Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 693)

plakát

Kimi no koto ga dai dai dai dai daisuki na 100 nin no kanodžo - Season 1 (2023) (série) 

Takže ty nemáš holku? A víš proč? Protože všechny holky má Rentaró Aidžó! Víš, co právě teď dělá tvoje máma? Rentaró má totiž VŠECHNY HOLKY, takže i tvoji mámu! Nejsem fanoušek harémových anime a když si představím takové, kde reálně bude 100 dívek, tak mě to spíš děsí, než že bych se těšil. Mám radši kvalitu než kvantitu a ani ten koncept 100 dívek nepovažuji za příliš originální, protože jakožto "muž kultury" mám jisté tušení, že existuje hentai, kde má hlavní protagonista za úkol přivést do jiného stavu podobně šílený počet dívek - nebo to možná byly jen všechny spolužačky ve třídě --- už je to nějaký pátek, co jsem to viděl, ale bylo jich opravdu hodně… Každopádně jméno toho anime už přesně nevím, prosím nepiště mi, hledejte! Co mě tu však překvapilo, byl fakt, že seriál se nějak pořád zvládá věnovat všem (šesti) představeným slečnám, a i když jsou na plátně všechny najednou, není tam žádná, která by vysloveně zastiňovala ostatní. Prostě nemůžu v tuhle chvíli říct, že dívka XY je nejlepší waifu a zbytek si nechte. Všechny dívky tu tak nějak září samostatně, ale i společně a všechny jsou vlastně sympatické, není tam žádná, která by mi přišla otravná, nevýrazná či zbytečná. Jak to autoři dělají, nevím, ale nějak to funguje a celé to drží pohromadě jako taková zábavná a lehce disfunkční rodina, která ve správný okamžik dokáže hezky táhnout za jeden provaz. A co náš hlavní hrdina, nekazí to ten? Překvapivě ne! Aidžó Rentaró sice občas působí jako průměrný, někdy lehce přecitlivělý beta samec, ale to je jen v těch chvílích, kdy o nic nejde. V momentě, kdy je třeba dokázat některé z dívek, jaké má úmysly, tak je z něj najednou nehorázná alfarizzler, který přesně ví, co má říct a udělat, aby to zabralo. A ono to funguje, dokonce i pro diváka, který nejen že si tu zdejší romantiku užívá, protože je sympatická a zábavná, ale pořád, i přes fakt, že hlavní hrdina má v tuhle chvíli už šest holek, mu to, co dělá a říká, věří. Každopádně asi ani tohle by mi nestačilo k tomu, abych měl potřebu dát seriálu víc jak 6/10, jenže to by nesmělo jít o nejlepší komedii, co jsem v téhle sezóně viděl. Ano je to strašná kravina a když říkám strašná, tak myslím, že občas opravdu strašná, ale musím přiznat, že mě seriál spolehlivě rozesmál snad každý díl a to hned několikrát. Je tu situační humor, je tu absurdní humor, je tu hromada překrucování zaběhnutých klišé a parodie, a to nejen na jiná harémová anime, ale i na různé známé filmy (třeba Mission: Impossible se dostala až do názvu jedné z epizod). Někdy absolutně nevíte, co máte čekat, jindy to víte naprosto přesně, ale i tak je gag vedený natolik povedeně, že si vysloveně užijete, když to přijde… Jeden zdejší uživatel, když mi o seriálu psal, to označil za Gintamu všech harémovek a když si přeberu všechen humor, kterého je seriál schopný, tak chápu, kde to vzal. Co dodat, je to zábavné, romantika funguje, charaktery jsou super, animačně je to hezké, hudebně příjemné, a i když se pořád bojím, jak to bude vypadat dál (poslední díl naznačil minimálně dalších 5 přítelkyň a tvůrci se nechali slyšet, že to nevzdají a do té stovky to dotáhnou) a občas to bylo opravdu až moc pitomé, stejně první sezóna mile překvapila, takže dát méně jak 7,5/10 zkrátka nedokážu.

plakát

Potion-danomi de Ikinobimasu! (2023) (seriál) 

