Gregor_Samsa

Krabe krabe, vytěsnil jsem to už po týdnu nebo tak, a teď se k tomu mentálně vracím. Stopáž příjemná, chybějící budget je vidět, Jake zvládá Jekylla i Hydea, a nakonec je tam i něco z Řehoře Samsy tedy Proměny, no hezky nám to Denis namíchal ve svém možná nejméně přístupném filmu. Interpretace je na divákovi, filmových znalcích a kriticích – herci ani režisér sami moc nevysdílí, protože úplně jasno nemají ani oni sami, co nám to v kuchyni upekli a trochu spálili. Jakože to není úplně zlé, jsme v pětině 21. století, artisticky je třeba hledat dál a posouvat hranice, takže beru to, jasná věc, ale prostě smysl to zcela nedává, úplně ne, můžem o tom přemýšlet a říkat si něco o umění, ale je to… nedotažené. Asi. Né-asi. [60%; 2019-09-03 Home sweet home]

Krabe, přísnej filmek na domácí pokoukání, v opojení po předchozích opusech s Madsem a Nikolajem došlo i na stáhnutí tohoto dílka, už moc nevim co a jak, ale nic nebylo tabu, humor severský, nahoru a dolů, jak na Slávii s Luftjardou, všechno je nakonec možné! Cajkovačka s úsměvem :-). [60%; kdysi doma v Kunraťáku]

15 let pryč, druhé zhlédnutí. Doma, s lahví 10-ti leté Frankovky, co jsem našel ve skříni. Film nám trochu zestárnul; ale i tak dobrý. Twl to oblečení na začátku tisíciletí – never more. 0’s jsou nové 90’s, které jsou nové 80’s vlastně furt bys blil. No ale to byla odbočka stranou. Je to fajn film, taková Svěrákovina, bych teď řekl. Ne Hřebejkovina, ne ne ne nééé. Přístupné, milé, outsiders v hlavních rolích. Asijatky škoda – byl by s ní dobrej casting. Bejvalá manželka hlavního hrdiny esoterická chuděra, dobře udělal, že se jí zbavil!!! Tak jasně, je to na přeskáčku tohle blábolení, ale vintage kabrio je základ pro kalifornský trip po vinicích a chopper se tam hodí jakbysmet. Pinot na terásce asi nevysadím, tak jsem zvědav, co vyberu. Jazzový soundtrack v podstatě hrající furt tam sedí… ale člověk se pak nemůže zbavit dojmu, je to dostatečně do hloubky? Nebo jen krásná klišé, věci co se patří, trocha smutku, trochu srandy, trocha lásky? Ale nou hejt here, krásnej film, za 20 let snad ještě jedna repríza… [80%; 2019-08-28 Home sweet home]

Dnes vpravdě ikonická záležitost, kterou trochu sráží rozpočet a doba vzniku. Zajímavý nápad, dobrá gradace... jen mi přišlo, že chybí odpověď na otázku - proč? [60%; 2015 Home sweet home]

Tarantino na konci cesty, jeho kruh se uzavírá. Dospělejší, osobnější, vyzrálejší, lidštější. Stále hravý; ale tak nějak jinak. Zahlédl jsem někde v nějaké recenzi, kterých jsem se chtěl za každou cenu vyvarovat, přívlastek melancholický; to sedí. Takové skoro loučení, mi přijde. Stárnou všichni, Quentin, Leonardo, Brad, já taky. Bál jsem se toho závěru, kdy tam Mansonova parta šla… fakt jsem se bál. Nechtěl jsem se na to dívat. Skoro mi přišlo, že větší polovina lidí možná vůbec neví a netuší, bavili se a smáli – já v tom závěru tolik ne. Měl jsem strach. Alternate ending, díky za něj… [70%; 2019-08-17 Kino Aero]

Lidi mají různé sny a Philippe se rád procházel (a asi i ještě prochází) po špagátku. Čím výše, tím lépe, čím větší výzva, tím větší vzrušení a prožitek. Krásnej dokument, Michael Nyman k tomu sedí moc, časy to byly dobrodružné, lidé blázni, blázni do života, jak by řekl Kerouac, projít se tam devětkrát tam a zpět, 45 min na drátu, budovy co už nejsou a nebudou, blázni, blázni, snílci, nadšenci, profíci, štěstí přeje odvážným a připraveným. [80%; 2019-08-12 Home sweet home]

Nick zajde Warrenovi na těstoviny, to si z toho pamatuji, a pak samozřejmě čekání na Jubilee Street. V taxíku Kylie je taky fajn. Dobré to je. [80%; FK Přibyslav]

Snaha se cení a tady snaha byla – o novátorský přístup k literárně známému, nicméně vlastně poměrně banálnímu příběhu, snaha o atmosféru (úspěšná), vtáhnutí do děje (taky celkem úspěšně; jenom ta stopáž zbytečně moc natažená ke dvou hodinám) a snaha o emoce (jsou tam; někdy ale až moc tlačené na pilu). Ke konci mě napadlo, že z filmu mohlo být nové Piano; jenže tady chybí Michael Nyman, kamera je roztřesená až moc, širokoúhlé to není a artistně vybledlé naopak až přespříliš. Samozřejmě, mohlo to být všechno o dost horší, takže necháme za tři a šup na kutě. [60%; 2019-08-10 Edison Filmhub]

Islandské, parádní, Kormákur, hudba, příběh, ovčí hlava, blátivé cesty u moře, hřbitov s kostelem, vítr, drogy, pornočasák s ovcí, Reykjavík s kostelem, starý offroad, genetika, Ingvar Sigurðsson. Viděl jsem poprvé před lety na Febiofestu na tom největším plátně v Cinestaru na Andělu, a když tam offroad jel podél pobřeží, tak jsem si byl jist, že to je přesně ten moment, kdy se pár lidí v sále rozhodlo, že v létě na Island pojedou – a já se v ten moment rozhodl, že se tam vrátím. Potřetí, počtvrté. Teď, po letech, jsem viděl biják znovu – a znovu mám chuť jet; zkusit jiný čas, podzim či zimu nebo i jaro, prostě mimo léto, mimo davy; v čase, kdy je klid, když víc prší, je větší zima, více fouká… kdy je Island více islandský. [90%; 2019-08-07 Home sweet home a předtím Cinestar FebioFest]

Je to fakt dobré. V tempu, odsejpá to, startuje rovnou v rozjetém vlaku – přestup do Neapole, města odpadků, města pod Vesuvem. A Camorry. Diego vs. Maradona – nakonec tu je ten hlavní konflikt, který autor nějakou dobu určitě hledal. Fiat místo Ferrárka? WTF, osmdesátky byly horší variantou devadesátek, známe. Krásnej soundtrack BTW, sosám. Stopáž dlouhá pro ty, co úplně neznají souvislosti, mistrovství světa jim splývají jedno v druhé. Ti, co vědí, a pak se ještě wikivzdělají, mají z filmu mnohem víc, minuty nepočítajíce. V 86tym byl Diego král, king, emperor of football; dribling mezi anglickými statisty vžene i dnes slzy do očí… jen pro ten jeden gól, stojí za to žít! Vůbec jsem je měl rád, Caniggiu, pak Batistutu… škoda že jim to ještě jednou nevyšlo. Musim dát Sennu, fakt to umí, Asif Kapadiů… [90%; 2019-08-01 Kino Aero]