Vesecký

Dílko snad první české filmové režisérky samozřejmě z dnešního pohledu trpělo řadou nedostatků, ale jako dramatické vyprávění o posledních měsících Máchova života vypovídá velice dobře, což je zase scénáristické plus pro Zet Molas. Obklopila se řadou skvělých herců své doby, zvlášť mě zaujala svým civilním herectvím Karla Oličová. A Jindřich Plachta a Marie Ptáková se představili svým osobitým projevem, jímž si je nikdy nemůžeme nepoznat. Snad jen Máchovo umírání bylo pojato zbytečně zdlouhavě.

Jak se to píše v obsahu - bylo to ploché. Ano, klasické drama podle Gabriely Preissové, výborné, ale spíše divadelní výkony herců v čele s Leopoldou Dostalovou, Marií Glázrovou a Ladislavem Boháčem, ale řada nedostatků, dokazující mi film od filmu, že Cikán nepatřil k režisérským velikánům. Maskéři zřejmě nechtěli z etických důvodů vytvořit na tváři Glázrové ránu po noži, jak by to udělali ti dnešní, až detail zahojené jizvy byl posléze vidět. Ale především zde bylo minimálně užito exteriérů, kulisy ateliéru byly zcela patrné.

Klasické zpracování jednoho ze dvou nejznámějších románů Victora Huga. Hugo psal zvláštním jazykem, ale jeho příběhy jsem měl rád, Chrám Matky boží v Paříži jsem přečetl dvakrát a tento film jsem viděl mnohokrát. Gina Lollobrigida a Anthony Quinn jsou nenahraditelnými představiteli Esmeraldy a Quasimoda, pokud jsem viděl remake, nikdy se mi tolik nelíbil. A určitě to není ze sentimentality. Konec filmu s přepadením chrámu pařížskou chudinou a smrt Esmeraldy je proti románu změněný a scénárista se vrací až do kostnice za městem. Vůbec zde není zmínka o Esmeraldině matce, tak pěkně popsaná Hugem. A ovšem chybí i vlastní poprava Esmeraldy. Nemohu dát nic jiného než pět hvězdiček.

Filmová klasika, skvěle natočená, dlouhé dialogy vůbec nenudí, těžko k tomu co dodat. Tenkrát se ještě v Americe točily výborné filmy... Vždycky se na to rád podívám.

Málokterý životopisný film dovede být tak napínavý a vzrušující jako Tajemství krve. Mnohé biografie jsou zdlouhavé a mívají spoustu hluchých míst, přičemž toho řeknou relativně málo. Mistr Frič dovedl popsat Janského lékařskou praxi velice podrobně, ale nikterak se nezdržoval slepováním důležitých událostí jeho života nějakými můstky, takže diváka stále dokázal držet u plátna nebo obrazovky. Přičteme-li k tomu skvělé výkony Vladimíra Ráže, Zdeňka Štěpánka a Jiřiny Petrovické, pak tu máme dílo v životopisném filmu jedinečné.

Pochopitelně, je to trošku červená knihovna, ale krásná a nechybí dramatické chvíle. Příběh chirurga, který po přepadení ztratí paměť a potom obdivuje svými dovednostmi ve svém oboru, ač mu to přináší mnohé potíže a nakonec vězení, byl spojen s láskou jeho dcery k mladému hraběti. Aniž tuší, že jde o jeho dceru, zachrání jí život - a všechno skončí jako v pohádce. Asi b to nebylo pět hvězdiček, kdyby mi nevhrkly do očí na konci slzičky štěstí.

Už dlouho jsem u nějakého filmu nebyl tak v rozpacích, jak ho ohodnotit. Režie slušná, výkony herců taky, námět už rozhodně tak zajímavý nebyl, nosným příběhem byl osud strýce Vlka, jinak by to byl film o ničem. Jestliže jsem mohl přimhouřil oko nad rolí našich legií na sibiřské magistrále, trochu mě už nadzvedlo povídání o chytrých Američanech a zlých Rusech, ti zlí Rusové nakonec taky byli zobrazeni. Svěrák tu zašel příliš daleko. Ten konec filmu s hodnocením vlasovců jako těch "hodných" mě už dostalo definitivně. Věřil jsem, že to tak ideologicky "správné" nebude.

Tak tohle si Vašek Neckář nezasloužil. Pořad zapadá do těch podprůměrných "děl", které jsou pro dnešní dobu charakteristické. Snahy o nová aranžmá důvěrně známých písniček našeho dětství a mládí, režijně nezvládnuté hlavní postavy pikolíka a recepční, zpěváci - no, nejlepší byl Jarek Nohavica. Ale dobře, že tam byla postava kuchaře, bylo to vyváženější - nejsem rasista, ale skutečně bylo nutné (nebo to je skutečně nařízené z Bruselu?) ho tam uplatnit?

Poměrně dobrý film, v němž jsem se dokázal přes všechny pletichy, které tu byly naznačeny, poměrně dobře orientovat. A protože jde o film skutečně závažný, kdysi by se řeklo "společensko-kritický", tak dávám čtyři hvězdičky. Prostě píchat do vosího hnízda se nevyplácí, tak to chodilo a chodí všude, spravedlnosti se nedosáhne ani tvrdohlavostí a silnou povahou, když proti vám stojí mafie spojená s ekonomicko-politickými špičkami společnosti. Mnozí lidé nad tím v pohodlí svých domovů a hmotného zajištění zlomí hůl s heslem "co tě nepálí, nehas". To já dost dobře nemohu, já se tím trápím.

Pěkný film, dokreslující lidské charaktery, které nezmění žádná společnost. Tenkrát byl nedostatek bytů a lidé neměli kde bydlet. Dnes je přebytek bytů a lidé taky nemají kde bydlet. Říká se tomu tržní mechanismus. Bylo tam pár drobností, které hodnotu filmu maličko srážejí, především je to viditelná dějová osnova, kdy můžeme předem vědět, jak věci dopadnou. A pak třeba pohřeb zesnulé paní Bendové v konfrontaci s hrobem, na který pan Benda pokládá urnu s popelem syna - to jsou jasně dvě různá místa. Navíc nechápu, když byl zpopelněn syn, proč nebyla zpopelněna i matka. A naopak. Jenže to už je takové hnidopišství, které zcela překonává výtečné herecké umění národního umělce Zdeňka Štěpánka. A překvapí prostor, který tady dostala na sklonku své kariéry Milka Balek-Brodská. Čtyři hvězdičky.