-bad-mad-wolf-

Je to ještě horší, než se dalo čekat a je to horší způsobem, který jsem úplně nečekal. Suverénně nejhorší Snyder a taky nákladný sci-fi blockbuster, který se svou velkohubostí a mizerností vyrovnává legendárnímu Travoltově Battlefieldu - s tím rozdílem, že ten byl o dost víc nechtěně zábavný. Strašná, ale fakt STRAŠNÁ sračka. Víc toho vyzvracím později.

Mám Menzela rád, ale pokud se ofrňoval nad svou účastí v seriálu Hospoda a pak natočil tohle... to je jako posmívat se vandrákovi a mít boty od hoven (a to jsem ještě neviděl Donšajny).

Scénář jak pro komedii. Zpracováno jako vážně míněný thriller. Výsledkem je vodopád nechtěně směšných situací a poněkud zfušovaný bizár, který ovšem není natolik zábavný, aby utáhl víc než jednu hvězdu.

Když do Karla Rodena nainstalujete indiána s hlasem Zdeňka Maryšky, přičemž vaše indiánská moudrost tkví v přednesu internetem nejomílanějších citátů, zůstane z toho nejeden bizon na větvi. A co teprve, když úvodní laciné moralizování o nápravě egomaniaka náhle proměníte v duchařskou exlovestory! Zatímco indiánem posedlý Roden vzdoruje Bohnicím i vlastní nepříčetnosti, náčelník Bílý Oř usiluje o zesnulé slovenské děvče, které mu Komanč... komunisti vyrvali z náruče. Slzy tečou proudem až do lomu Amerika a divák třímá topůrko válečné sekery (zatnuté do čela senilních scenáristů). Když veškerý uspávací, směšně odialogovaný, hloupě vystavěný a produkčně nedobře ošetřený bizár konečně upálí bábu a vypustí ducha, je na řadě rozhřešení osvobozeného hrdiny, který v rámci záchrany firmy i manželství střílí lukem (za asistence policie) nad hlavy svých zaměstnanců a soků v lásce. Ano, v tomhle opravdu hraje Karel Roden hlavní roli a ano, tohle opravdu šlo do kin. Neděkujem, howgh.

Jeden ucházející fórek na čtyři trapné = dvacet procent = jedna hvězda, nazdar. Za všechno mluví epizoda s názvem "pubertální dcera jde v mém těle na důležitý firemní meeting". Zatímco jiní tvůrci by na tenhle námět dokázali uplácat jednu řadu průměrného sitcomu, Family Switch si vystačí s pádem ze schodů, pokusem o vymáčknutí obřího jebáka, kopancem do koulí a prděním uprostřed porady. Všechno završuje nepodstatná záměna čokla s odporně digitálním dítětem a rodinné moralizování tak doslovné, aby ho pochopily i vaše rybičky. Slow clap.

Terapie Bílým tesákem. "On ty věci nepromýšlel. On je prostě dělal. Neřídil se abstraktnímu úvahami, ale instinktem, pocity a emocemi." Pomalá, příhodně umístěná i obsazená pocitovka, která ví, kdy a jak má co říct. Závěrečná dvacetiminutovka je strašně příjemná. Někdy prostě stačí pro opuštění mýtu o věčné osamělosti zastavit u prvního autoservisu (a nebýt z toho jelen).

Kazmič fabuluje příběh o nejblbějších rozchodových stereotypech, nabaluje na něj přesmažený heist film a naštěstí si tentokrát odpouští ubulené pohádky o pomoci bližním. Prachy, cype! Vo ty jde předevšim! Nemá cenu živit teorie kolem trezoru s haldou peněz, jelikož pravidla soutěže byla vypočítána jasně: troubové budou chodit na film znovu a hledat nápovědy, přičemž jim ani nedojde, že se stali účastníky sociálního experimentu s názvem "Kazma z vás dělá dementy." Až na to, že nedělá - jen toho jako schopný marketér využívá. Když je něco přehypovaným cool trendem, nechá se od toho důvěřivec oškubat velice dobrovolně. A ještě poděkuje! Mezitím jsme zjistili, že je Kazma mizerný herec a že pořád umí točit docela zábavná videa. Pokud netrvají hodinu a půl. Ozvláštnění kvazifilmovým formátem moc zvláštní není, pouze se tradiční závěrečné dojímáníčko vyměnilo za čistě filmovou pomstičku. Ergh, jenže tím pádem nemáme EMOCE! Hrdý filmař tak na závěr horkou nití přišil pár ňuňu momentek s bývalkou, utřel si slzičky hrstí jednodolarovek a zkusil se tvářit, že na ni myslel ještě dvě sekundy po poslední klapce. Takže tu máme standardně pochybnou morálku, finanční intriky jak z laciného přídavku do GTA a špetku srandy na koksu, přičemž můžeme vyjádřit obdiv - vytírat si někým s přehledem prdel a pěstovat na tom úspěch, to není jen tak!

Mupeti útočí. Pár osvěžujících prvků bohužel nemá šanci zachránit zdechlý celek. Konverzační scény svou úrovní občas připomínají dialogy z porna a triky jsou NE špatné, nýbrž naprosto směšné - zajímalo by mě, koho napadlo, že by z těch srandovně hopsajících maňásků mohl jít strach. Atmosféra instantně v hajzlu. Dějové zázemí je taky extra - v osadě dochází k brutálním útokům na lidi i zvířata, při nichž mj. cosi proběhne zavřenými dveřmi a rozfláká půl baráku. Policie: "LOL, normálka. Starouši se neuměj bránit, když jim do baráku vběhne dvoumetrová příšera. Dáš si kafe?"

Krystalický syndrom "Oscar overhype" aneb téměř úplně zatmění (ne)kritické obce. Má to nezvyklou formu a příběh z koncentráku, pojďme ejakulovat extatický obdiv! "Experimentální" TPS provedení (kamera výhradně za ramenem nebo před obličejem hlavní postavy) se snaží zintenzivnit prožitek i atmosféru, ve finále ale spíše nudí a sterilizuje emoce - repetitivní hrůza koncentráku v rozostřeném Saulově okolí je jednak nezajímavá (v celém filmu se nestane vůbec nic, co by se už neobjevilo v mnoha jiných válečných filmech) a díky své nekonkrétnosti později už jen otupující (tuším, co, proč a jak se děje, ale nevidím to a děje se to pořád dokola). Záměr samozřejmě chápu - Saul je už na hrůznou realitu tábora zvyklý a je slepě motivován svým jediným aktuálním cílem, přičemž divák má tuhle krátkou anabázi absolvovat s ním - kameraman tak kopíruje jeho prioritu (najdi rabína) a ignoruje "vše nepodstatné" (denní rutinu v koncentráku). Bohužel včetně faktu, že výsledek může být poněkud kontraproduktivní. Fungovalo by to skvěle - v půlhodinovém kraťasu. Strohý příběh je inspirován skutečnou vzpourou vězňů v Osvětimi a je podle všeho zfilmován věrně; Saul samotný je ovšem figura, jíž jsem nedokázal fandit. "Pro mrtvého vzdal ses živých" - proto. Jedním z důvodů je opět forma, která osobní pohnutky o jakémsi posledním osobním rozhřešení vytlačuje kamsi na periferii a zanechává pachuť idiotsky se chovajícího hrdiny. Plusové body za absenci laciného patosu a závěr je beze zbytku skvělý, jen přišel prostě moc pozdě.

Skoro snesitelný film o nesnesitelných lidech.