu, a to tradiční přehlídka „naší malé tuposti“, která je jako obvykle přetavena do zástupu černobílých figurek a jejich rádobyhumorných eskapád/trapasů. Není se co divit, že tahle televizní inscenace uspěla v zahraničí. Ty hodně umělé záchvěvy indie geek poetiky se s vámi někdy pokoušejí cloumat více, než by bylo milé. [PS: Květu Fialovou by už měl někdo konečně zamknout do starobince. Minimálně.]

Tristní kamerová onanie s hrubě přepálenou stopáží, kterou nezachrání ani pekelně svůdný smích Brooke Adamsové, vyjukaný kukuč upoceného Jeffa Goldbluma a solidní práce s ruchy. Původní verze má větší drajv, lepší režii a hlavně netrpí tolika retardačními momenty (těch je plná prakticky celá druhá půle).

Invaze lupičů těl po tisící a zase jinak! Dokáže zoufalá manželka na pokraji fyzických a duševních sil přesvědčit orgány o infiltraci mimozemské špíny? Proč muselo zemřít malé štěňátko? Mají kolonizátoři ze vzdálené galaxie nějaké city? Proč muselo zemřít malé koťátko? Výbuchy, střelba, smrtící paprsky a mimozemský dým! Emzáci abstinenti se chtějí množit. Buďte přitom!

Tenhle mysteriózní (?) melodram klouže po povrchu jen na první pohled. Za těmi bílými ploty se totiž odehrávají dramata, která jsou sice z drtivé většiny slzopudnými modelovými scénáristickými konstrukty, ovšem čas od času ukážou ve své nahotě starou známou pravdu a to, že skoro všichni jsou pěkný svině a člověk může věřit tak akorát sám sobě. Nežehlete u toho!

Našláplé a solidně nasnímané automobilové honičky těžko vykompenzují strnulé herecké výkony a teatrální snahu o jakousi odcizenost (minimalizování dialogů, anonymita postav) - na to je jich příliš málo. Stejně tak hard & dirty atmosféra funguje, díky zmiňovanému sabotování hereckého osazenstva, jen tak napůl. Největším problémem je však nakonec přehnaná snaha řezat co to dá, protože nám tak z vajec (čti koulí) vznikla omeleta, kterou Hill zapomněl opepřit.

Televizní taškařice pro generaci X, která není za a) pořádně sedmdesátkově hard b) osmdesátkově gay c) devádesátkově funny. Mike Meyers dokazuje, jako už mnohokrát jinde, že veškerým jeho talentem je několik porkoucených obličejů a hlas. Tohle není regulérní MTV, ale její kansaská pobočka s reality show lookem a odporně se pitvořícím třicátníkem. No Stairway to heaven!

Andersone, že ti není hanba! Technické finesy (dlouhé nepřerušované záběry, švenky a jiné vymoženosti) i feeling (výtečná dobová atmosféra, obstojné mapování chodu organizace, důraz na dobové detaily) jako vypadnuvší z filmů Martina Scorseseho. Jen ty dramatické situace ti nejdou ani za mák, budování napětí na malém prostorou ti nic neříká a varovně vztyčený moralizující prstíček hrozí ke konci více než by bylo zdrávo. Tahle variace na klasický vzestup a pád se vyznačuje hrubě přepálenou stopáží a mozaikovitou strukturou, která se v závěru rozpadá jako domeček z karet. Alespoň, že ta herecká smetánka dokáže přeřadit na porno výkony, i když je tak otravně typově obsazená, že o jakékoliv postavě nebudete ani na moment pochybovat.

Tihle flákači let osmdesátých jsou tak herecky nevýrazní a jejich výstupy tak epizodní, že jim nakonec ani nemůžete fandit či je nenávidět. Že je Crowe břídil, který si libuje v rozmělňování děje vím už dávno, ale tady mu výrazně pomohla paní režisérka, jenž si po slibné montáží sekvenci ze začátku asi odskočila na kafe. Ridgemont High se nakonec nevyplatí vidět ani kvůli zhulenému exotovi a ucházející muzice. Tyhle propriety má dnes prakticky každá teen zábava a na dobový pohled se můžete v tomhle případě zvysoka vykašlat, protože nezletilí jsou pořád stejní a chtějí klátit o sto šest...

Milostná linie k neuvěření, přiškrcený Sam a spousta tequily a prachu. Tahle podívaná velkého alkoholika (to je plus!) a geniálního tvůrce postrádá drajv jeho dřívějších děl a tlačí na pilu tam, kde by to bylo nejméně potřeba (děvka a bývalý voják). Celé to nezachrání ani několika minutový výstup motorkáře Krise, anonymní lovci odměn v luxusních oblecích a mlácení ženských.

Tenhle Siegel zkušeně míchá Eastwoodův charismatický kukuč, špinavost velkého jablka a kozy několika tuctových druholigových buchet. Na to, aby se mu dostalo vyššího hodnocení, mu schází zajímavější vygradování a přebývá propagandistická scéna konfrontace hodného chlapce s peklem drogových doupat. A ty rádoby psychedelické kytarové brnkačky jsou k nepřežití...