Jeoffrey

Ve světě, kde je každý den života bojem o přežití si pro nás občas osud připraví nečekaná setkání a nemožné spojence... Jedním slovem lahůdka! Animace je podmanivá, akce je dechberoucí a jako úplně nejlepší je jednoznačně hudební doprovod! Tohle se hodně povedlo, zajímavé příběhy, které mají svou hloubku a to v nich nemusí padnout ani jedno slovo. Prošel jsem to na jeden zátah se zatajeným dechem a užíval si každý díl, každý souboj, každý hlubší okamžik... Jistě, je to místy přitažené za vlasy a zdejší pračlověk má schopnosti, za které by se nemusel stydět ani takový Legolas s Hulkem dohromady, ale o to je to ještě víc cool a někdy i k pousmání... Velký zážitek. 9,2/10

Ze začátku nic extra, ale postupně se to zlepšuje, nebo jsem si možná jenom zvykl. Každopádně co to je? Něco jako Pixely smíchané s MiB a možná i trochu s Ghostbusters, samozřejmě s pubertálními hrdiny, protože ti jsou cílovka... Nejdřív je to takové podivné, člověk si musí zvyknout na zdejší pravidla a sžít se s postavami. To ale není zas až tak těžké, protože o nic složitého nejde a oba hlavní hrdinové jsou docela sympatičtí. Má to energii, má to nějaké zajímavé nápady, někdy i nějaké to drobné morální ponaučení (ale skryté tak, aby to nebylo příliš okaté), je to i občas trochu vtipné a když si člověk zvykne i na animaci, tak je to vlastně docela dobře sledovatelné. Na druhou stranu, tím že jde o seriál zaměřený na počítačové hry by se dalo mnohem víc vytřískat z popkulturních odkazů, především pro (nás) videoherní nerdy... Ale jinak je fajn, že z produkce Nickelodeonu po víc jak pěti letech vylezlo zase něco, co mě aspoň trochu baví. První série 6,7/10

Původní roztomilost krát dva! Je super si připomenout tento pro mě už před lety úžasný seriál a vyzkoušet si, jestli jeho roztomilost a především samotná Noel na mě zabírá i po všech těch letech... Samozřejmě že ano! Navíc je tu Carroll (což je to x2) a já si opět užívám nádherné prostředí, příjemnou i když občas trošku dramatickou atmosféru, kouzelné charaktery, jemný humor... Pro mě paráda. 9/10

A mě se to zrovna moc nelíbilo! Horor, X-mani, příběh se silnou romantickou linkou, napětí? Tohle tam prý má být, ale já to tam nikde nenašel. Horor, kde se nebojím! X-mani, kteří mi tu působí spíš seriálově, než že by měli patřit na filmové plátno a ani to tu nefunguje, protože toho prostoru ve filmu vlastně nikdo až tak moc nemá. A pak romantická linka, které jsem neuvěřil, chemie mi nefungovala a celé mi to tam přišlo spíš jen tak nějak vecpané. No a napětí? Ke konci - možná - trochu... Takže já si zase stojím za tím, že se tohle nepovedlo a ani nechci pokračování, nebo si to někdy v dohledné době pustit znovu... 3/10

Dazai Osamu je v Japonsku velice oblíbený, je to pro ně doslova národní poklad a tak se nelze divit, že se spousta filmů i seriálů nějak inspiruje jeho dílem. Ale zatímco jeho povídka Ningen Shikkaku (anglicky No longer human) je dosti působivou sondou do života a existenční krize jednoho člověka, tento film se snaží převést obdobnou krizi na celou futuristickou společnost. Ale funguje to? No za mě ani moc ne, spousta věcí pro mě byla do jisté míry nepřehledná, zmatená a celé to bylo dle mého hodně neosobní. Nějak jsem si k tomu celému filmu nedokázal udělat vztah i když jsem vlastně chápal co mi chce říct, celé to ve výsledku bylo mnohem méně zajímavé a silné, než když řešíme existenční problémy v jednoduché lidské rovině. Zkrátka asi toho autoři chtěli na můj vkus moc a tak si vymysleli komplikovanou expozici, ke které ale zase moc nesedělo zvolené tempo a tak se někdo jako já prostě plácal mezi tím, aby náležitě vše pobral a někdy to jen stíhal pochopit... A jak mě to tedy oslnilo? Po pravdě nic moc! Stejně jako zvolená CGI animace. Někdy je to zajímavé, jindy je to divné, občas se to moc snaží okouzlit detaily a jindy to je zase prostě jedno velké NE... Rozporuplných 5/10

