mh.mail

80% — Mně osobně se to líbilo natolik, že jsem všech deset dílů dal v jeden den. Na jeden zátah to nebylo, protože jsem musel jít něco koupit do obchodu, než zavřou. Rozhodně se mi to líbilo víc než Survivor. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že vyřazování neprobíhalo volbou hráčů, ale na základě kvízu, který vyplnil každý, kdo neměl výjimku, a ten s nejhoršími odpověďmi se pakoval. Nebylo tedy nutné se vlísávat do přízně různých skupin. Dalším z důvodů byl ten, že úkoly probíhaly na různých místech (v džungli, ve městě, ve vězení atd.) a že byly náležitě rozmanité. Jsem spokojen, budu se těšit na případné další řady.

30% — Přečetl jsem všechny doposud vydané detektivní romány od Michaely Klevisové, a protože se mi opravdu líbily, docela jsem se na tuto adaptaci těšil. Bohužel se naplnilo takové naše rodinné pravidlo, že když se na něco moc těším, většinou jsem zklamán. A platí to i pro Dům na samotě. Technicky to nevypadalo špatně, ale jako kriminálka a vůbec dějově to bylo špatné. Propojení a psychologie postav prakticky nulová, já měl trošku štěstí, že se mi vybavovaly určité pasáže z knihy, i když zase ne až tolik, protože je to už pár let, co jsem knížku četl. Myslím, že pro diváka neznalého knižní předlohy to musí být naprosto zmatené a o ničem. Od Viktora Polesného jsem viděl i pár dobrých inscenací, např. Zločin v Polné nebo Sjezd abiturientů, ale většinu spíš průměrných i horších. A k těm se zařadil i Dům na samotě. Až je mi líto Michaely Klevisové, že první televizní adaptace jejího románu dopadla takhle nemastně, neslaně.

50% - Neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. Vysvětlení Krakonošova původu je sice zajímavé, ale samo o sobě to nestačí a vůbec celkově je příběh trochu slabší. Skoro bych řekl, že jeden desetiminutový díl Krkonošských pohádek měl lepší příběh než tento film. Ale našel bych i pozitiva, například Ondřej Sokol naštěstí přehrává o dost méně než třeba ve Vánoční hvězdě, což kvituji s povděkem.

