Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 696)

plakát

Ókami to kóšinrjó - Season 2 (2009) (série) 

Druhá série mi přijde slabší než ta první, méně zábavná i zajímavá. První půlka s romantickým trojúhelníkem, kočičím zlatem a burzou byla sice docela zajímavá, ale sledovat tápajícího Lawrence pro mě bylo občas docela bolestivé, chyběla mi tu celkově ta lehkost a zábavnost z první řady. Druhá polovina (a obchod s kožešinami) mi zase přišla zajímavá až v posledních dvou dílech (do té doby jsem měl dojem, že se vlastně vůbec nic neděje), ale i tak to co jsem sledoval bylo takové rozhárané, nálady postav se tu měnily během jednoho střihu, ale pro mě jako pro diváka to vůbec nefungovalo, a navíc jak píše Scalpelexis i já měl z konce dojem, že je prostě nezasloužený. Sice má seriál pořád fajn animaci, výbornou hudbu, někdy skvěle napsané dialogy a milou chemii mezi ústřední dvojicí, když se jen tak škádlí, ale tentokrát jsem kouzlu Vlčice a koření úplně nepodlehl a tak víc jak 7,5/10 nedám.

plakát

Ókami to kóšinrjó - Season 1 (2008) (série) 

Když jsem si procházel anime sezónu Jaro 2024 a viděl všechny promo materiály k chystanému remaku, tak jsem najednou dostal neskutečnou chuť si znovu pustit tuhle dnes už víc jak 15 let starou verzi, kterou jsem si kdysi tak oblíbil. Přeci jen není od věci si seriál připomenout a bude se to hodit, protože budu mít onen chystaný remake s čím srovnávat. A musím říct, že první sezóna Spice and Wolf je pořád tak úžasná, jak si jí pamatuju. Sympatický, chytře napsaný a velmi zábavný seriál, který celou dobu táhne vzájemná chemie ústřední dvojice, jejich neustále pošťuchování, proložené momenty, kdy jsou k sobě krásně upřímní. A není to jen romantika a postavy, co mě zde zaujalo, ale i všechno to obchodování, řešení ryzosti stříbra v různých mincích, pašování zlata, obchodnická protřelost – vše reálně a uvěřitelně zpracované. K tomu vše ve velmi slušné animaci (na rok 2008) a s výborným hudebním doprovodem, který není nikterak složitý, je zde hodně píšťal, houslí a poměrně jednoduché hudební motivy, které ale jsou slyšet a skvěle se k jednotlivým scénám hodí. Zkrátka remake to nebude mít vůbec jednoduché, protože tahle verze je za mě vynikající, minimálně první sezóna je pro mě i dnes 9/10.

plakát

Černá bible (2001) (seriál) 

Zazas zazas nasatanada zazas.“ Křesťané mají svojí Bibli i Satanisti mají svojí Bibli a tohle je, byla a bude Bible všech „mužů kultury“ u nás známá i díky tomu, že byla vydaná na DVD s „legendárním“ českým dabingem, na který, jak ho jednou uslyšíte, reálně nejde zapomenout. Takže pokud nejste "muž kultury", příčí se vám sexuální scény v anime tak, že omdléváte vzteky už při průměrném ečči a ruce na prsou – pak sakra nechápu co tu děláte! Co se mi tu líbilo? Jednoznačně postavy, jejich design, ale i charaktery. Zápletka, která je minimálně v první sérii zajímavá a pro někoho, kdo dohrál originální videohru, z které tohle vychází, i vlastně docela dobře zpracovaná – atmosféru hry se podařilo zachytit docela věrně. Sexuální scény tu jsou také poměrně povedené, četné a nápadité, zkrátka je zde asi pro každého "muže kultury" něco, stejně jako jsou zde i části, které vám můžou být lehce proti srsti, protože Japonci zkrátka mají různé divné fetiše... S čím mám problém? Hlavně s tím, že žádná další série, včetně Nového testamentu, už kvalit první sezóny nedosahuje. Kdybych to měl vyčíslit, tak tu máme 8/10 pro první řadu, 6/10 Origins, 6/10 New Testament a 5,5/10 Only. Co říct na závěr? Černá Bible byla stejně jako mnohé další podobně laděné série součástí mého mládí (aneb když mi bylo ještě 25...), patří mezi to (nej)lepší co jsem z hentaie viděl a překvapivě jí ani zub času zatím příliš nepoznamenal. Je to porno, je tam hromada sexu, je to pro DOSPĚLÉ! No a vytýkat pornu, že je v něm hromada sexu, je jako křičet v lese, že je tu moc dřeva... Celkem za všechny série 7/10.

