Pražák

"Měl jsem ženskejch víc než dost! Všecky byli pro radost!"

"We'll be watching you..."

Je sobota večer. Objevil jsem Charlie Kaufmana a Nicolas Cage mi teprve podruhé prokázal, že umí ještě hrát.

"Trochu ji votrk... teda trochu se ve městě votrkává."

"Dívám se na tvůj obličej a chtěl bych ho rozmlátit. Chtěl bych ho rozmlátit pořádným kladivem a rozmačkat ho, jsi tak nádherná ..." Nečekejte růžovou romantiku do které byl Adam Sandler tak často obsazován, tohle je film, kde prokazuje, že taky umí hrát. Nečekejte ani hrubý milenecký film, který by mohla naznačit má úvodní věta... Tohle je velká nadsázka a zároveň pohled do duše Barryho Egana. Muže, který se nemá rád. Muže, který běhá po ulici s utrženým sluchátkem, sbírá pudingy, aby mohl na cestu kolem světa. Barry je živoucím důkazem, co udělá ta pravá láska ženy s mužem. Režisér Paul Thomas Anderson potvrzuje svou třídu, má vynikající cit pro detail a pro mě je s Christopherem Nolanem nejslibnějším a nejtalentovanějším režisérem jejich generace.

Nechápu, že vůbec něco takového bylo možné ještě v druhé půlce 20. století. Nezvedá se mi ani tak žaludek s toho svinstva lidského, nýbrž toho v církevním podání. Pokrytectví, čiré zlo v rouše beránčím. Upálit!

"Paní, jak tam budete dlouho? - "No měla jsem včera jehněčí kari, a teď ze mě leze ovce!"

Vemte si kapesníček a koukejte jak lítají letadýlka.

"Kámo, kromě toho, že si gay zapoměl si mi říct ještě něco?" "Jo, mám tři koule!" ...

"To bude největší objev v historii! Jurský park v současnosti! - Já Jurský park viděl, a nikdo tam nepřežil""