I Shall Survive Using Potions! mi těžce nesedlo, co víc, považuji ho vysloveně za hloupý seriál. Čím mám začít? Třeba tím, že původní premisa byla o tom, že hrdinka chce prožít klidný život v novém fantasty světě za pomoci prodávání elixírů, ale má to hned dvě vady. Zaprvé v tomhle světě elixíry neznají, ale hlavně zadruhé, hlavní hrdinka dělá všechno proto, aby byl její život vším, jen ne klidným. Ale tak dobře, klidný život by stejně nikoho nezajímal, ale musí to tu opravdu přehánět tím neustálým opakováním toho, že je kamarádkou a andělem samotné bohyně? Takhle se chlubí egomaniak a ne někdo, kdo chce v klidu žít a prodávat elixíry, nehledě na to, že je to po desáté už otravné. A k těm elixírům – hlavní hrdinka dokáže vytvořit jakýkoli elixír, na který pomyslí v jakékoli nádobě, která jí napadne. Že je to otřesný nápad pro příběh, nebo spíš, že to ničí jakékoli napětí a odbourává každý případný problém, to je asi jasné, ale v momentě, kdy si takhle Kaoru vyčaruje třeba brýle s radarem, tak si říkám, jak tohle sakra může být láhev na lektvar! Navíc i přes to všechno, jak je hrdinka OP, co dokáže, tak občas dělá tak stupidní chyby, že to až bolí, a tak jsem třeba sledování musel přerušit po jedné z epizod, kdy jsem viděl, jaké kraviny dělá na bojišti a že to málem stálo jednu z vedlejších postav život. A nejlepší je, že i když hrdinka dělá kraviny, následky svého jednání řeší tím, že prostě vezme roha a jde zase o království dál, tak i když jí náhodou opravdu teče do bot, má pořád v záloze boží zásah, protože je kamarádkou bohyně – že tím už jde jakékoli napětí do kytek nemusím asi ani mluvit. Ale Jeoffrey, tohle přeci o napětí vůbec není, má to být roztomilý road trip fantasy světem… Fajn, ale proč je každá zastávka takhle blbá a já musím pořád dokola sledovat, jak si hlavní hrdinka tahá boží zázraky a stupidní řešení ze zadku, a ještě se u toho tváří děsně chytře? Co přijde příště? Atomovka? Ta se přece taky dá nějak považovat za kanystr na lektvary, že jo? Mor na tohle! Ale ani ten hrdinku nezastaví… Jak jsem psal, tenhle seriál mi nesedl, přišel mi hloupý, nevěřil jsem mu polovinu věcí, co mi chtěl namluvit, a i když jsem ho s obtížemi dokoukal, stejně mu víc jak 3,5/10 nedám. Za co? Asi hlavně za pár sympatických vedlejších postav, hezkou barevnou animaci a třeba i za to, že mi na konci poděkovali, že jsem se díval, i když jsem sám občas taky potřeboval nějaký ten elixír

plakát

Kikanša no mahó wa tokubecu desu - Season 1 (2023) (série) 

Po traileru a přečtení obsahu jsem to očekával podstatně horší, a tak jsem asi docela rád, že je tohle vlastně taková lehce nadprůměrná fantasy s poměrně snesitelnými postavami a mírně zajímavým příběhem, který sice není nijak extra originální a ani poutavý, ale co se tu děje dokázalo udržet moji pozornost a vzbudit i mírnou zvědavost na to, co bude v oznámené druhé sezóně. Docela se mi tu i líbila chemie mezi hlavními postavami, které sice samostatně nejsou pro mě kdo ví jak výrazné, nebo extrémně zajímavé, ale pohromadě jako sympatický tým docela dobře šlapou. Animačně je to maximálně průměr, vizuální efekty si až moc pomáhají počítačem, a tak nevypadají kdo ví jak hezky. Za mě je tohle nějakých 5,5/10 – neurazí, ale ani nijak výrazněji nenadchne.

plakát

Bokura no Ame-iro Protocol (2023) (seriál) 

Začnu jednou jednoduchou radou do života – pokud děláte anime o pro gamingu, nebo třeba jen o tom hraní videoher obecně, zkuste prosím vždy zapracovat na tom, aby vyobrazená videohra, kterou postavy hrají, nevypadala jak totální odpad. Reálně mě zajímá, jestli se mezi diváky seriálu najde někdo, kdo neironicky prohlásí, že tuhle střílečku, kolem která se Protocol: Rain točí, by si chtěl strašně rád zahrát. A další rada, pokud máte takhle otřesnou videohru a víte, že lepší dělat nechcete, zkuste jí alespoň na obrazovku divákovi cpát co nejmíň. Ale nebyla to jen ta videohra, co mě odradila, byl to i fakt, že mi seriál nepřišel nijak extra zajímavý, nedokázal mi pro gaming nijak víc prodat, spíš to z té čtvrtiny, co jsem viděl, působilo jen jako další průměrné sportovní anime o partě outsiderů a jejich cestě vzhůru. Nechytly mě ani jednotlivé postavy, nemám dojem, že by se mi je seriál snažil nějak hlouběji a zajímavě přiblížit. Ale byla to až ta klišé scéna, kdy se hlavní hrdina doslova vloupal k hlavní hrdince a samozřejmě jí zrovna zastihl jen v negližé, kdy jsem si definitivně řekl, že tady opravdu nic unikátního neuvidím. Za mě drop po 4.díle a maximálně 3,5/10.

