Pražák

"Když něco v životě chceš, napřáhni se a uchop to." Nádherný příběh, který napsal sám život myslím zasáhne nejednu rozpolcenou, hlubokou a podobně ztracenou duši jako tu Alexovu (Christopherovu). Tenhle film skutečně vede k hlubšímu zamyslení se nad mnoha věcmi, kterých se hlavní postava dotkne v mnoha částech svého příběhu. V každém z nás je kousek Alexandram Supertrampa, ne každý z nás má ale koule na to jít v jeho stopách.

Ani po 28 letech se toho moc nezměnilo. Pražáci valcují v pátek odpoledne silnice a výpadovky z Prahy směr nákupní a hobby centra, pokračující směr vlastní chata/chalupa, kde si "americky" zagrilují. Jinak tenhle průměrný film nemůže nikoho ničím urazit.

"Bože, Davide, jsme civilizovaná společnost. Alespoň dokud fungují stroje a můžeš zavolat 911. Ale seber to lidem, dej je do tmy a pořádně je vyděs... a je po pravidlech." Frank Darabont a horor? Tak tenhle film mě skutečně dostal. Musím říct, že v tomhle žánru jsem dlouho neviděl precizněji povedený film. Ale celkem věřím, že klasickým krvechtivým příznivcům "hororvého" žánru to nesedne. Největší hrůzou zde totiž není to co je venku, ale to co je uvnitř. Popírání Boha, zvrácenost člověka, fanatismus, lidská slabost, malost, prohnilá duše, hraní si s ohněm. Neznámý herci v dokonale vytempovaném filmu, který si vystačí i bez zbytečných brutálních scén a neoslní přehnanými efekty. Závěrečná desetiminutovka beze slov je naprosto uzemňující a jestliže tomu podlehnete jako já, tak se vám lehko od toho neodejde.

Velmi hořký film o touze důchodce po troše lásky a něhy. Skoro až naivní Joska Platejz potkává v nádražním pajzlu profesionální podvodnici Bohdalovou a zamiluje se. Velmi zdatně zde sekundují moudrý Kemr a uťápnutý Čepek, Heřmánek jako pěkná svině. Příjemný film s velkými herci.

"To se nedělá chlapečku! - Jez!"

Reklama na nádherný autobus Škoda 706 RTO LUX.

Detektivní příběhy drobné kriminalistiky, jako například krádež v prodejně Ovoce a zelenina někdy berou dech.

"A to teprve uvidíte, jakej, my Češi, jsme národ!"

Příjemný, civilní, bez patosu. Paní Štěpánková má v očích skutečnou bolest. Celkový casting se povedl a vzniknul příjemný televizní film.

Ještě teď mi hučí v hlavě dunění stožáru vysokého napětí v závěrečné scéně, stejně tak mě mučí i zamlžené okýnko, valící se déšť, nepřehledná cesta, černý nákladní vůz. Vláčil do této záverečné scény vtisknul marnou snahu hlavního hrdiny. Vynikající Rudolf Hrušínský a pro mě překvapení Jana Dítětová v roly sestřičky s tak ničivým pohledem, že skutečně zamrazí.