Popluh

Jak byl Taken až učebnicovým příkladem oldschoolově natočeného akčního filmu, tak je From Paris with Love bohužel až učebnicovým příkladem toho, že přemíra akce může zabít film - dokonce i akční. Veškeré zvraty a vývoje servírované jen tak mimochodem mezi nabíjením a kosením nepřátel v takřka nonstop honičce Paříží prostě nemůžou naplno fungovat. Celý film tak působí dojmem, že si jím jen Morel plnil klukovský sen o akčním buddy movie o agentech s povolením čehokoliv a celý film je toho odrazem. Jediným kladem filmu tak zůstává pár akčních scén, které se daří překonat většinu své neoriginální a nepoutavé konkurence v rámci filmu a poté především Travolta a jeho hláškující Wax. From Paris with Love tak v mých očích zkrátka fungoval jen jako důkaz toho, že Travolta zvládne zahrát cokoliv, od obtloustlé maminy až po charismatického drsňáka s vyholenou hlavou a nevyčerpatelnými zásobníky kulek a hlášek. Ale on ve výsledku i ten odkaz na Pulp fiction má hořkou příchuť minulosti, kterou už John asi nikdy nevyrovná.

Poutavý vizuál, CGI brutalita, sympatický drsňák Fassbender a nevýrazná Kurylenko v running béčku, které si na vážnost nehraje a pálí do diváckých řad brutální bojové scény. S tímhle námětem prostě lepší film vzniknout nemohl, na druhou stranu Centurion nenudí, zabaví a nabídne i jako vždy perfektní Imogen Poots. Zkrátka a dobře obstojný film na jedno podívání.

Dovolím si zatím zhodnotit úvodní show, která mě příjemně překvapila. Super neotřelé moderátorské duo, dost možná nejlépe složená porota a hlavně výběr zajímavých lidí v přenosu. Bylo by to spíše na 3*, ale během pořadu jsem párkrát pro porovnání přepnul na konkurenční nováckou Talentmánii a to co jsem tam viděl mě definitivně utvrdilo v tom, že Prima předvedla silný nadprůměr na poli televizní zábavy.

Trailer byl velice příjemný a obsazení si říkalo o jednu z komedií roku a vzhledem k datu vstupu do sálů kin i za příjemný předvoj léta. Nekoná se ani jedno, spíše naopak. Jen a jen hořká pachuť mi zůstala v puse po zhlédnutí snímku, který za 110 minut donutil mé koutky zvednout nanejvýš 5x. Celý děj filmu je i přes zajímavý námět neskutečně debilní a rozmělněný do série nevtipných eskapád, kterými pobíhají dva sympatičtí herci, kteří za prvé nemají v Exmanželce za odměnu nic k hraní a za druhé už se vyloženě opakují. Na Jennifer se alespoň z mužského pohledu dobře kouká, ale jinak velký sympaťák Butler v x-té komedii a typově prakticky stejné roli už působí poněkud.... "zvětrale". Díky pár "akčním" (ehm ehm) scénám navíc dostal do ruky i zbraň a bohužel musím konstatovat, že i Gerard Butler se zbraní v ruce a Jennifer Aniston po boku může vypadat směšně. Co hůř, on vypadá směšně i s Jennifer v ruce a zbraní po boku. Opravdu nemilé překvapení a 1* hvězda snad jen za těch pár skoro vtipných scén a alespoň rychle plynoucí konec filmu. Bohužel i většina vedlejších postav vypadá, jakoby jela na drogách, ale vtipné je to jen u Christine Baranski. Scénáristu za ty dialogy a některé zvraty zbavit všech prstů i hlasu, aby nemohl své další dílo nikomu diktovat, Tennanta jen vypráskat za unylou režii, zvolení neskutečně dementní a nehodící se hudby a hlavně výběr látky a odkázat ho zpátky do "Hitchovských" vod.

Chtělo by to nášup. Expendables vytáhli hlavní esence akčních osmdesátek a protáhli je moderním hávem. Rozklepaná kamera, rychlý střih a parta veteránů pobíhajících mezi výbuchy. Potěší pestrost akce - od zbraní přes pěsti až k nožům a wrestlingovým chvatům a zpět, méně tak už si Stallone vyhrál s příběhem. Ale ruku na srdce/koule, kvůli němu šel asi na Expendables málokdo. Pro fanoušky akčního žánru a pamětníky to musí být fajn nostalgie, ovšem přizpůsobená i moderním akčním požadavkům. Herci jsou vybraní dokonale, chemie mezi nimi je neuvěřitelná, hlášky sedí a nepřátelští vojáci ztrácejí hlavy. 70 % zatím zaokrouhleno dolů.

