Popluh

Kdyby Richard Curtis někdy napsal teenage komedii, byla by to tahle.

Perfektní dokument o neskutečném člověku a jediném pravém doktorovi žurnalismu. Až se dá říct, že Hunter S. Thompson je natolik zajímavá a sillná osobnost, že o ní v podstatě nelze ani natočit špatný dokument. Natož když se do něčeho takového pustí ostřílený Alex Gibney a dostaví se i Thompsonovo filmové alter ego Johnny Depp. Samotný dokument bych rozdělil na tři části, z nichž první a závěrečná pojednávající přímo o Thompsonovi jsou perfektní demonstrací jeho osobnosti zatímco ta prostřední, převážně politická, je vzhledem k nudnosti a šedi politiky oproti Thompsonovu tripovém životě o něco slabší a navíc i tak trochu mimo celkový koncept. I tak ale parádní dokumentární práce u které budete střídavě fascinováni, pobaveni i deprimování - v závěru dokonce najednou. Hunter S. Thompson byl prostě unikátní osobností v unikátních časech, jaké už se rodit nebudou. Jak osobnosti, tak časy. Bohužel / Bohudík. 90 % When we got there, the waitress materialized and he said, "Bring me three margaritas and six beers" and the girl laughed. She said "Are you expecting some other people, sir?" He Said "No find out what these two folks want, but bring me three margaritas and six beers"...

Důchodcovské "Wanted" s partou užívajících si herců (Malkovich vládne) a stylově natočenou akcí, které dojíždí především na kolísavé tempo.

Perfektní přenesení vztahových paradigmat do podoby herní struktury zachycený v původním komiksu, které mu navíc filmová adaptace zatraceně sluší. Wright potvrzuje, že je mistr režijních vychytávek a ze Scotta Pilgrima udělal takový osobní showreel. Fantastické hrátky z vizuálem a prvotřídně natočené, samozřejmě ale nadsazené, akční sekvence dělají z Pilgrima jeden z nejlépe vypadajících filmů posledních let. Když se navíc přidá i perfektní a přesné herecké obsazení, není co řešit. Cera je sice možná zaškatulkovaný do jedné role, co má ale dělat když se v podstatě nenajde nikdo kdo by jí dokázal zvládnout lépe. Dokonce i Anna Kendrick konečně našla film, kde její přehrávání není otravné, ale naprosto účelně využité. Ve výsledku je pak z mého pohledu největší chybou jeho akčnost. V podstatě od druhé poloviny je to jedna velká, byť samozřejmě maximálně stylová, nepřetržitá akční sekvence kopírující videoherní koncept. Bohužel na úkor různých vtípků a "komiksových" vychytávek. V podstatě se tak dá říct, že Scott Pilgrim je jeden z mála filmů, kterému jsem kdy vyčetl až přespřílišné tempo a u kterého bych sem tam uvítal i nějaké to zpomalení. I tak ale jeden z nejzábavnějších filmů roku. 85 % S odstupem několika málo dní a následné další projekci už nemůžu jinak, co se týče americké mainstreamové produkce zatím rozhodně film roku. 90 %

Nejlepší teenage dramedy posledních let, režijně bezpohlavní a co se týče struktury vyprávění až "primitivní" snímek, který bych se vzhledem k drtivé části filmu nebál označit za komedii. Fincher tentokrát zůstává naprosto neviditelný pokud pominu nesmírně se nehodící onanistickou veslařskou vložku na industriálně-Elfmanovsky znějící hudbu. Celkový dojem ještě mírně sráží ona snaha o drobnou nelineárnost, která ale spíš přitahuje pozornost na to, jak je Social Network v porovnání s předchozími Fincherovinami, jednoduchý svým konceptem. Dějově brilantní adaptace Graysmithova rukopisu i fantastická hra s časem v Benjaminu Buttonovi jsou prostě o pár úrovní výš, čímž samozřejmě neříkám, že je to špatně napsané. Dialogy jsou svižné a uvěřitelné (což je asi v tomto případě naprosto zásadní) a casting se také povedl na výbornou. Eisenberg má na to aby šel nahoru a dokázal to, co se nepovedlo třeba ve škatulce zavřenému Michaelu Cerovi. The Social Network je prostě pohodový film, se kterým v podstatě nikoho nemůžete urazit, na druhou stranu nezbývá než kroutit hlavou nad všeobecnou adorací ve filmových kruzích. Spíš než spolku intelektuálních filmových vědců bych zkrátka posledního Finchera klidně pustil na nějaké party s jistotou, že se nedá šlápnout vedle. 80 %

Hodně Opulentní Arogantní Xenocentrismus v podání Thierryho Guetty aneb nejzábavnější a nejlépe provedená filmová hříčka posledních několika let. Banksy obstál jako pouliční umělec, jako filmař i jako loutkař.

Zmetek po všech stránkách. Sem tam sice probleskne náznak nějakého nápadu či režijně ne úplně špatné sekvence, ale všudypřítomná sterilita z Posledního vládce větru činí navzdory přídavnému prostoru naprosto plochou a nudnou podívanou.

Neotřelý mix dokumentu, koncertu, hudebního dramatu a parodie, který ve výsledku (překvapivě) funguje takřka bezchybně. Autoři by sice k podrobnějšímu zmapování potřebovali dvakrát tak delší stopáž, v rámci jakési zkratky však Nonstop párty zprostředkovává zásadní události manchesterské scény se správnou porcí pocty i nadhledu. Když se k tomu přidá takřka bezchybné herecké obsazení (snad jen ten představitel Iana Curtise byl oproti kolegovi z Control totálně prkený) v čele s dokonalým Stevem Cooganem, není pro fanouška hudebního filmu a britské kinematografie co řešit. Závěrečné "zjevení" je jen poslední vychytanou třešničkou. P.S.: snad v žádném jiném filmu co si pamatuju nebylo narušování "filmové reality" tak moc ku prospěchu filmu samotného. 85 %

Takřka perfektní vybraní kytaristi a oslnivá ukázka rozličných technik v takřka perfektním dokumentu, který sráží především občasná zkratkovitost, která jde ruku v ruce s nepříliš obsáhlou délkou. Nechce se mi věřit, že Guggenheim měl k dispozici zajímavého materiálu jen na 97 minut když navíc osobní konfrontace všech tří kytarových es zabírá menší plochu filmu než rozličné náhledy do minulosti a soukromí. Je to škoda, protože fanoušek kytar by na tuhle trojku dokázal koukat i dvakrát déle. 85 %

Už zase tlučete špačky? Mé první setkání s Havlem dramatikem, paradoxně u jeho první sólové hry, a hned výborné absurdní drama. Kulisy jsou sice chudé ale naštěstí bohaté na výborné herecké výkony. P.S.: pouze pro buržoazní intelektuály 80 %