Tak zajímavé to je velmi, o tom není nepochyb, animace je pěkná, postavy docela sympatické, dokonce i ta kočka je vlastně docela fajn. Mangu neznám, takže mě to pořád dokázalo držet v napětí, zaujmout a překvapovat. Myšlenka vracení se v čase ve stylu nahrávání pozice, kdy se po ukončení určité sekvence vytvoří bezpečný bod do kterého se budete později vracet dokud nevyřešíte další část mi přijde velmi povedená. Navíc všechno to co se odehrává v hlavě hlavního hrdiny, to jak zvládá i nezvládá neustále se opakující sekvence bylo s přibývajícími díly stále povedenější. Za sebe jsem zkrátka na straně těch, co považují Subarua za velmi povedeného hrdinu, který je dosti reálný. Zkrátka místy se chová jako borec (i když není proč), občas je totální blbec, občas se hroutí, jindy zase machruje a nakonec si se vším poradí tak, že i přes všechny jeho nedostatky mu prostě fandím. Zkrátka i z hlediska psychologie je to dle mého zvládnuté dobře a hroucení hlavního hrdiny a jeho stavy jsou pro mě mnohem uvěřitelnější a snesitelnější, než sesypání Kirita v SAOII (když už má tolik lidí potřebu vytahovat SAO...). Když si k tomu přidám všechno to bezduché násilí, povedené skony hlavního hrdiny a to jak se s tím vším pere, tak dostávám něco co je po stránce akční, psychologické i mysteriózní opravdu hodně vysoko! Navíc tomu nedochází šťáva, spíš naopak a tak jsem měl docela často stavy kdy jsem jen nevěřícně zíral na monitor a prožíval skoro každou minutu se zatajeným dechem. Co se závěru týká, tak i ten se mi líbil. Se soubojem s velrybou nemám skoro žádný problém (proč velryba? protože fantasy + neznáte tu o kapitánu Achabovi...), ale s argumentem, že tam byla hlavně kvůli tomu, aby měl problém řešení vlastně souhlasím. Na druhou stranu byl ten boj opravdu hezký na pohled. No a samotný závěr? I kdyby už nebyla další série, tak i takhle je to zakončené velmi sympaticky a příjemně, samozřejmě s přehnaným důrazem na emoce, což je ve vodách anime sice klišé, ale pořád lepší, než mě nechat napnutého jak kšandy ještě větším klišé, známým jako mega cliffhanger. Já si Re:Zero prostě hodně užil 9,2/10

S třetí sérií Agresivní Retsuko mám sám za sebe jeden menší problém, který se podepisuje na výsledném dojmu i celkovém hodnocení. Tento seriál mám hodně rád, protože přináší problémy z naprosto běžného života a navíc z prostředí, které je mě osobně, jakožto pracovníkovi administrativy (čti kancelářská krysa), velice blízké. Na vše se díváme hezky z mnoha různých úhlů, což taktéž oceňuji a většina postav je mi díky jejich uvěřitelnosti opravdu hodně sympatická. No jo, ale třetí série dost podstatně mění prostředí, v kterém se vše odehrává a i některé problémy, které se tu řeší, jsou mi dosti vzdálené. Nemám dluhy, nikdy jsem je neměl, takže nedokážu docenit boj hlavní hrdinky s touto novou situací. A můj pohled na svět šoubyznysu (a celý ten japonský koncept "idolů") a v něm skryté problémy? Osobně moc neznám a po pravdě mě to nikdy příliš nezajímalo... Na druhou stranu chápu většinu toho, co mi chce seriál ukázat, opět oceňuji, jak poměrně poctivě se s těmi trably pracuje a že vidíme víc jak jednu stranu mince a na čem vlastně záleží. Ovšem je to první série, kdy sám sebe, ani nikoho ze svých známých, skoro v žádné situaci nevidím... Jediný kdo to pro mě zachraňuje je Haida, který je opět skvělý a jeho romantické trable a citový konflikt mě zajímali mnohem víc, než cokoli ostatního. Stejně tak mě nakonec velice bavil samotný závěr této série, který byl opět trošku přitažený za vlasy, ale dává mi šanci, že v dalších dílech se budu opět cítit se vším mnohem víc "propojený". Ale dobře, přestože to tentokrát nebylo pro mě tak úplně ono, nemůžu říct, že bych se nebavil (hlavně v závěru) a tak si napočítám do deseti a srazím jen jeden bodík. 8/10

