-bad-mad-wolf-

Ale jo, je to dobrej posun. Seriálu po úpadku sledovanosti nic jinýho nezbejvalo a ta protlačená nutnost změny je vidět ať už na změnách image (Carol s dlouhým pačesem, ha), tak na změnách charakterů (Eugene už je solidní bijec nemrtvých, Michonne poněkud zrickovatěla). Navíc tu máme velký civilizační tajemství v pozadí (zjevně velká a vybavená komunita, tajemně se zjevující v podobě helikoptéry a hlasu ve vysílačce) a evoluci prostředí, kdy už jsou auta pasé a všechno vykrystalizovalo do slušivýho westernovýho hávu (koně a dřevo kam se podíváš). Připočíst musíme i pokračovatelku klanu Grimesových (Judith už udrží kolt), novou skupinku přeživších (Nadia Hilker <3) a patrný nástup Whispererů. Druhej dech to ještě úplně není, ale nadechuje se to solidně.

Utopická dystopie? Každopádně LORN válí.

Schémátka. Klišé. Přímočarý emoce. Idealizace. Faktografický omyly. A stejně je to v kině nepopsatelně SUPER. Už jen proto, že když dojde na (bezmála kompletní) rekonstrukci legendárního vystoupení Queenů na Live Aid, jste v tu chvíli schopní vyměnit život za možnost tam bejt; vážně, člověk po tomhle uvěří, že má význam nemyslitelný - natáčet remaky slavných koncertů. Nechce se mi to nějak moc rozmatlávat - Bohemian Rhapsody je v podstatě taková životopisná klasika, která má štěstí na skvělej střih a stejně skvělýho hlavního představitele. Kontroverze zůstala za dveřma, takže tu moc nefrčí bujarý smažení a HIV pozitivní gayparáda (což neznamená, že to tam není). Spíš než nepřibarvenej portrét skupiny Queen se koná dynamická exkurze highlightama kapely + oslava nekonečnýho Mercuryho ega a jeho geniálního tahu na poli showmanství. Nechybí vtip, respekt a spád. Když pak dojde na největší koncertní hity (naprosto skvěle převedený), má člověk husinu až na prdeli. Kino s nadupanou výbavou je tady povinnost. Vlastně docela dost uvažuju nad tim, že zajdu znova... doma na TV/monitoru je to o hvězdičku slabší.

Náboženství versus jiný náboženství - náboženství versus věda - náboženství versus člověk - všechno jsou to strašlivě smutný příběhy a Agora je památným dokumentem toho, jak hnusnou zbraní náboženství je. Jo, zbraní - jelikož člověk ho stvořil, člověk mu uvěřil, člověk ho stanovil jedinou pravdou a člověk ho použil proti jinýmu člověku. Mocnej závěr filmu je výmluvnou esencí všeho, co může fanatismus zahubit. Vizuál a herecký obsazení super.

"Pracujou pro tebe a ty je za to chráníš - nepřipomíná ti to někoho?" Zatim se zdá, že se tvůrci za hojně kritizovaný sklony k vycpávání epizod vatou dostatečně vypleskali a nová série šlape dost dobře. Dialogy jdou k věci a pokud ne, má užvaněnost smysl, navíc to celý působí výpravnějším a kompaktnějším dojmem. Moralizování KONEČNĚ opustilo v poslední době toliko omílaný filozofování o právu zabíjet a vrací se do nevyzpytatelných vod postapokalyptickýho světa, kde nikdo pořádně neví, co je správný a co ne. Za Rickovo badass miniprojev dík. Ve skříni je schovaných pár hodně potenciálních bubáků - vypadá to, že ještě bude na co koukat.

Nejsem si úplně jistej, co je tenhle film zač. Respektive, dá se předpokládat, že kdejakej zoufalej Pepík si u nejedný scény řekne "hahaha, to je debil, ten je horší než já, hahaha", ale dál? Hodina a půl pozorování neschopnýho blba a tuctových lidských kreatur může bejt super, pokud 1) to bude sranda 2) blb se dočká rozhřešení 3) celý to povede k nějaký reflexi, co já vim. Pepa se narodí, je celej život neschopnej, Pepa umře.. tečka. ORLY??? To je celý? Co to je, zfilmovaná výmluva za neschopnost vzít svuj život do vlastních rukou? Kde je ta komedie? Kde je to drama? Nebo kde je ta tragikomedie, která to nejspíš měla bejt? Herci jsou jinak super, ne že ne, typově sednou výborně. A vlastně mě nějakým zvráceným způsobem bavilo čekat, zda se v tý záplavě bezradnýho looserství objeví něco, co se bude dát považovat za výhru (spíš pro diváka, než pro Pepu). Úplnej závěr docela fajn, špetka škodolibosti a nadhledu v jednom... jen těžko říct, zda v tomhle drbání bříška všech neschopů není trochu kontraproduktivní.

Emocionální dojáky na závěr, který navíc jedou jak přes kopírák (a ještě trpí hrůzostrašným českým předabováním), jsou často na hranici snesitelnosti. Jinak je to vlastně celkem fajn galerie postaviček a motivací (a deformací). Největší klad pro našince ale vidim v náhledu do světa, v němž funguje spousta tematických a osobitých společností - což je něco, co na našem malým trhu přežívá na okraji zájmu ve stínu tuctových zahraničních řetězců.

"natočit film podle trailerů na emmerichovky" - achievement dosažen

Bayona je šikovnej, což víme už od dob Sirotčince. Hlavně díky němu (a bezchybným trikovým scénám) je ve filmu řádka krásně vypadajících obrázků a (vizuálních) nápadů. Scénář je plus mínus debilní - všichni ti superinteligentní dinosauři a drsní žoldáci jsou vždy ve správnou chvíli úplně retardovaní, aby se děj beze ztráty mohl posunout dál. A vlastně to není na škodu, vždyť myšlenkovýho podhoubí knižní předlohy se vzdal už úplně první Jurský park. Ten ale přeci jen uměl mnohem líp budovat napětí a dávkovat wow momenty. Škoda.. Zajímavej sám o sobě je každopádně úplnej závěr filmu, kde se po tragikomicky béčkovým souboji s hlavním "záporákem" dostane ke slovu křižovatka jediných dvou zajímavých elementů (etika přežití dinosaurů v kontextu existence klonovanýho člověka) - jo, tohle mělo (má) fakt potenciál, škoda že byl sfouklej do několika mála minut. No a stejně se budu těšit na další díl (protože dinosauři jsou pořád cool).

Se vlastně ani moc nedivim, že se v kinech nekonal kolosální úspěch - na SW je tahle Sólo jízda překvapivě málo epická a málo osudová, přestože je audiovizuál naprosto boží od začátku až do konce. V podstatě se jedná o takovej neškodnej heist filmeček v úžasným SW retro kabátku, jehož jedinou slabinou je poněkud přepálená stopáž. Jsem rád, že si někdo hraje a přidává kousky do tohohle populárního univerza - páč když odhlídneme od fňukání chamtivých nerdů a věčnýho nadávání na nekonečnou komerci, kdo si rád nehraje s oblíbenýma hračkama, že jo? Buďme za tyhle minivejlety rádi. Sedum parseků z deseti.