Jeoffrey

Nemám nic proti občasnému přehánění a podivným kombinacím, ale tenhle bojový shounen z prostředí školy a především podvádění při testech mi prostě nějak nesedí. Nejspíš je to tím, že mi tahle podivná kombinace dohromady prostě nějak nejde, možná je to tím, že mi podivné boje a techniky už tolik neříkají, nebo mě už možná nedokáže nadchnout všechna ta důmyslná technika a možná je to tím, že hledám nějaký smysl tam, kde žádný není. Prý je to vtipné, dočetl jsem se, bohužel to nemůžu potvrdit, protože já ve dvou dílech nic vtipného nenašel. Akce tam nějaká je, ale nějak jí neshledávám jakkoli zajímavou, abych jen kvůli ní pokračoval... Drop po druhém díle a dojem by byl tak kolem 2/10.

Tak co tu máme? Hlavní hrdina se změní v odporného tlusťocha, OK jako prvotní překvapení a parodie na klasické sexy svalnaté hrdiny dejme tomu. Nastěhuje se k svému sousedovi, který je totálně odporný perverzák, no super... Skoro každý díl se řeší sraní, záchody, zadky, prkýnka a podobné lahůdky, no mňam! Nepřátelé se likvidují v podstatě sami, takže o soubojích si můžu nechat zdát, nuda! Humor je v podstatě o všem výše zmíněném pořád dokola, nuda, odpor, nuda... Stačilo! Drop po druhém díle a hodnotit to radši nebudu, ale myslím, že bych věděl kam tohle spláchnout...

Natsumeho kniha kamarádů je pořád stejně skvělá podívaná a to již pátou sezónu. Kromě neskutečně skvělého pocitu, který při sledování mám, dostanu skoro pokaždé hodně povedený příběh doprovázený vnitřními monology hlavního hrdiny, které jsou pokaždé velmi kvalitní a občas i donutí k zamyšlení. Zkrátka jsou tam emoce, je tam spousta zajímavých témat a nic nepůsobí jakkoli nuceně, spíš naopak, vše si velmi příjemně plyne... K tomu se přidává velmi dobře vybraná hudba, stále stejná a pro mě sympatická animace a samozřejmě jedna z mých oblíbených anime postav - Nyanko sensei! Zkrátka tohle anime má neskutečnou kvalitu v tom, jak příjemně a hluboce se dají jednotlivé díly prožít. 9/10

Letošní sezóna je vážně ve znamení "magických dívek", těch anime na tohle téma a vůbec těch lolitek a magie se sešlo na můj vkus opravdu hodně. No alespoň je s čím srovnávat a Matoi the Sacred Slayer podle mě nedopadá vůbec špatně. Sice je to taková hodně velká splácanina s bohy, démony, bránami do jiné dimenze, regáliemi (ať je to tentokrát cokoli) a kdoví čím vším ještě, ale po stránce příběhové to vlastně není skoro nic komplikovaného. Vlastně bych řekl, že je to zase jednou taková ta hrdinská klasika o zachraňování světa, o boji s démony, o hodnotě rodiny a přátelství - takže vlastně nic nového pod sluncem. Hlavním důvodem, co však u mě Matoi zachraňuje a díky čemu se mi tenhle lehce zmatený a zároveň docela klišé spektákl líbí jsou postavy a provedení. Co se postav týká tak Matoi je sympatická, Yuma je docela roztomilá a i Claris mám docela rád, ale nejoblíbenější postava je jednoznačně detektiv Shingo. Ohledně provedení, tady bych kromě hudby co se mi docela líbí a animace s kterou nemám nějaký výrazný problém zmínil hlavně to, že anime na mě funguje. Věřím předváděným emocím, líbí se mi jak jsou vykresleny a rozpracovány jednotlivé vztahy a i když vím už od poloviny anime, jak to celé na 99,9% dopadne, tak mi to vlastně vůbec nevadí. Takže tohle není nic geniálního, není to ani nic co bych považoval za nadprůměrné, ale dobré to podle mě je. Ještě přihodím pár bodů za velmi dobře zvládnutý (i když přesně dle očekávání) závěr. Takže - 6,4/10

Taková krátká blbůstka, která je trochu vtipná a docela roztomilá a může lidem trošku přiblížit japonské dějiny. U mě je to nyní jeden z těch krátkých seriálů, na který jsem se začal docela těšit a kde mi především Chidori postupně přirostla k srdci. Takže po první části zvedám hodnocení a další část, která by měla přijít velmi brzy budu také sledovat. 6,7/10