plakát

Tearmoon teikoku monogatari: Dantódai kara hadžimaru, hime no tensei gjakuten story (2023) (seriál) 

Pohádka o napravení Marie Antoinetty skrze vrácení se v čase a o tom, jak svým prozřením kolikrát nevědomky inspirovala mnohé k velkým věcem. Co se mi tu nejvíc líbí? Hlavní hrdinka, která sice prošla jistou nápravou svého charakteru, ale občas je stále tak nějak zábavně záporácky spratkovitá. Její vnitřní monology to pro mě z velké části táhly. Pomáhá tomu i skvělý výkon Sumire Uesaky, která mi dokázala prodat jak ty srdceryvné momenty, kdy byla naše hrdinka na dně, tak i ty zábavné, kdy byla na koni. Co mě tu nejvíc štvalo? Pravděpodobně to, že je celý humor seriálu založený jen a pouze na spoustě nedorozumění a náhod, a i když to většinou funguje, je zábavné sledovat, jak si ostatní vykládají chování hlavní hrdinky a jak je to celé doopravdy, časem je to celé tak nějak repetitivní, občas i vysloveně hloupé a Mia si díky tomu vším prochází jak nůž máslem a ani v těch rádoby dramatičtějších okamžicích jsem o ní neměl ani na minutu strach. Zkrátka hned vidím, že tohle je ten úspěšný run, že se už nic nepokazí. Co jsem se díval na informace o předloze, tak tam to prý takhle není, Mia si musí nejdřív projít prvním pokusem, který se jí podaří jen z části a teprve ten další je až ten úspěšný, v anime je jasné, že se jede hned na první dobrou. A já bych za sebe byl asi radši, kdyby se hrdince občas něco nepovedlo, kdyby musela alespoň sem tam nějak sama taktizovat a nenechávat vše na ostatních, které k tomu většinou pouze nevědomky inspiruje, nebo o řešení problému prakticky zakopne. Ale zase - tohle může být jen můj problém člověka, který si až příliš užíval Re:Zero a neuvědomuje si, že tohle anime má úplně jiné vibes… Tenhle seriál je prostě taková ta příjemná komedie se sympatickými postavami, kde se ty velké problémy řeší vlastně jen tak na oko a všechno dobře dopadne – jak jsem psal, je to prostě pohádka. Když k tomu připočtu hezkou animaci (pro mě osobně až překvapivě) a slušnou hudbu, tak jsem zase jednou na 6/10, ale počítám, že ti z vás, co od toho neměli nějaká velká očekávání a jen se vezli na té milé vlně, kterou Tearmoon Empire má, budou dávat známky vyšší a asi je i chápu…

plakát

Spy x Family - Season 2 (2023) (série) 

Hlavní linka se sice v téhle sezóně nikam nepohnula, ale já si to i tak užil. Je to asi hlavně díky tomu, že se na seriál nedívám až tolik jako na špionážní drama, ale spíš jako na rodinnou komedii a v tomhle ohledu to pro mě funguje na sto procent. Ale i ti špioni tam přeci byli, třeba celá část o dovolené na výletní lodi byla za mě vynikající, plná skvělé akce a napětí (tenhle part je 10/10). Zbylé díly měli sice občas kolísavou kvalitu (jako u většiny seriálů), ale snad pokaždé mě dokázali nějak rozesmát, naladit na příjemnou vlnu, občas i trochu chytnou za srdíčko. Forgerovic rodinu mám pořád hodně rád, stejně tak i některé postavy kolem. Animačně opět skvostné, stejně tak hudebně. Mám něco zásadního, co bych chtěl vytknout? Asi to, že některé vtípky mi už začínají připadat tak trošku ohrané, i když to může být jen můj subjektivní dojem, protože jsem nikdy nebyl příliš velký fanoušek running jokes… Za mě je však Spy x Family stále úžasné anime, skvělá rodinná zábava a těším se na další pokračování a doufám, že i ten oznámený film někoho napadne dát i do našich kin. 9/10

plakát

Saihate no Paladin - Tecusabi no jama no ó (2023) (série) 