Takřka perfektní animák. Výborně stylizová animace, která v pár scénách dokonce bere dech (lítání, finální souboj), řada podařených vtípků a výborné hlasové obsazení dokonce úspěšně odvádí pozornost od faktu, že se opět jedná o stokrát viděný příběh, tentokrát zasazený do prostředí Vikingské vesnice sužované draky. Doufám, že bude dvojka protože tahle série má jednoznačně potenciál. 80 % S přihlédnutím k perfektnosti leteckých scén v tomto filmu nepochybuji, že Snyder opanuje letošní animákové pole levou zadní.

Škoda zvláštního scénáře, který tu komunistickou Čínu vykresluje až moc pěkně (možná až utopicky) a do tradičních Karate Kidovských trademarků přimíchává i nějaké ty návštěvy Zakázaného města. Do jisté míry je to odsouzení hodná záležitost, na druhou stranu má ale Čína až stovky opravdu krásných lokací a jen tak by k jejich využití v americkém bijáku nesouhlasila. Když se ale oprostím od té komunistické propagandy tak zůstává tradiční "from zero to hero" storka s výjimečně neotravným Jadenem Smithem, hodně dobrým Chanem, hardcore dětskými souboji a výtečným Hornerovým soundtrackem. U mě 6-7/10, ale znovu se na to asi hned tak nepodívám.

Vynikající celovečerní teaser na to, abych si hned večer poté pustil pošesté Wanted. Jako samostatný film pak lehký nadprůměr s relativně sympatickými, byť nepříliš dobře hrajícími, herci, pohodovou režií, neúnosně nudnou dějovou vatou uprostřed a neskonale otravným opakovaným použitím leitmotivu 28 dní/týdnů poté s pár podařenými akčními scénami (vysvobození Kick-asse a Big Daddyho). Jako adaptace geniálního komiksu je to pak výborná degradace nekorektní Millerovi pecky, která se tváří jako věrný stín své komiksové předlohy, ale ve všech těch nespočetných filmových úpravách doslova plive na svůj předobraz. 55 %

Na úvod chci říct, že jsem naprostý ateista, na druhou stranu nikoho věřícího neodsuzuji. K té tolik propírané náboženské agitce bych se rád vyjádřil skrz úryvek z knihy bří Strugackých Piknik u cesty: „ Jenomže ten člověk, kterého máte na mysli vy, když říkáte: to je „o nás“ nebo „to není o nás“, ten člověk se bez poznání klidně obejde. Já si myslím, že potřeba poznávání neexistuje. Existuje potřeba chápat, ne poznávat. Víra v boha dává například možnost pochopit všechno bez jakéhokoliv poznávání… Když předhodíte lidem masové společnosti krajně zjednodušený systém světa a budete interpretovat jakýkoliv jev na základě tohoto zjednodušeného modelu, bude to všem vyhovovat. A žádné znalosti k tomu nejsou zapotřebí. Stačí několik formulek plus takzvaná intuice, kombinační schopnost a zdravý rozum, to je všechno.“… To nabízí v kostce zdůvodnění touhy některých lidí po titulní knize. Postoje Eliho jsou myslím jasné, ale svůj názor nikomu nevnucuje, prostě jen jde. A vzhledem ke konci, který je perfektní a nečekaný, a který navíc dává i nějakou podstatu a zdroj té víry, kterou Eli disponuje. I v dnešní době se najde řada lidí, která se po velké ztrátě (čehokoliv nebo kohokoliv) obrátí k bohu, protože je to pro ně jednodušší než se s tím vyrovnat sám. Zvlášť v situaci, ve které je hlavní postava. Náboženská agitka je z mého pohledu naprostá a totální hovadina, kterou někdo jednou napsal, a všichni ostatní se toho chytli. Film mě totiž ani na moment nenechal pochybovat o svém ateismu a rozhodně mi nic nevnucoval. Samotný film je pak pomalu plynoucí a silně atmosférickou verzí post-apo světa. Výborné dlouhé záběry, které v postprodukci dostali výborný vizuální obal a výborný hudební doprovod výborně navazují pocit samoty a nehostinnosti stvořeného světa. Denzel v hlavní roli exceluje a při zpětné rekapitulaci ve světle pointy nemáte nic, co byste mu mohli vytknout. Gary Oldman je ve své záporácké poloze tradičně skvělý excentrik, o to víc překvapí i celkem dobrý výkon Mily Kunis. K technické stránce pak nemám co vytknout. Kamera je úchvatná, na moderní film této tématiky ale překvapí jiná věc. Tou jsou především akční scény. Ty jsou natočené hodně přehledně, většinou jen na pár záběrů a to s absencí zběsilého střihu. A Hughesovi dokazují, že cool akce jde natočit i tak. Pointa mi pak přišla hodně povedená, byť chápu, že řada lidí ji nemusí zkousnout. Pro mě je ale Book of Eli už teď jedním z nejlepších filmů letošního roku. 90 %

Skvělý pseudo-dokument nabízející hodně komplexní pohled na Kvílení a v jednotlivých detailech i na osobnost Allena Ginsberga. Skvělý James Franco a výborný a často opomíjený soundtrack Cartera Burwella.