Gregor_Samsa

Parádní nápad, skvěle dotažený do konce. Krásnej biják, z kterýho na první pohled nekouká snaha o něco nového, žádný pořádně prodloužený artistní časoběr či pseudoumělecký opus – naopak: je to civilní, lidské, hezké; občas vtipné, občas dojemné. Film o dětství a dospívání; jak krásné ve své zdánlivé obyčejnosti může být. Poslední scény člověka musí dojmout – it’s time to be a grown-up, man… [80%; někdy 2014 nebo 2015 v kině, to vím určitě…] ---------------------------------------------- Nápad je jedna věc, ale dotáhnout vše do konce, je záležitost zcela jiná. A Linklater to dal, parádně, od začátku do konce, bez zbytečných vysvětlování a ukazování, že jsme zase o rok dál, prostě od dětství do prváku, rozuměl jsem hodně a moc, zvlášť v těch letech pozdějších. Povedený, neotřelý, opravdový. Ten první rok na vejšce… dýchání svobody, okovy povinností odhozeny, tak pojďme žít ten život! [90%; 2020-02-09 Home sweet home 2nd time with L.]

Opravdový, lidský, uvěřitelný. Silný film. Sám proti dějinám, nebo během dějin? Jedno období končí, bojuje proti tomu druhému, které chce začít, ale ještě nemá potřebnou sílu. Losnu, nebo Mažnáka? Když si jeden nechce vybrat… Krásná krajina, vzpomněl jsem si na Dana to Petra trail; kameny, písek, skály, občas strom jako největší vzácnost. Vlastně mě na konci až tolik nepřekvapilo, že hudba je by Nick Cave & Warren Ellis. Tak nějak k tomuhle alžírskému minimalistickému westernu patří. Čekal jsem pět let, než jsem si tenhle film doma dal, když už jsem to tenkrát nestih‘ v kinech… a jsem rád. [80%; 2019-07-29 Home sweet home]

Taková ta vyhajpovaná artistně íránsko-upírská věc, jakože s "atmosférou", "vizuálně pozoruhodná". Tohle jsem si dávat nemusel, o nic bych asi nepřišel... [40%; 2015-02 myslím Kino Aero]

Tak nějak jsem v tom chtěl mít pokračování Mýrinu; koneckonců, atmosféra příbuzenské znaky naznačovala: nízká mlha, déšť, mokro. Padesát záběrů na stejný dům, pokaždé jiných. Obstarožní 4WD. Úzké silnice. Dřevěné domky. Promáčená fotbalová hřiště. Takže v půlce, kdy to vypadalo, že půjdeme do detektivky, jsem si říkal – super! Jenže ne… zůstali jsme někde v Dánsku, rodinné věci, vztahy, tajemství. Opravdové, až vlastně banální, přízemní. Nefilmové, obyčejné. Tohle se děje furt, přeci, říkal jsem si, proč to tak brát? Jenže možná při ohlédnutí zpět to člověk vidí všechno jinak… zajímavý film. Krásné smyčce. O důvod navíc jet na Island mimo sezónu… [70%; 2019-07-21 Kino Světozor]

Fajn věc, milá, vtipná, celkem svižná. Billův charakter uvěřitelný, malý kluk sekunduje více než zdatně, takže nejvíc mě trápila obezitou nemocná hlavní teta. Nežrat, paní! No nic, na klidnej večer s potřebou odreagování se ideální... [70%; 2015-02 Asi home sweet home (?)]

Měl jsem z toho trochu strach, přeci jenom Almodóvar, těžko říct, s čím přijde a co se mu zrovna rozleží v té jeho umělecko-fantaskní hlavě. Na druhou stranu, poslední dobou je takový přístupnější, milejší, lidštější; skoro by jeden až troufale řekl, že točí filmy pro diváky a ne pro sebe. Ale ne, zaplašme tuhle myšlenku. Penelopka je fajn jako vždy, ale je to „interesantně zestárlý“, jak se říká, Desperado Banderasovic, který stealuje the show a díky němuž se to dá (zvládnout). Při francouzáku jsem se ošíval a nebyl jsem sám, no nic naplat, každej to máme nějak a hlavní hrdina to měl namíchané dosti složitě, ale nakonec to – zdá se – začínal znovu zvládat. Těžko říct, do jaké míry je film autobiografie – částečně určitě ano, mi přijde… [60%; 2019-07-06 Kino Aero]

Nevím, jestli jsem tohodle příslušníka filmové třídy "korejskej akční opus" viděl doma nebo na Filmasii, ale bylo to poctivé akční Á-čko s celkem uvěřitelnými scénami a lehce bolestínským příběhem... pro solitérní večer stárnoucího třicátníka ideál! [60%; 2015-02 asi Filmasia festival]

Taková příjemná Jarmuschovská jednohubka, která pomrkává na spřízněného diváka fórky přístupnými i těmi, které vyžadují nějakou erudici, staví na dvojboji Murray & Driver, přidává kupu dalších vedlejších postav, které oceníme, cituje zombie a samuraj filmy (Kill Bill nejvíc!) a s příjemnou stopáží plyne s úsměvem na rtech. Poučuje a vyučuje jenom mírně, naštěstí, to oceňuji – levicově-zelená „save the planet“ agitka zůstala ve svých mezích. Přeci jen je to nakonec jen film – dovedně udělaný, film, který si na nic nehraje, nemá větších ambicí – a právě proto je ideální na letní podvečer, s pivkem před filmem i po něm… [70%; 2019-07-04 BioOKO]

Tak nějak co byste čekali - přístupný, profesionálně zdatný, zajímavý, ze škatulky dobří herci-dobrý film. Místy to má atmosféru a na závěr smíření, prostě od všeho tak akorát... v paměti navždy ale nezůzstane. [2015-02 Home sweet home]

Hroznej hicák, teploměry žhaví skoro-čtyřicítku, takže odpolední Bio-oční návštěva se zdála bejt dobrej nápad – a taky že jo, v sále příjemně chladivo, ginger beer a rose lemonade a jedem. No takhle: úvodní hudební motiv, obraz, říkal jsem ji, tak uvidíme. Ty wole řeknu to na rovinu: umělecké nicneříkající rádoby nadčasové noir (cože?) podobenství (?) s vykradenými scénami že všech možnejch ikonickejch filmů, já tam viděl hlavně Paříž, Texas, při lítání mi přišel na mysl Tygr a drak, a na závěr vítěz v soutěži nejdelšího záběru, twl já tohle nehraju nejsem Béla Tarr!!! Krabe přísná věc, asi jsem přeci jenom rád, že jsem ten film viděl, ale… nevím. Nevím!!! Prostě čínskej styl: podíváme se na západ, jak se dělá umění, a pak to celé okopírujeme – pejsek s kočičkou vařili film, ingredience dobré, lokální suroviny čerstvé, ale tenhle rádoby-na-něco-aspirující eintopf je prostě nudnej jako bejk a pekelně o ničem. Obsah dostal KO od formy někde už v první třetině... Erasing my memory 1-2-3 teď! [20%; 2019-06-30 BioOKO]