SPOILER Parta hrdinů se vydává na cestu do srdce hory, kde sídlí strašlivý drak, který odsud kdysi vyhnal národ trpaslíků, akorát toho Bilba Pytlíka a magiče se špičatým kloboukem nechali tentokrát doma. Cestou potkají nějaké ty elfy a ukáže se, že jeden z trpaslíku je vlastně dědicem trůnu. Jak to skončím? Návratem krále! Dokonce i armáda duchů do toho promluví… KONEC SPOILERU Hned jdou body dolů za neskutečně okatou inspiraci Tolkienem! Ale i tak to byla hodně povedená fantasy, mám rád to tempo, jakým je příběh vyprávěn, nikam se to nežene, příběh je příjemně přehledný, všechno mi hezky ukáže a vysvětlí, navíc i ty postavy jsou tu sympatické. Obzvlášť musím ocenit, že hlavní hrdina opravdu dospěl. Jak to poznáte? Jako u každého anime – tím že ho konečně přestala mluvit ženská hlasová herečka! Akorát smůla pro určitou skupinu fanynek, že z bromance s jeho elfím kamarádem asi už nic nebude… Nejoblíbenější postavy? Rozhodně zdejší Aragorn, dobře tak Reystov, ale i všichni hrdinovi mentoři/rodina, na které i já po první sérii občas s láskou vzpomenu. Ale když si to tak vezmu, tak tu vlastně není žádná postava, kterou bych neměl rád, dokonce i Stagnate je najednou fajn a zajímavá – a ne, není to proto, že je tu najednou žena, spíš jde o tu tajemnou roli, kterou v příběhu hraje, její zajímavé motivace, které zkrátka korespondují i s jejím jménem Stagnate – stagnovat. Každopádně Faraway paladin je za mě pořád velmi dobrá fantasy, v rámci anime jedna z mála takových těch opravdu klasických, tolkienovských – dost už!  Animačně se mi seriál líbil (třeba drak byl vysloveně super), hudebně vlastně taky, škoda že tahle série pokaždé vychází ve stejné sezóně (nebo sezónu po) s nějakým fantasy kolosem (Mušoku, Frieren...), díky čemuž se o ní pak příliš neví a s kterými i v mnoha aspektech prostě prohrává… 7,3/10

plakát

Keiken zumi na kimi to, keiken zero na ore ga, ocukiai suru hanaši. (2023) (seriál) 

Za mě asi jen lehce nadprůměrná romantika o tom, kterak se vcelku snesitelný beta-kun dá dohromady, i když ne moc plánovaně, s docela fajnovou dívčinou, která už má sice něco za sebou, ale ještě musí přijít na to, že sex bez lásky jsou jenom trapné pohyby. Co se té romantiky a dramatičnosti týká, nejde to tu nijak extra do hloubky, spousta problémů vzniká z nedorozumění a nedostatečné komunikace, někdy i normální mladické hlouposti, a proto je pak také většina docela rychle a poměrně bezbolestně rozseknutá, zkrátka žádné větší vleklé drama se tu nekoná, dokonce i ten chvilkový romantický trojúhelník je rozseknutý hodně snadno. Nic mě tu nijak extra nepřekvapilo, nic mě tu nijak víc nenadchlo, ale ani neurazilo, většina postav byla buď sympatická, nebo minimálně snesitelná, pro mě zkrátka 5,5/10.

plakát

Hamecu no ókoku (2023) (seriál) 

