B4TM4N

Skvělá back-and-forth, line-for-line tahanice, běžící v maximálním konverzačním tempu. Je jen dobře, že Polanski zaseknul stopáž někde v sedmdesáté minutě, víc by tento vyčerpávající one-room formát neunesl. Naopak jediná věc, co snímku škodí, je poněkud sterilní režie a kamera (no jo, divadelní, civilní, že...prdlajs, sterilní!), která by přece jen mohla ještě trochu přitlačit na pilu pro dokonalejší výsledek. A co se týče postav, jasná konverzační chemie, odehrávající se ve všech druzích baněk a křivulí, je mezi Christophem Waltzem a Johnem C. Reillym.

Duch osumdesátek, to je to, oč tu běží. Přešlapávání mezi takřka meditativně laděnou rovinou citu a cti a následné naskočení do velmi brutálního drajvu nožů, vidliček a brokovnic je vybalancováno ve velmi přesném mixu. Paradoxně je Drive jeden z mála filmů, který by mohl být delší - určitě by se snesla nějaká bonusová "šoférská" akce. Ale možná, že by to tempo filmu nesneslo. A na něm celý tento počin stojí: rytmické budování atmosféry, až po úplné souznění s hlavním hrdinou, skrze pasáže snově bezeslovné a postupné přilévání kýblů krve do divákova ohně...Vše do sebe pěkně zacvakává, až na rádiový postup LA Clippers do play off!

S nadsázkou řečeno takový Dogville z pohledu zaprášeného chlapáka. Poměrně vtipně podané, mystický závěr sem celkem sedí. Ale celá výprava filmu je taková poněkud skromnější, než by se slušelo a Clint svou skoroprvotinu z režijní židličky popotahuje poněkud zdlouhavě, než by bylo zapotřebí (úplně toho Leoneho správně nevstřebal). Ovšem herecky samozřejmě charakter!

Velmi vtipně provedená osahávačka barokních pindíků se dělí o svůj prostor se zbytečnou druhou, wrestlerskou linií a je završena koncem, který má ambice hodné myšlenky po 12. pivu. Po 45 minutách iritující chování hlavního hrdiny je důkazem, že máme co do činění s vynikajícím kraťasem, nataženého do podoby řídkých spodek. Slabé 3*.

S odstupem všech těch let a prodlouženou Blu-Ray verzí na obrazovce jsem sám pro sebe překvapivě došel k závěru, že pokud existuje nějaká esence "velkofilmu", je to právě LOTR. SW, Matrix, Batman...nic epičtějšího není. A navíc Společenstvo zcela jistě předkládá nejvyváženější podívanou, co se mixu akce/emoce/Frodo-vopruz týká.

Co udělá kovboj, když mu začnou svítit hodinky? Tak tohle se tu taky nedozvíme...A ještě tak otázka do lénu: kdy se dočkáme filmu, kde Emzáci nebudou mít prstíky, spodní běhy i lebkovnu? Veškerá invence tohoto filmu bohužel končí u "nadpisu", který slibuje věc, která by za zcela jiné konstelace mohla fungovat. Nebo kdyby tam alespoň nebyla ta podivná oLívie.

Chlup vytržený jedničce z prdele aneb totální scénáristická nemohoucnost. Když jsou nejvtipnějším momentem filmu závěrečné titulky, většinou bývá něco špatně. A ne, není to Mike Tyson.

Velmi vtipné srovnání!

Těžkotonážní sádlovitosti se ztrapňují pod neskutečně jízlivým drobnohledem pana moderátora. Skvělej výplach.

Velmi sympatické podání italské gastronomie pro nás, domácí patlaly, pod taktovkou fanouška své babičky Manu Ridiho.