Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (421)

plakát

Velká nádhera (2013) 

Dvě hvězdice hovoří jasně: byl jsem zpruzelej z toho pře-vizuálního stylu, kterej přehluší vše, a k tomu smetánkovské onanie na nicneříkající nadtémata... overrated biják, bohužel, je to tak, sorry jako, nelíbí! Jo a ty jeho zajebaný diskopárty, kurevsky nelíbí!!! [40%; v kině někdy 2015]

plakát

Amundsen (2019) 

No je to těžký tohlecto. Buď uděláte biják pro biják, Amundsenův stejk kořeněný Scottovejma traktorama, který to moc daleko nedotáhly, my vs. oni, Rivalové jižního pólu, zima, sníh, Antarktida, smrt, vítězství, norská vlajka, smutek těch druhejch, pár prostřihů a za devadesát minutek máte vymalováno s příběhem jako k®áva. No anebo to uchopíte jako Norové, poctivě, chvályhodně, životopisně, realisticky; Amundsen je pak hrdina tak na půl, má taky svou druhou psychopatickou stránku, jeho brácha to musel mít dost složitý – je mi to brácha si asi tenkrát neříkal. No ale když to shrneme, je ten účet nakonec docela sympatickej a zaplněnej jak moje čtvrteční návštěva Lokálu: hrátky v Severním ledovém oceánu, Jižní pól, vzducholodí přes severní pólek a nakonec ten ne-úplně chytrej nápad proletět se letadélkem Káně na záchranné výpravě… dávám 3, jsme tu také pro životopisné filmy, trojka odpovídá množství Raven-ejlů, co jsem během filmu dal, takže vše sedí. Na zdraví! A Amundsena! [60%; 2019-12-27 BioOKO]

plakát

Portrét dívky v plamenech (2019) 

Krásnej biják. Přeci jenom, holky s holkama o dost víc koukatelnější než leč bukvic v dubovym lese. Hjůmr, no. Ale k věci – je to krásně udělaný, uvěřitelný, melancholicky sentimentální jen trošku, jak se patří; film o lásce, o světě, o tom, jak holky tenkrát žily na téhle planetě. Líbilo se mi moc, netlačilo to na pilu, ochlupení realisticky podáno, stopáž jistě mohla být kratší, ale takhle byl aspoň film poctivě plynoucí, bez zbytečného přišlapávání plynu, … krásný a dík moc za to, jsem rád, že jsem šel a viděl. Fakt krásnej film... [90%; 2019-12-28 BioOKO]

plakát

V údolí Elah (2007) 

Zajímavá, silná věc. Stárnoucí Tommy Lee, kterej stále umí a kukuč má opravdicky hustej. Příběh, co se odkrývá postupně; ve válce nejsou žádní opravdoví kámoši, i když jsou všichni na stejný straně. Teď, když na to vzpomínám, si nemohu nevzpomenout na Wind River. No nic. Dobrej biják to byl. [60%; 2015 Home sweet home]

plakát

Požáry (2010) 

Obával jsem se trochu, že to bude další učednickej pokus mladého Denise jako ta předchozí zoufalá rádoby-alternativní-love-story, ale kdeže. Radiohead fajn, mám ten song rád. Rázem jsem byl zpět v Arabáčově; Maroko, Omán, Izrael, Jordánsko – vzpomínky zpět. Koukám, že se natáčelo v Ammánu – strávil jsem tam den a půl. Realisticky pojaté: padne jedna jiskra, oheň, násilí se přelévá ze strany na stranu, nejde to zastavit. Rodinná čest, horká poušť, kamenné domy na svahu. Lidský život s bezcennou hodnotou; potrava pro kulky. Možné je vše – byť tady toho už bylo trochu moc. Nízké očekávání – a o to víc mě to dostalo. Příběh o vůli, osudu, válce; o kořenech, které si nás najdou. Divoké, silné; v Arabáčově to funguje tak, jak ve filmu – nemyslím násilí, myslím důraz na rodinu. Been there, saw it. No pěkně, pěkně… [90%; 2019-12-15 Home sweet home]

plakát

Ida (2013) 

Bude další Pawlikowskiho film zase černobílá pecka na sonar? Jeptišky byly hodně husté, celé to mělo trpkost Vláčila a až dokumentární sílu. Koukám teď, že autorovi je už přes šedesát; tipoval jsem ho na mladý polský talent. Jenže možná právě o tom to je: dělá film pro film, vrací se ke kořenům, "tam odkud jsem, tam bůh ví kde // ani město, ani vesnice" ... silnej biják. Třeba někdy něco podobného natočí i někdo u nás. Ale spíš ne, dyť víme, co točíme... [80%; 2015 někde v kině to bylo, možná BioOKO? ... ]

plakát

Zapomeň na Paříž (1995) 

Přestože z bijáku ty zoufalé devadesátky úplně čiší, je to nakonec fajn. Nepředlouhé, s mnoha vtipnými momenty, s Debrou a Billym, kteří se k sobě hodí, přestože jemu by člověk dal korunu a ji poslal ke kadeřníkovi a koupit si něco na sebe. No devadesátky no. Ocenil jsem vtipné momenty se Sirem Charlesem, Admirálem Robinsonem, Patrickem Ewingem a Reggie Millerem; ten byl můj favorit, škoda, že to s Indianou nikdy nevyhráli. No ale zpátky k filmu. Milé, vtipné, nesednu si z toho na zadek, ale na obyčejný podzimní nedělní podvečer příjemné… [60%; 2019-11-24 Home sweet home]

plakát

Štvanec (2003) 

Rozehrané je to slušně a člověk by čekal Ramba střiženého Uprchlíkem, ale nakonec to sklouzne k průměrnosti a pár klišé. Na jeden domácí večír fajn, ale zázračné to není, ne-ne. [50%; 2015-02 Home sweet home]

plakát

32. srpen na Zemi (1998) 

Švihlej biják, kde se míchá romance, generační výpověď a mladistvý pohled na vztahy s atmosférou konce devadesátek. První dílka velkých mistrů nemusí být nutně poklady; tohle je jeden z příkladů. Přestože se autor úpěnlivě snaží o nebanální a méně doslovný příběh, o to více ho posouvá do nesmyslnosti; ne, takhle to v životě nechodí, a to ani v životech návštěvníků filmových festivalů předposlední kategorie a filmových škol. Jistě, můžeme jako diváci více „interpretovat“; ale ne v tomhle filmu, který přes pár kouzelných a pár vtipných momentů zůstává jedno velké WTF. WTF! :-) [40; 2019-11-24 Home sweet home]

plakát

Le Mans '66 (2019) 

Americké, táhlé, s rodinnými prvky a prostřihy; čekal jsem odvážnější věc. Jsem rád, že žijeme v socialistické Evropě – ten film odkrývá moc dobře americkou posedlost úspěchem a jeho adoraci. Zbytečně polarizované; my vs. oni až příliš přitažené za vlasy. Kluci od motorů vs. pomstychtivý korporátník. Mainstream; čekal jsem víc. Ale detaily si nastuduju… Christian dal Kena Milese fakt parádně… [60%; 2019-11-23 BioOKO].