Druhá série je stejně povedená a zábavná jako ta první, potěší další zajímavé postavy i rozvinutí těch původních - třeba na to, že největší moudra do života dává už druhou sérii ředitel Ton, jsem si zvykl a těší mě to, ale že největší myšlenku celé druhé série zformuluje ukecaná hrošice Kabae, která ukáže další výraznou a tentokrát sympatickou část svého charakteru, mě mile překvapilo. Zkrátka zase se ukazuje, že ani zdejší zvířátka, jako i my lidé, nejsou jen hromadou prázdných stereotypů a šablon, ale že jsou všichni mnohem komplexnější a složitější, než bychom čekali. Stejně tak příběh přináší některá nová, ale i některá stará známá (z první řady) témata, při kterých budete mít opět až příliš často pocit, že tohle je až moc ze života... Rozhodně spokojenost a i druhá série je 9/10

Nádherná a sympatická alegorie se zvířátky, u které nejspíš dopadnete tak, že budete dávat některým postavám jména svých kolegů a přátel, jak moc "ze života" to občas je. Asi se v některé uvidíte i sami a začnete přemýšlet, že možná máte nepřiznané problémy s prací, s láskou, sami se sebou, nebo třeba s lidmi kolem vás a že zavřít se na chvíli někam o samotě a z plných plic si zařvat do mikrofonu vlastně není vůbec špatný nápad... 9/10

Amphibia je dalším počinem někoho z týmu okolo pro mě velmi oblíbeného Gravity Falls, ovšem i zde jde u mě po první sérii zatím spíše o zklamání. Chybí tomu nějaké výraznější kouzlo, něco co by mě drželo během většiny dílů v napětí a možná i trošku víc originality. Pokud díla o svých tvůrcích mají vždy něco prozradit, tak z toho, co jsem zatím viděl, bych řekl, že autor Amphibie je muž z jihu USA, který vyrostl někde na statku a jako malý kluk miloval pozorování zvířat (třeba takové chytání žab do sklenice...) a měl blízký vztah se svým dědou... Jestli je to pravda? Netuším, ale ladění seriálu tomu naprosto odpovídá. Celý svět je vlastně taková zmenšenina naší vlastní přírody a kdyby mi někdo nakonec prozradil, že se hlavní hrdinka nikam nepřenesla, ale jen se zmenšila, pak bych nebyl vůbec překvapený... Díky tomu, že je mi tohle prostředí docela známé (jako malý kluk jsem také chytal mnohé živočichy do sklenic, sledoval hmyz i jiná drobná zvířata) je mi vše na jednu stranu docela blízké, ale na druhou stranu mě nic moc nepřekvapuje, nevidím tam nic okouzlujícího, zajímavého, tajemného - spousta věcí je jen odvozená ze znalostí zoologie. Ani mi moc nesedí takové to venkovské ladění, já na tohle (dnes se tomu myslím říká Kkona, dřív to byl zase Redneck) nějak nikdy moc nebyl... Pak je tu klasický problém boje proti útlaku, dál třeba snaha o seberealizaci a sebepoznávání související s dospíváním, střet generací, vztahy rodinné i přátelské - ono je tu docela dost zajímavých témat, ale po pravdě jsem je už viděl v jiných sériích zpracované lépe, nebo alespoň zajímavěji. Jestli je to předvídatelné a primárně pro děti? Za sebe si myslím že ano. Vše je hodně zjednodušené, bez nějakých složitějších zvratů a překvapení, takže to děti bez problémů poberou... Jsou postavy sympatické? Většina je, nejlíp na mě působí děda žabák, i když je to přesná definice toho, co by dnešní mládež odsoudila slovy "těžký boomer"... Budu koukat dál? Ano. Sice to pro mě není nijak velká zábava, ale občas se usměji, občas mě něco zaujme a zatím nemám pocit, že bych zbytečně marnil svůj čas, ale po první sérii je můj dojem jen na nějakých 5,5/10 což sice stačí k tomu, abych měl motivaci na sérii druhou, ale jedu spíš na setrvačník a jestli to bude zase až tak hodně epizodické a rozkouskované jako první série, pak by mě to mohlo při špatném dávkování začít i nudit...