plakát

Heartwork: Symphony of Destruction (2003) (seriál) 

V podstatě k tomu napíšu zhruba to samé, co jsem napsal včera jednomu svému kamarádovi do pošty, když se mě zrovna na tuhle sérii ptal. Za mě je to čistý průměr - 5/10 (v rámci hentai produkce) a to asi hlavně proto, že jsem už viděl v rámci kreslené pornografie spoustu mnohem horších věcí, a i když je tu animace skoro všeho, co není sex, docela otřesná, tak se mi alespoň líbí designy postav a příběh, to něco, co tu z něj máme, je místy taky docela zajímavý (minimálně ten nápad s nájemným zabijákem, prokletou pistolí a výměnou kufříků). Kvalita jednotlivých aktů a jejich explicitnost mi vlastně i docela vyhovuje, zase znám horší, klidně i pětiminutové, které jsou ale jen smyčkou dvou, tří sekvencí a poloh, takže tady mi přijde, že zrovna u tohohle se někdo reálně snažil (na rozdíl od zbytku běžných scén). Zkrátka na rozdíl od jiných kolegů mě tenhle seriál nepotěšil a ani neurazil, ale jasně, nadprůměrných kvalit dalších adaptací podobných her od stejného vydavatele (Černá Bible, Discipline) jednoznačně nedosahuje.

plakát

Spare Me, Great Lord - Season 2 (2023) (série) 

První polovina byla rozhodně slabší, v podstatě se toho prvních šest dílů moc nedělo, a tak to celé musel táhnout hlavní hrdina, který si dělal srandu ze všech kolem, aby v rámci svých schopností opět sbíral body za veškeré negativní emoce. Kdyby hned v úvodu nebyla vzpomenutá povedená bojová scéna z první série, tak bych nejspíš během první půlky i tápal nad tím, co je vlastně silou tohohle seriálu, kromě docela povedeného humoru. Naštěstí v druhé polovině opět nastupuje průzkum ruin, které jsou tentokrát ve formě nebezpečné džungle plné všemožné fauny a flory, která vás chce sežrat a zabít. A kromě toho tu jsou samozřejmě zahraniční špióni, kteří se mezi zdejší dobrodruhy vetřeli a které je pro dobro vlasti třeba zastavit (ano, čínský seriál…). A tak dochází konečně na hromadu soubojů, kde se většinou střídají skvostné záběry a sekvence s dalšími, které pořád dokazují, že čínští animátoři stále mají prostor pro zlepšení. Ovšem i tak je všechny ty souboje většinou radost sledovat, má to barevnost, má to údernost, rychlé tempo, sice je to občas trošku nepřehledné (hlavně finální souboj s jistým červeným duchem), ale dojem to nějak výrazně nekazí – zkrátka já si tu akci užil. Co bylo i tentokrát bezchybné, byla hudba, opět velmi dobře zvolená, výrazná – zkrátka přesně taková, aby podtrhla atmosféru a zvedla dojem ještě o kousek výš. Také mi tu sedla většina vtipů, i když některé byly hodně pitomé a často jsem se vlastně jen bavil s hrdinou na úkor dalších postav, ale zkrátka mi přišlo, že scénáristé mají smysl pro humor a psaní dialogů si užívali. Co bych seriálu vytkl? Pořád mě plně nechytil svým příběhem. Taková ta zvědavost, co bude dál, se ani zde nedostavila. Stejně tak pro mě emoce fungovaly tak napůl, sice už konečně začínám plně vnímat milou sourozeneckou dynamiku mezi ústřední dvojicí, ale to je tak všechno – zkrátka momentů, kdy jsem něco silnějšího cítil tu opět moc nebylo. Ve výsledku mě druhá série pořád relativně bavila, možná i o trošku víc jak série první, ale to vše hlavně díky druhé půlce. 6,9/10

