-bad-mad-wolf-

Vypadalo to tak nadějně! Kombinace zombie apokalypsy a heist akčního filmu, z toho by leckdo dokázal vykřesat zábavnou krávovinku / řádně šmakózní thriller. To by ses ovšem nesměl jmenovat Snyder, jehož ego s každým filmem roste a poslední zbytky talentu umírají v objetí Alzheimera. Megadebilní úvod přitom sliboval hodně odvázanou maškarádu: borec se svou rozkuřovačkou (doslova) nepochopitelně nabourá v autě do protijedoucí vojenské kolony, načež dojde k záhadné obří explozi. Exploze odhodí a otevře podezřelý kontejner, z jehož útrob vyleze nadopovaný superzombík a pobije celou vojenskou jednotku (všem jejím členům následkem výbuchu kleslo IQ o devadesát bodů, jinak se to dá těžko vysvětlit). Následuje titulková sekvence, která vypadá jako hraný trailer na videohru Dead Island... a až potud jsem věřil, že to vyjde. Zbytek filmu má ovšem pár zásadních problémů. Melodramatické scény jsou pojaty hrozivě vážně a jsou k nepřežití. Když dvacet minut před atomovým výbuchem frajerka zastaví Bautistu a začne mu vykládat něco jako "hele, víš, já myslela, že bychom spolu jako mohli chodit, proto jsem sem šla, co ty na to", tak jsem poprvé spontánně vyprsknul smíchy - což je smutné i z toho důvodu, že se nic takového nepovedlo žádnému vtípku předtím. Druhá věc je, že film trvá DVĚ A PŮL hodiny. Zhruba o hodinu déle, než na kolik má. A je toho víc: Snyder tradičně nezvládá práci s postavami, takže jsou vám všichni ukradení a všechna ta patetická a "nečekaná" úmrtí jsou vzrušující jako čekání na výtah v budově, v níž někdo zapomněl vyvěsit ceduli "mimo provoz". Práce s kamerou je Snyderovská v dobrém i ve zlém - ostření na zabití, není to hezké ani efektní v žádném myslitelném ohledu. Podobně rozčilující je opakující se nešvar krváků s vyšším rozpočtem - CGI brutalita. Hlavy se rozprskávají jako rajčata, protože animátoři zapomněli na existenci lebky a když se to zrovna hodí, doprovází každý zásah mnohalitrový šplíchanec digitální krve. I Leonidas by záviděl! Když si celý zážitek zrekapituluju, nedokážu říct, že by film byl vyloženě nudný / špatný / přepálený. Jen je prostě rozplizlý, nabubřelý, neuspokojivý, v mnoha ohledech fušérský až na půdu a nezná míru. Snyder by potřeboval krotitele a mentora, je jak malé děcko - a na tomhle poli už funguje (o dost lépe) Michael Bay.

Příjemných 7/10. A nemůžu si pomoci - brblání nad malým rozpočtem původně televizního filmu chápu, ale mně se estetika tohohle filmu navzdory levnému zevnějšku vlastně dost líbila.

Kozy v opeře. Sled operních nácviků, mezi které Menzel nastrouhal pokusy o nevkusnou erotiku a polodementní příběh obstarožního donchuána, jehož chtějí z nějakého záhadného důvodu obskočit všechny vagíny v okolí. Ve finále člověk děkuje, že se nemalou část filmu operně kvílí - je to pořád snesitelnější, než sledovat eskapády souložícího Hartla a bourající Šafránkové. Nevím, jak moc si Menzel na tomhle silně prochcaném prostěradle začvachtal, nicméně není zrovna šťastným výsledkem, že nám jako epilog své filmařské kariéry zanechal tuhle buranskou frašku s trapně snobským ksichtem.

Je to ještě horší, než se dalo čekat a je to horší způsobem, který jsem úplně nečekal. Suverénně nejhorší Snyder a taky nákladný sci-fi blockbuster, který se svou velkohubostí a mizerností vyrovnává legendárnímu Travoltově Battlefieldu - s tím rozdílem, že ten byl o dost víc nechtěně zábavný. Strašná, ale fakt STRAŠNÁ sračka. Víc toho vyzvracím později.

Mám Menzela rád, ale pokud se ofrňoval nad svou účastí v seriálu Hospoda a pak natočil tohle... to je jako posmívat se vandrákovi a mít boty od hoven (a to jsem ještě neviděl Donšajny).

