B4TM4N

Jediná věc, která mě na tom štve je to, že Johnovi urazili od huby to jeho cígo. Jinak je ten děda pořád hrozně fajn, ať je příběh oproti předešlým dílům jakkoliv přepálenej. Ale ta jízda je prostě skoro stejně jako u dvojky koží.

Byly doby, kdy výtvarné ztvárnění všemožných Buřtonových imaginací bylo obrovským lákadlem jeho filmů. Dnes je tomu naopak. Nevím zda za podstatnou kýčovitost filmu mohl nějaký rozzlobený Mickey od Disneyho, ale z Alenky se jistě dalo udělat něco daleko lepšího než tohle upatlané 3D monstrum. Ale k jádru pudla: ono hlavně zmizela z knížní předlohy věc nejpodstatnější, a to karikaturně-pitoreskní charaktery všech postav a společenská satira, která se tak nějak omezila na jednu zlokrálovninu hlášku a to bylo vše - Alenčin důvtip a prostořekost se s půvabem Miy Wasikowské zřejmě nepohodl. A vůbec celá interpretace knihy na klasický emerikn formát Jdi za svým snem synu! je na Timovu roztrhprdel. Po těch letech by už mohl vypustit unaveného Deppa a zkusit taky něco trochu jiného, třeba krapet gilliamovského.

Bezkonkurenčně nejlepší díl série, kterému se jednička neblíží ani ke kotníkům Brucových ponožek. To je frajer!

Rodriguez se definitivně poslal do sraček, kam zřejmě bohužel asi vždycky patřil (a čest tedy výjimkám Desperado a Planet Terror). Není to o tom, že Trejo neumí hrát a ani se o to (doufám) nepokouší - to je poslední, co by tady mohlo vadit. Ale takle poslat do kytek celý luxusní ansámbl utrženejma koulema filmu, to se nedá odpustit. Varlervoucích momentů je tu jak kvašáků v burritu a potěší jen většinou vtipné parafráze (Malcolm X vs. Mexické národní povstání) a filmové odkazy (Desperado je jasnej, ale mám podezření i na Cool Hand Luka a dokonce Riget - i když jaká je šance, že to Robert někdy viděl?). Závěr je trapas a všechny ty krvavý skvrny co každá postava musí chca nechca nechat na zdi jsou všechny podezřele velký. Ale ty latino chicas byly dobré ;)

Tak nějak si tímhle filmem jako celkem moc jistý nejsem. Režisér s kameramanem se tak trochu utopili v lyričnosti výpravy a vtěsnat ideu do pár vět takřka neherecky (přibližně ála Pasolini) působících herců nebyl podle mě nápad z nejšťastnějších. Ale na to, že jsme doma...

Naprosto skvělé a v každé sérii nějak ozvláštněné a jiné - jenom pohříchu je ta závěrečná série asi nejslabší. Parádní sonda na dřeň (ale můžeme to vůbec vědět?) policejního povolání se spoustou skvělých postaviček, pachtích se ve všemožných druzích sraček.

Aronofsky je zatím dítě s potenciálem talentu na bázi dvouhlavňové brokovnice bez další munice: jeden, druhej výstřel aby ukázal že to myslí vážně a od té doby postává s flintičkou na rohu. Jak již zmiňuje Douglas, perfektní filmová alternace Focaultova kyvadla, pracující filmově místo slovní s fabulací obrazovou a zvukovou koláží ve variabilní smyčce.

Určitě nejlepší Indy, Conneryho roztržitý stařík prostě nemá chybu. A na co jsem si stěžoval u předchozích dvou dílů se zde tvůrcům podařilo splnit...pouze, aby jim tak od poloviny filmu začal docházet dech. Ach jo, Indy pro mě srdcovka nikdy nebude...i když fór s Hitlerem je parádní :-D

Předně si ujasněme abych tak řekl řemeslné kvality tohoto díla: Jako dokument je Garbage Warrior velmi průměrný a možná i hůře - samotného obsahu je velmi málo, jednostranná agitka se zdaleka nepovedla jako u děl páně Mooreova. Ten má samozřejmě za léta činnosti mnohem vycizelovanější svébytně-neobjektviní projev, který vás přesvědčí tak že druhou stranu fouňů ani slyšet nepotřebujete. Tady v první polovině vidíte jakési donquijotství, ale je vám to srdečně jedno, protože nevíte proč ani jak, co jsou vlastně motivace stavitelů, co chtějí změnit? A ještě jsou všichni zůčastnění divní hipíci. Slow-motion záběry na právnici pohazjící si hustými kadeřemi a vtělující se do role zachránkyně jsou abych tak řekl odborné faux-pas. Navíc kdykoliv se děje něco zásadního, dozvíte se to pouze z černé obrazovky s titulky. Čili dokumentární 2*____________________Pak také samozřejmě musím tento snímek ohodnotit z hlediska studenta architektury. Politický aparát klade zdánlivě nesmyslný odpor, jenže nám pan Reynolds za celou to dobu neprozradí, co přesně z jeho principů je nevyhovující - mluví se pořád o odpadu v obýváku, ale vidíme maximálně rub fotografie. Nevím taky, jak globálně chtěl architekt své řešení nabízet: z hlediska abych tak řekl bohatého severu je jeho snaha natolik naivní, že nemá šanci na sebemenší úspěch, tam udržitelný rozvoj může vypadat zcela nespartánsky a protože při dnešním nastavení i luxusní forma uskromění je hromadně nepřijatá, tahle odpadní varianta je z tohoto pohledu mrtvá. Smysl autorova počínání se tak vyheví až v poslední půlhodince snímku, kdy své know-how začne poskytovat méně rozvinutým oblastem postiženým přírodními katastrofami. Tam najednou začne projekt fungovat a svou předpokládanou jednoduchostí (konstrukčně a funkčně se totiž nedozvíme ani babuša) alespoň od obrazovky zdá být perfektním řešením. Čili architektonické 3,5*____________________No, a teď to zprůměrovat (^_^)

V podstatě se všechny švary a klady prvního dílu v Chrámu zkázy přehodily: film je akčnější, vtipnější, našlápější, příběh a archeologie však utekli někam hodně daleko. Čili zase nám tu něco chybí...no, Indy má ještě jeden pokus.