plakát

The Daily Life of the Immortal King - Season 4 (2023) (série) 

Nejsilnější čínský kultivátor je zpět a po pravdě nebýt posledních pár epizod, byla by tahle sezóna asi jen šedý průměr a solidní nuda. Příběh byl zkrátka tentokrát maximálně průměrný, záporáci kromě posledních dvou vůbec nic nepředvedli, což samozřejmě bylo záměrem a snahou opět podtrhnout, jak je náš hlavní hrdina silný, že je sundá během vteřiny, ale bylo to celé tak strašně nudné... Ani těch zábavných popkulturních odkazů jsem si tentokrát moc neužil, jediné, co stálo za řeč, tak byla Dragon Ballovská fúze hlavního hrdiny a hrdinky a následný souboj. Výsledný dojem tak opravdu zachraňovaly až poslední dva souboje, tedy ten s již zmíněnou fúzí a pak ten poslední „souboj dvou bratří“. Tady se ukázalo, že tenhle seriál pořád umí bojové scény, dokáže v nich být kreativní a zároveň do nich nacpat co nejvíc pěkných a barevných efektů a vše podpořit solidní a dobře zvolenou hudbou. Zkrátka až poslední tři díly u mě za něco stáli, zbytek byl jen „meh“ a celkově si tak ani tahle sezóna (stejně jako ta minulá) ode mě víc jak 5,5/10 nezaslouží.

plakát

Spare Me, Great Lord - Season 1 (2021) (série) 

Tenhle čínský seriál toho dělá víc dobře než špatně, a tak jsem si ho docela užil. Co se tu povedlo? Tak třeba prostředí, které na mě ze začátku působí jako taková zvláštní čínská variace na X-meny (svět, kde se objevují lidi s nadpřirozenými schopnostmi a společnost, která na to nějak reaguje), která se ale v druhé polovině přehoupne spíš do ranku fantasy (prohledávání ruin, nemrtví…). Lu Shu je sympaťák, sice začínám pozorovat, že v rámci čínských anime seriálů je už tak trochu zvykem, že je hlavní hrdina snad pokaždé tak trochu parchant (King's Avatar, Hitori no Shita...), co si dělá srandu ze všech kolem, ale když to je zábavné a dává mu to nádech určité originality, tak proč ne. Navíc docela funguje i humor, který tady těží s vcelku zajímavé a vtipné premisy o levlování formou sbírání bodů za negativní emoce, které Lu Shu vyvolá u ostatních. Dalo by se vlastně říct, že vůbec celý ten koncept toho, jak fungují hrdinovi schopnosti, je docela originální, skoro jsem si říkal, že to je nastavené jako zvláštní RPG mechanika (perky, speciální předměty…) s jistým drobným přídavkem lootboxového kola štěstí… Kromě hlavního hrdiny je tu i pár dalších zajímavých postav, o kterých bych chtěl vědět víc (OP spolužačka, ne tak OP spolužák, nový „ředitel“ školy, mistr mečíř, hrdinova „sestra“…), což mě pozitivně motivuje k tomu, abych byl zvědavý na druhou sérii. Mezi klady musím zahrnout i animaci s hudbou. Čínské seriály jdou posledních pár let s kvalitou animace hodně nahoru a dokáží se vyrovnat mnohým japonským studiím. Obzvlášť kvalitně dokáží čínští animátoři udělat plynulé souboje, ale i některé efekty a pozadí a tam, kde sami nestačí, si dokáží poměrně obstojně (= dá se na to koukat) vypomoct počítačem. Hudba je taky povedená, třeba takový opening jsem nepřeskočil ani jednou, a i ending ušel. Tak a teď k těm věcem, co pro mě moc nefungovali. V první řadě emoce. Když v jednom z dílů máte sekvenci, která vám má prezentovat, jak hluboký vztah a minulost mezi sebou postavy mají, hraje k tomu docela dobře vybraná hudba, ale vy ani v takové chvíli nic necítíte, pak je to prostě špatně. A tak nějak prázdně (nevyvolávalo to u mě žádnou hlubší emocionální odezvu) na mě působilo tohle anime skoro celou dobu, snad kromě samotného závěru. Další věc, co by se dle mého dalo zvládnout lépe, je tempo vyprávění. Začátek mi přišel zbytečně rychlý, zatímco druhá půlka v ruinách se na můj vkus zase až moc táhla. Každopádně když si to celé shrnu, tak první série Da wang rao ming je docela fajn, jsem zvědavý na pokračování a na to, jestli mě dokáží autoři udržet a kam se to vydá dál. 6,8/10