Scénář jak pro komedii. Zpracováno jako vážně míněný thriller. Výsledkem je vodopád nechtěně směšných situací a poněkud zfušovaný bizár, který ovšem není natolik zábavný, aby utáhl víc než jednu hvězdu.

Když do Karla Rodena nainstalujete indiána s hlasem Zdeňka Maryšky, přičemž vaše indiánská moudrost tkví v přednesu facebookových citátů, zůstane z toho nejeden bizon na větvi. A co teprve, když úvodní laciné moralizování o nápravě egomaniaka náhle proměníte v duchařskou exlovestory! Zatímco indiánem posedlý Roden vzdoruje Bohnicím i vlastní nepříčetnosti, náčelník Bílý Oř usiluje o zesnulé slovenské děvče, které mu Komanč... komunisti vyrvali z náruče. Slzy tečou proudem až do lomu Amerika a divák třímá topůrko válečné sekery (zatnuté do čela senilních scenáristů). Když veškerý uspávací, směšně odialogovaný, hloupě vystavěný a produkčně nedobře ošetřený bizár konečně upálí bábu a vypustí ducha, je na řadě rozhřešení osvobozeného hrdiny, který v rámci záchrany firmy i manželství střílí lukem (za asistence policie) nad hlavy svých zaměstnanců a soků v lásce. Ano, v tomhle opravdu hraje Karel Roden hlavní roli a ano, tohle opravdu šlo do kin. Neděkujem, howgh.

Jeden ucházející fórek na čtyři trapné = dvacet procent = jedna hvězda, nazdar. Za všechno mluví epizoda s názvem "pubertální dcera jde v mém těle na důležitý firemní meeting". Zatímco jiní tvůrci by na tenhle námět dokázali uplácat jednu řadu průměrného sitcomu, Family Switch si vystačí s pádem ze schodů, pokusem o vymáčknutí obřího jebáka, kopancem do koulí a prděním uprostřed porady. Všechno završuje nepodstatná záměna čokla s odporně digitálním dítětem a rodinné moralizování tak doslovné, aby ho pochopily i vaše rybičky. Slow clap.

Terapie Bílým tesákem. "On ty věci nepromýšlel. On je prostě dělal. Neřídil se abstraktnímu úvahami, ale instinktem, pocity a emocemi." Pomalá, příhodně umístěná i obsazená pocitovka, která ví, kdy a jak má co říct. Závěrečná dvacetiminutovka je strašně příjemná. Někdy prostě stačí pro opuštění mýtu o věčné osamělosti zastavit u prvního autoservisu (a nebýt z toho jelen).

Kazmič fabuluje příběh o nejblbějších rozchodových stereotypech, nabaluje na něj přesmažený heist film a naštěstí si tentokrát odpouští ubulené pohádky o pomoci bližním. Prachy, cype! Vo ty jde předevšim! Nemá cenu živit teorie kolem trezoru s haldou peněz, jelikož pravidla soutěže byla vypočítána jasně: troubové budou chodit na film znovu a hledat nápovědy, přičemž jim ani nedojde, že se stali účastníky sociálního experimentu s názvem "Kazma z vás dělá dementy." Až na to, že nedělá - jen toho jako schopný marketér využívá. Když je něco přehypovaným cool trendem, nechá se od toho důvěřivec oškubat velice dobrovolně. A ještě poděkuje! Mezitím jsme zjistili, že je Kazma mizerný herec a že pořád umí točit docela zábavná videa. Pokud netrvají hodinu a půl. Ozvláštnění kvazifilmovým formátem moc zvláštní není, pouze se tradiční závěrečné dojímáníčko vyměnilo za čistě filmovou pomstičku. Ergh, jenže tím pádem nemáme EMOCE! Hrdý filmař tak na závěr horkou nití přišil pár ňuňu momentek s bývalkou, utřel si slzičky hrstí jednodolarovek a zkusil se tvářit, že na ni myslel ještě dvě sekundy po poslední klapce. Takže tu máme standardně pochybnou morálku, finanční intriky jak z laciného přídavku do GTA a špetku srandy na koksu, přičemž můžeme vyjádřit obdiv - vytírat si někým s přehledem prdel a pěstovat na tom úspěch, to není jen tak!