Detektivní případy jedné agentury a speciální schopnosti - nic nového pod sluncem. Akechi a Twenty Faces se už také v pár anime objevili, takže s těmito postavami se už trošku znám. K tomu pár zajímavých případů a okamžiků (a mnohem víc nezajímavých), trochu řešení existenciálních otázek (s očekávanou a nijak zajímavě podanou odpovědí), malinko nečekaných okamžiků (opravdu velmi málo) a ve výsledku nic co by mělo nějaký hlubší smysl a proč bych jakkoli toužil tohle vidět znovu, nebo se oddávat dalším dílům. Potenciál to mělo, ale nakonec z toho byl jen seriál, kterým se dá efektivně a bez naplnění zabíjet volný čas... 4,2/10

Roztomilá děvčátka vyrábějí hru - to už jsem někde viděl a není to tak dávno... Na rozdíl od "Nové hry!" je však "Magie Stelly" z klasického školního prostředí, které mi přijde o něco méně přitažlivé, než firma na výrobu her. Navíc to ani není tak vtipné, výrobě hry se tolik času nevěnuje a zajímavých momentů o výrobě hry jsem prostě příliš neviděl. Takže je to spíš zase jednou o tom, jak roztomilé dívky dělají roztomilé věci a do toho se snaží vytvořit hru. Co se roztomilosti týká, má to své velmi příjemné momenty i některé trošku slabší chvilky ale děvčátka jsou sympatická, snaží se a já si je oblíbil, no a říkám si, že to mi ke spokojenosti a k tomu, abych si ty díly užíval vlastně docela stačí. Takže u mě docela příjemných 6,7/10

Čekal jsem velmi dobrou podívanou a nejsem zklamán. Rozjezd byl sice trochu pomalejší, ale už v momentě, kdy se objevily tetičky a na plátně zavládla temná atmosféra jsme pochopil, že se dívám na něco hodně dobrého. Příběh byl slušný, líbily se mi jednotlivé zvraty i když některá překvapení, třeba jak je to s "obtížným samurajským hmyzem", jsem si domyslel velmi rychle. Líbil se mi i konec, který byl pro mě docela nečekaný a v podstatě mnohem lepší, než kdyby to zakončili tak, jak pohádky pro děti obvykle končí. Asi největší požitek jsem ale měl z animace. Ten styl se mi hodně líbil, nápady, které si páni autoři vymysleli a všechna ta stvoření ať již skutečná, nebo jen z papíru mě doslova nadchla. Akční pasáže byly dynamické a vizuálně hodně povedené, především v těchto částech jsem si film skvěle užíval. Musím pochválit i pěkné závěrečné titulky a obzvlášť pak pasáž, která nám trochu ukázala, jak se film vlastně vyráběl. Kubo a dvě struny (nebo "a kouzelný meč", jak si to pojmenovali tuzemští distributoři, i když ten meč tam v podstatě nikterak extrémně výraznou roli nakonec nehraje) je zkrátka hodně zajímavá a originální fantasy, která velmi dobře pracuje s atmosférou i emocemi. 8,5/10

First Impressions - No je vidět, že autor předlohy se kromě čtení příběhů o Třech královstvích věnoval i sledování jistého anime inspirovaného jednou hrou pro dospělé, nebo kdo ví, možná i dotyčnou hru sám hrál. Každopádně animace za moc nestojí a tak se obávám, že souboje, které by měly být největším lákadlem, asi nebudou nic extra, ale tak šanci tomu dám. Navíc jsem i docela zvědavý, jak nám tuhle hru o "zatím nevím co a vlastně ani proč" postupem vysvětlí. Takže Soul Buster/STAY NIGHT dám ještě pár dílů, protože je ve mě i zvědavost jak moc bude sympatická zdejší bělovlasá "Saber"... 3,3/10

Sledovat v televizi wrestling je pro mě stejný zážitek, jako pustit si videoklip skupiny Rammstein "Mann gegen Mann" a vypnout zvuk. Navíc mě vždycky i vnitřně tak nějak pobuřuje, že všechny ty chvaty co se tam objevují a ten drsný boj jsou jen dělané na efekt a je to vlastně jen takový velký nasvalený a polonahý cirkus. Takže představa koukání na wrestling v animované podobě mě z počátku příliš nelákala. No ale je tam tajemná organizace, příběh je klasická sportovní revenge story a charaktery, i když nejsou nikterak extrémně výrazné a díky vší té akci o nich toho zase tolik nevím, nejsou úplně marné. Takže koukat se na to dokážu, i když to není tak úplně můj styl zábavy. Edit 27.11.2016 No a tak se nějak stalo, že jsem před pár týdny jeden díl vynechal, protože jsem nějak neměl náladu a ani čas a pomalu to na mě začínalo působit tak nějak nudně. Pak jsem vynechal další a zjistil, že mi to ani nikterak nechybí a že vlastně na wrestling nemám chuť, takže aniž bych to plánoval, tak jsem to dropnul u 5. dílu. Výsledný dojem není úplně marný ale tohle prostě není pro mě, takže končím na 3,5/10