30% — POZOR, OBSAHUJE SPOILERY!!! Ve svém komentáři k sérii Pět mrtvých psů (seriál) (2016) jsem vyslovil naději, že se ČT již dostatečně nabažila detektivek podle knih M. Sýkory a další nevzniknou. To se, bohužel, nenaplnilo, neboť jsme byli „oblaženi“ ještě dvěma dalšími minisériemi ze série Detektivů od Nejsvětější Trojice a teď nově další minisérií, opět z Olomouce, ale bez „Detektivů“. Po jejím shlédnutí musím opět konstatovat, že spojení M. Sýkora – Jarchovský – Hřebejk / Tauš prostě není dobré. Nevím, jestli jsou takhle divné i knižní předlohy, protože jsem žádnou nečetl (asi i pod dojmem těchto TV seriálů), ale vzhledem k pokračující spolupráci to nevypadá, že by M. Sýkora byl se ztvárněním svých děl nějak zásadně nespokojen (u nejnovějšího počinu je dokonce i spoluscenáristou). Schválně jsem si na iVysílání osvěžil všechny minisérie „Detektivů“. M. Sýkorovi se nedá upřít, že jeho zápletky jsou i docela zajímavé (mám na mysli motivaci pachatelů) a dá se možná říci, že i neotřelé. Ale to vlastní zpracování je takové divné. A ukázalo se to i v minisérii Pozadí událostí. Jan Hřebejk v TV upoutávkách tvrdil, že to není úplně standardní detektivka, ale dával jí různé přívlastky (mezi nimi i „komediální“). To vždy zavání tak trochu preventivním alibismem, kdyby se náhodou (?) detektivní linka moc nepovedla. Což se, podle mého názoru, i stalo (a bohužel jsem se toho obával). K vlastnímu zločinu dojde až na konci prvního dílu ze čtyř (dobře, úvodní rozjezd může být trochu delší) a k vyřešení vraždy dojde již ke konci třetího dílu, a to ještě tak, že se tápající policii pachatel sám přizná (!). Do té doby o něj prakticky podezřením ani nezavadila. Sice jsem trochu doufal, že se bude jednat o falešné přiznání, protože si dotyčný myslel, že to udělala dívka, do které byl zamilovaný, ale nakonec se ukázalo, že to je skutečný pachatel. Tím na celý zbytek seriálu zůstala pouze záhada, kdo oběť po smrti zneuctil. A ta se nakonec „vyřešila“ tak, že ke zneuctění vůbec nedošlo, ale jednalo se o falešnou zprávu policejního lékaře, který chtěl znesnadnit vyšetřování, protože ho nevedl jeho syn, ale dle jejich názoru neschopná kolegyně. Což o to, není to úplně nezajímavé, ale nechat si to na konec jako hlavní pecku vyšetřování, mi přijde setsakramentsky málo. Navíc jsme se vůbec nedozvěděli, jaké to celé mělo pro zainteresované osoby konec. Jako detektivka tedy hodně slabé (rozhodně na více jak čtyřhodinovou inscenaci). Navíc i vyšetřovatelé včetně nadřízeného a vlastní způsob vyšetřování bylo podáno hodně zvláštním způsobem. Co se komediální linky týká, moc z ní k vidění nebylo. Trochu by se za ni dala považovat linka s děkankou a jejím análním alpinistou, ale tady spíš než o komedii šlo o až příliš přehnanou karikaturu (hlavně závěrečné přetahování o flešku). Opravdu komediální prvky tak měla snad jen pomsta Soni Kostkové jejímu nechutnému manželovi. No a linka s Bohdanovského manželkou a agitka ohledně harmonického stejnopohlavního soužití naproti mravně rozháraným vztahům ostatních heterosexuálních párů byla spíše trapná. Suma sumárum, ani pořádná detektivka, ani pořádná komedie, ani vhled do akademického života. Spíš bych to nazval ztrátou času. EDIT: Po přečtení některých komentářů zjišťuji, že to měla být parodie! Tak v tom případě bych autorům doporučoval nastudovat Adéla ještě nevečeřela (1977), to je parodie par excellence, dokonce taky detektivní. Z realizace Pozadí událostí ta parodie bohužel minimálně pro mě nebyla patrná.

0% — Kdyby to byla skutečná reality show, možná by to mohlo být díky námětu i docela zajímavé. Ale tahle aranžovaná pseudorealita si akorát dělá z diváků legraci. Ztráta času. Zlatá Dovolená v Protektorátu.

30% — Průtokový zabíječ času bez hlubší myšlenky, kdy po shlédnutí posledního dílu si již ztěží vzpomenete, o co šlo v těch předcházejících. Navíc na rozdíl od prvního dílu, kdy hlavní hrdinové pouze vyvolali nenávist mezi dvěma skupinami padouchů, kteří se pak postříleli navzájem, se s postupem času stávají jejich metody stále diskutabilnějšími a vedou k nelegálním činnostem, přičemž odposlechy by byly to nejmenší, konkrétně mám na mysli manipulaci s tělem mrtvé dívky v posledním díle. Shlédnout se to dalo, ale o morálních otázkách bych radši pomlčel.