Hnusný svět plodí hnusný lidi, násilí plodí jen násilí a kruh pomsty se přetrhává těžko. Každopádně do hlavy sadistického psychopata už jsme se podívali, tentokrát je na čase prozkoumat mindset průměrného zaslepeného teroristy. Adonis totiž ničím jiným není, teroristou se stáváte v momentě, kdy si za oběť berete nevinné civilisty a koncept kolektivní viny se jako omluva nedá uplatnit ani v tomhle, ani v jiném případě. Stejně jako třeba Redo of a Healer je mi to odporné ne tím, že se hrdina mstí, ale tou formou. Zde je Adonis ochotný za jeden zmařený život zabíjet prostě všechny, včetně žen a dětí, zkrátka těch, kteří se na původním zločinu ani nemohli podílet. Trest pak logicky není úměrný, pomsta přesahuje i to archaické „oko za oko…“ a z toho, který chtěl spravedlnost, se pak v mých očích stává jen další prachsprostý zločinec/terorista, kterému nelze fandit. A má to celé vůbec nějaký smysl, má tohle anime nějakou myšlenku a význam, kvůli kterému bych měl důvod ho dál sledovat, nebo jde jen o obyčejný edgefest, jehož účelem je ukázat co nejvíc gore, hektolitry krve a zbytečného násilí, které ale bez hlubšího smyslu pro diváka nemá silnější dopad? Posledních pár dílů mě trošku nahlodalo, že by se to mohlo někam posunout, že by Adonis mohl dosáhnout časem nějakého prozření, stejně tak se příběh snaží naznačovat, že vše, co se děje, má důvod, i když za tím je nakonec jen další motivace jiného podobně zvráceného jedince, jako je náš Adonis, či celková zkaženost zdejší společnosti. Bohužel to ale není cool, všechno to násilí a zvrácenost jsou spíš úmorné, prvoplánové a nadužívané, takže to nemá po čase už skoro žádný efekt. Každopádně morálně je tohle odpad, animačně je to maximálně průměr, hudbou též, příběh je slabý, postavy nesympatické. Nějaké pozitivum? Dobře, zdejší magie má pár zajímavých nápadů, třeba těch velkých rotačních kulometů, co si Adonis přičaruje, si všimnete už v traileru, stejně jako například magie, co zvětší váš náboj tisíckrát. Ale stejně za sebe dát víc jak 3/10 nemůžu, dokoukal jsem hlavně proto, že jsem chtěl vědět, jestli v seriálu tedy je nějaké poselství, ale jediný, co ze sebe nakonec dostanu je akorát, že hnusný svět plodí hnusný lidi…

plakát

Zanting! Rang Wo Cha Gonglüe (2022) (seriál) 

Je to pitomé, je to chaotické, ale zároveň je to docela záživné. Seriál má zajímavý nápad, přeci jen děl o reinkarnaci do světa, který vypadá jako z nějaké videohry, co hrdina hrál, už jsem pár viděl, ale reinkarnovat se přímo do té samotné videohry, kde tedy platí videoherní mechaniky, takových moc nebude. A čínští tvůrci dělají to, co umí nejlépe, „berou si inspiraci“ ze všech možných známých her i anime a překrucují to do něčeho nového a vlastního, podobně jako třeba Genshin Impact není jen kopie Zeldy. Seriál je tak narvaný popkulturními odkazy, které nejde přehlédnout a nepoznat, pokud se ve světě anime a videoher pohybujete. Dál také docela originálně a zábavně překrucuje samotné videoherní mechaniky, zkrátka někdo reálně přemýšlel nad tím, že kdyby byl přímo ve hře a měl všechny nástroje, které má při hraní videohry, co by se s tím dalo dělat, jak by se toho dalo využít. A některé výsledné nápady jsou zábavné, jiné však vysloveně pitomé… Podobně je na tom humor, někdy se nějaký vtip opravdu povede, jindy u mě následovalo jen trapné ticho. Ale ta energie, co má seriál i většina jeho postav, mě dokázala zabavit spolehlivě, přeci jen se tu pořád něco děje, takže pro nudu není moc příležitostí. Na druhou stranu si uvědomuji, že po stránce animace to není nic extra, třeba i ten Genshin Impact vypadá o dost lépe, ale zároveň to není nic nekoukatelného, na co by se nedalo za pár dílů zvyknout. Jestli postavy přehrávají? No já koukal na seriál s japonským dabingem, který byl solidní a tenhle problém jsem necítil, za mě běžné anime. Zda je děj zmatený? Ono to chaotické bude záměrně, ale hlavní pointy příběhu nebylo těžké pochopit a někdy mě dokázal i nějaký ten zvrat překvapit. Takže ačkoli nejsem malé dítě, mě se tohle docela líbilo a to nejen proto, že je to barevné, jsou tam zvířátka a pořád se někam skáče, ale spíš kvůli tomu, kolik tam je těch různých odkazů a co všechno (šíleného, pitomého, unikátního, divného…) si autoři dokáží vymyslet. 6/10