Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (522)

plakát

127 hodin (2010) 

Naprosto zbytečný film o naprosto zbytečném týpkovi. Neskutečně nudná podívaná, Boyle navíc pouze bezradně recykluje svůj styl v rámci jedné soutěsky, což mohlo být potenciálně zajímavé, ale vůbec to nevyšlo a vaří se z vody (lépe řečeno prostřihy na různé obaly nápoje Gatorade). Doporučuji raději INTO THE WILD, tam jde taky mladík do přírody a dokonce to má i smysl...

plakát

Generation Kill (2008) (seriál) 

Absolutně nejlepší válečná věc, která kdy z USA vylezla. Ed Burns a David Simon jsou geniální tvůrci seriálů, které skvěle propojují filmovou formu a dokumentární zaujetí, obsah a vyznění. Exkurze na americkou stranu barikády, který vyvolá o mnoho víc sympatií s lidským elementem, než bych si kdy myslel, že bude u tohoto tématu (a směru pohledu) možné. Generation Kill nemá sice dějový náboj The Wire (a to prostě proto, že válka nemá "děj" a nějaké postupné vrstvení napětí), ale vykreslením charakterů a etickým nadhledem se směle rovnat může.

plakát

Černá labuť (2010) 

Jeden z nejlepších filmů za posledních deset let. Arronofsky konečně (už jsem to od něj popravdě nečekal) vykročil do boje se svým vlastním stínem a minimálně jej vyrovnal. Dechberoucí psychothriller, měnící svět baletu proti všem konvencím na krásný oxymorón. Atomosféra filmu je tak temná, že i v makrodetailech na vypjatá chodidla baletek se namísto elegance zjevuje cosi obludného. Třešničkou na dortu je přesah charakterů do jejich reálných představitelů (Nataliiny oscarové ambice, pro mě velmi příjemná labutí píseň Winony Rider), stejně jakožto jejich provázání s baletní předlohou. Mimochodem Clint Mansell ze známého motivu opět vytvořil dechberoucí aranže. Pokud bych měl přece jen něco vytknout filmu, který sám o sobě ví že "it was perfect", je postupné nasazování počítačových efektů do procesu proměny, které přece jen měly o řád větší působivost, dokud zůstávaly v reálně-hlaucinačních mezích.

plakát

Pena (2010) 

V podstatě nejde o dokument jako takový, ale o street video které shodou okolností zachytilo do oka kamery takové osobnosti a filosofy, že se dostane mnohem hlouběji než většina poučené tvorby. A samozřejmě, že tajemství tkví v uhlovodících!!!

plakát

Fighter (2010) 

Boxerských dramat není nikdy dost. Sice jsou všechny v podstatě identické, ale vždycky mě dokáží spolehlivě rozpumpovat. Punc životopisnosti navíc Fighterovi lehce přilepšuje. Vzhledem k tradičně jemným nuancím na to samé téma musím ale film hodnotit v rámci subžánru a ve stejné váze s Rockym prostě není. Celá ta příšerná famili hnusnejch ženskejch vás prostě irituje po celou dobu filmu, Bale do toho dává sice všechno ale místy působí poněkud komicky (což možná byl záměr, ale já si nějakýho crackheada představuju trochu jinak). Wahlberg je sympaťák snad všude, škoda, že jeho postava je tak uťápnutá, že se to pro boxera až nehodí...prostě suma sumárum, lehce nadprůměrný film s typicky motivačním psychologickým efektem, který osobně vždycky zcením.

plakát

Živí mrtví (2010) (seriál) 

Nějak se ne a ne zbavit dojmu, že Darabont je prostě břídil. Plytce povrchní dílo (a pozor, zde vychvalovaný pilot je extrapomalá, táhnoucí se nudle) s neskutečně otravnými postavami a dialogy. Na druhou stranu zombies a akce nejsou bez náboje a i když je děj neoriginální až hanba, stejně vás hlodá, zda za to můžou utajované armádní pokusy ^_-

plakát

Město (2010) 

Affleck se nějak nerozhodl, jakýže film to vlstně natočí. Na krimi je film zoufale utahaný, přitom samotné akční vložky nejsou z nejhorších. Na psychologické drama je zase příliš plochý, tak nějak bez nápadu a předvídatelný. Co mě alespoň trochu příjemně překvapilo, že dřevo Ben se tu (alespoň na své poměry) relativně vyšvih.

plakát

Norské dřevo (2010) 

Jak už je u adaptací zvykem, výhodou do začátku bylo, že knihu jsem již stihl notně pozapomenout. Drtivou většinu svých vzpomínek jsem však ve filmu spatřil, čili nic podstatného ořezáno nebylo. Literární předloha byla vynikající a tak sem se výsledku trochu bál. Naštěstí, neprávem. Film je čistou stylovou asijskou romancí: celý film je protkán překrásnou scénografií dechberoucí přírody (což je věc, která na mě opravdu zapůsobila - stejně, jako interiéry a vlastně celý prezentovaný japonský genius loci), která zároveň splývá s emotivními pochody postav. Asijský filmový manýrismus je zde tedy uplatněn ve své nejčistší podobě. Zpočátku jsem byl trochu překvapen možná až příliš civilním vzhledem hlavnbích hrdinek, což se ale v průběhu ukázalo spíše jako plus, stejně jako z počátku rozpačitý dojem ze samotných hereckých výkonů: postavy se jakoby ve svých rolích rozehrávají. A tak se i snímek stává postupem času emočně účinnějším. Naopak věcí, která se moc nepvedla, je nepříliš povedený hudební doprovod, navíc absolutně otřesně sestříhaný (za celý snímek jsem zaregistroval pouze jedno ušinetrhající ukončení hudebního motivu - naštěstí je většinou komorní ticho). Suma sumárum jsem byl ale velmi příjemně překvapen a zážitek mi nezkazil ani zvukově ne zrovna odizolovaný Lucerna Music Bar pod promítacím sálem.

plakát

Děcka jsou v pohodě (2010) 

Rozebírání moderní rodinny bych přenechal výhradně v rukou mistra Balla. Nu, ale aspoň je tohle mnohem lepší než Miss Sunshine...Rozpaky vzbuzují především podivné lesmatky a značná část dialogů ve stylu Cool? Yeah, ok...cool. Oběcně se herci snažili, ale jaksi jim nebylo podstrčeno úplně to správně předchystané kopyto, kterého se měli držet.

plakát

Útěk do divočiny (2007) 

Síla tohoto filmu neleží v převratné režii, nějak jinotajné zápletce, či (a to je možná i škoda) dechberoucí kameře. Obsah je však natolik život-ovlivňující a idylický, že vám to bude prostě jedno a budete mít chuť vyrazit ven a vrhnout se v ústrety živlům...