plakát

Great Pretender - Razbliuto (2024) (série) 

Zmatenější pokračování Great Pretender si tvůrci nemohli reálně vymyslet. Je to film? Je to seriál? Je to to sequel, spin-off, nebo volné pokračovaní? A je tohle opravdu všechno, nebo bude příběh Dorothy pokračovat někam dál, nebo se v dalším pokračování opravdu vrátí stará dobrá parta? Spousta nových otázek a zatím žádné odpovědi. Každopádně k tomu, co jsem viděl – čekal jsem to podstatně lepší, zajímavější, zábavnější, promyšlenější. Doufal jsem, že původní partička nějak výrazně zasáhne do děje (jsou tu v podstatě jen jako cameo), a ne že budu pouze sledovat romantické a životní patálie Dorothy s amnézií, které budou v podstatě končit obdobně neurčitě, jako začaly. Navíc i celá zápletka kolem mafie a neustálého nahánění, zrad a kdo ví čeho ještě na mě působil tak nějak zmateně, a ne moc promyšleně, zkrátka jsem si to celé neužíval tolik, jako předchozí sezónu, necítil radost z toho, jak je vše spletité a ani uspokojení z toho, že se vše nějak rozmotalo. Ona ani samotná Dorothy, její nový objev Jei a jeho kámoš to pro mě moc netáhly. Ale nebylo to vysloveně marné, animačně i hudebně se nemá Razbliuto za co stydět, a i když ten příběh byl slabší, než jsem čekal, pořád se na to dalo bez problémů dívat a užívat si zdejší mafiánské prostředí. Za mě slabší nadprůměr. 5,5/10

plakát

Sword Art Online Alternative: Gun Gale Online - Season 1 (2018) (série) 