80% — Překvapivě povedený seriál. Režisér Arichtev má za sebou participaci na projektech, které ne vždy patřily mezi ty, které mě zajímaly. Spíš naopak. Tady se to ale povedlo. Zajímavý námět, vycházející ze skutečné události, ale kompletně přetvořený podle potřeb tvůrců, předkládající situaci, do které by se žádní rodiče nikdy nechtěli dostat. Částečně detektivní zápletka (kdo vyměnil novorozence, kdo za minulého režimu udal rodinu současné primářky Kateřiny), částečně vztahové problémy (Marcela a její „nápadníci“, David a Tereza), ale především rozbor pocitů zasažených manželských párů (Olga a Karel vs. Tereza a Martin). Sledujeme příběh a ptáme se: „Jak bychom se zachovali v podobné situaci my?“ Napomáhají i kvalitní herecké výkony, především Sabiny Remundové, Davida Novotného a Marty Dancingerové, sympatie vzbuzuje i Denisa Barešová. Dokonalý je taktéž Petr Kostka ve své roli protivného starce, celkem dobře mu sekunduje Libuše Švormová v roli jeho manželky, i když nedostala tolik prostoru. A nesmím zapomenout na představitele obou chlapeckých rolí, např. ten autismus jsem Viktoru Sekaninovi naprosto uvěřil. Marek Adamczyk měl asi trochu smůlu na postavu, jeho Martin je po celou dobu pojat spíše nesympaticky, ale i on měl ve spoustě případů svoji pravdu. Seriál mě rozhodně dokázal přitáhnout k obrazovce, i když pár nedotažeností tam bylo. Především podivná postava vyšetřovatele (David Máj), který na vše nahlížel optikou hokejového zápasu. Tato linka byla podivně rozmělněna a na konci nedošla svého uzavření: Jak tedy byl případ oficiálně uzavřen? Byl někdo potrestán? Kdo? A jak? Podobně dopadla i linka s Martinovými rodiči (Jiří Štrébl a Veronika Freimanová), pořád se do případu nevhodně montovali, dokonce údajně podali soudní žalobu, ale v posledních dílech to vyšumělo do ztracena. To je také hlavní důvod, proč nedávám plné hodnocení.

10% — Jedním z hlavních problémů filmu je, že se bere strašně vážně. Je jako teenager s chmýřím na bradě, který se urputně snaží, aby ho ostatní brali jako dospělého. Po technické stránce to, podle mého, není až tak špatné, ale jinak je ve filmu špatné skoro všechno. Postavy mluví pateticky, vrhají ostré pohledy, jsou tajemné jak hrad v Karpatech, až je to celé směšné. Navíc je nejspíš špatné i režijní vedení herců, protože všichni hrají jak amatéři (a nepodezřívám paní Šulcovou a pány Noska, Lichého, Schmitzera, že by to lépe nedovedli). Druhým problémem je samotný děj. Je dost zmatený, vyskytují se tam podivné postavy (např. Taz s téměř nadpřirozenými schopnostmi) a dá docela problém si v tom udržet přehled. A třetím problémem filmu je pak jeho samotný závěr, resp. pointa. To bylo, prosím pěkně, jako co?! Sice to tak trochu vysvětlovalo zmatený děj, ale zase to byl perfektní podraz na diváka. Vlastně chybělo málo, aby ten závěr poslal u mě celý film do odpadu. Nakonec ta jedna hvězdička sice skomíravě, ale přece jen mihotá. Zbytečný film.

50% — Tuctový kriminální seriál bez nějaké větší invence. Výjimku tvoří snad jen poslední díl, který se typově zase až příliš vymyká předchozím dvanácti.

50% — Film trpí stejným neduhem jako seriál Bohéma. K čemu je mi film, který pojednává o historické události a přitom je většina postav vymyšlených, nebo mají změněná jména? Pokud se autoři nechtěli nikoho dotknout, tak tohle téma neměli vůbec realizovat. Anebo to pojmout jako fiktivní příběh o fiktivní postavě. Stejně tím akorát zvýšili zvědavost zjistit si, kdo to v reálu byl. Prostě čekal jsem něco jiného. A je to škoda, protože příběh Jiřiny Štěpničkové (a jejího syna Jiřího) je opravdu silný.