Čekal jsem průšvih obřích rozměrů, protože vzít si takhle známou značku jako je SAO a udělat něco jako spin-off je velké riziko. Jistě dostane se vám pozornosti, velké pozornosti, tomu se nevyhnete, ale také se vám dostane srovnávání s originálem, tedy s něčím co je v tomto případě stále fenoménem s obrovskou fanouškovskou základnou a tam už to veselé být nemusí. Budou tací, co tomu dají 5* jen proto že to má v názvu SAO a budou i tací co tomu nedají ani jednu*, protože to není to jejich SAO, tohle je taky jasné... Pro spoustu lidí bude smutná absence Kirita a nebo kohokoli z jeho suity, jiní budou třeba až naštvaní, i toho se člověk dočká. Ale o čem to vypovídá, jaké je Sword Art Online Alternative: Gun Gale Online? Měl bych se zaměřit na to a ne tu dávat k dobru obecně jasná fakta... Pro mě osobně je to velmi zábavná a svěží podívaná a to i přesto, že nevyhledávám "střílečky" (radši něco zabít pěkně na blízko, třeba mečem...) a tak mi svět GGO nijak extrémně neimponoval už v SAO, ale co mám hodně rád jsou výrazné charaktery. Musím přiznat, že se mi neskutečně líbila Llenn a Pitohui. Jejich vzájemná interakce i rivalita, ale i to jaké byly jako jedinci. Llenn jako ztělesnění roztomilé malé lolitky v růžovém, která mi díky své snaze, odhodlání a šíleným schopnostem prostě vyvolávala úsměv na tváři. Pitohui jako vyobrazení pro mě neskutečně přitažlivého a nadupaného psychopata. Jako by se v jednom anime sešla roztomilá lolitka a Hisoka v ženském provedení a soupeřili spolu v napjaté atmosféře kdy "šílenec chytá šílence". Jak já si tohle užil a ten závěr, já měl skoro chuť křičet na celý barák - "teď jí tu palici ukousni!!!" OK, není se mnou všechno v pořádku, nikdy nebylo a právě proto jsem byl tak spokojený a to i přes některé výrazné nedostatky. Třeba to, že svět mimo GGO mi tak přitažlivý nepřišel a postavy v reále už mě tolik nebavily. Také bych si odpustil mluvící P-chan. Ale kašlu na to a za sebe prohlásím tohle anime za úspěch, pro mě srovnatelný s první částí originálního SAO a odměním to 4*. Také opět zmíním, že studio 3HZ asi opravdu vytváří anime, která mě osobně vždycky sednou a že se těším, s čím přijdou příště... 8/10

plakát

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál) 

Řekl bych, že se to nakonec povedlo nad očekávání dobře. Vizuálně je tenhle Avatar podmanivý, efekty jsou velmi zdařilé, hudba je asi i díky spolupráci Nickelodeonu velmi povědomá, casting se také ve většině případů povedl, a tak jsem neměl problém všechny postavy poznat i přes některé již předem avizované drobné úpravy charakterů, které se nakonec na výsledku až tolik neprojevily. Stejně tak mě docela mile překvapily některé nečekané změny, především fakt, že již v první řadě dostáváme velmi brzy jednu z postav, která hraje v původním animovaném seriálu klíčovou roli až od druhé řady, plus zde navíc máme i její poměrně solidní charakterové rozkreslení, díky kterému najednou nepůsobí jen jako obyčejná jednorozměrná záporačka, jako mi jí vykreslil originál. Ono vůbec tohle nové hrané zpracování na jednu stranu docela solidně adaptuje původní předlohu, to hlavní tam je, kouzlo příběhu se uchovalo, na druhou stranu některé události jsou zajímavě spojené dohromady a mnohé dialogy jsou zasazené na jiných místech, než kde si je pamatuju a ano, občas to funguje, ale jsou zde i chvíle, kdy to tam není a některým z nich prostě chybí síla a údernost, protože k nim třeba úplně nesedí build up. Nejvíc je tohle spojení několika událostí dohromady vidět právě v části kolem Omašu, kde dostáváme ve dvou dílech cca 4 různé epizody původního animovaného seriálu a jednotlivé dějové linky neběží po sobě jako v předloze, ale souběžně a překvapivě to i tak drží pořád poměrně solidně pohromadě, takže můžu říct, že mě tahle část nakonec i tak hodně bavila. Zkrátka pořád to je z velké části ten Avatar, kterého jsem si kdysi tak oblíbil, rozhodně o dost víc, než jistý filmový pokus z roku 2010, ale zároveň to má i svojí vlastní identitu (věci navíc, mnohé odebrané, něco přeházené), která mi až na pár drobností vůbec nevadí, přeci jen nechci hranou adaptaci ve verzi 1:1 s originálem, protože tu bych asi považoval za zbytečnou. Ve výsledku tedy převládá velká spokojenost a doufám, že se dočkám i druhé a třetí knihy. 8/10