qvark

Epizodní juráčkovo cvičení na téma střetu člověka s institucí. Jeho potíže bývají podobně jako v Postavě k podpírání poněkud zvláštní _snaha vrátit vypůjčenou kočku jako prodej zděděných zvonů). Na základě toho pak instituce vytvoří problém i s člověkem samotným....konec si říká o pokračování, které o čtyři léta později přichází ve Zvonech pana Mlacéna

[ R.I.P. 18.12.2011 ]

Ono si řeknete ,dobová absurdita, než si uvědomíte, že podobně vyšlapané cestičky s překážkami vidíte po městě i dnes a obrázek domovních schůzí dnes již vlastníků máte nejraději jen z doslechu při placení nájemného....ale to vše včetně ohrožení práce a vztahu vlastně je jen doprovodný efekt těžce podceněného střetu s naprosto spořádaným člověkem.....Juráčkem převedený a Bočanem zpracovaný Kundera za doprovodu povedeného soundtracku umí předvést boj jedince se společností dokonale.

To je tak, když si člověk myslí, že už viděl i ty nejpůvabnější ,šedesátkové, cz kousky a pak se před ním vykutálí takováto perlička, která komentářem jdoucím vpřed přetáčí pásku filmu směřující opačným směrem a tam, kde zastaví, si suverénně pohrává s časově pokřiveným jazykovým humorem...

S velkou skepsí jsem si pouštěl divadelní záznam této hry. Převést výbornou předlohu, která je jedním dlouhým komentářem dění očima osmileté holčičky, na divadelní prkna ve třech (!!!) lidech přesahovalo možnosti mé představivosti ( podobnou redukci zvládal svého času snad jen Cimrman ). Začátek tlačil na rudou pilu možná až příliš, ale nástup Barbory Hrzánové rozkryl jedním dlouhým monologem investovanou knižní poetiku dokonale. Jinak logický předpoklad, že se musela naučit defakto celou předlohu nazpaměť stojí v tomto případě za připomenutí jejích schopností stejně tak jako těch hereckých, které předvedla bez jediného zaškobrtnutí.

,And Now for Something Completely Different´....přibližně každých 5 let se nějací ,zelení trpajzlíci´ čím dále více sofistikovanějšího vzezření a z různých koutů vesmírného zapadákova pokusí típnout tu naši zaprděnou kuličku zemi....při vší smůle se vždy se svou hlavní vesmírnou károu usádlí někde v USA (šubyduby amerikááá.... ). Slavná emerická armáda si postupně otestuje všechny druhy rachejtlí než je třeba zvednout tydlifoun a komplet to odpískat ( jistě,pane prezidente...rozumím, pane prezidente....včul sme v řiti, včul sme v řiti...)...klííd!!...vždy tu je nějaký ten vobyč týpek (-ka,-če), který(-á,-é) má tímto dost času na řádnou protiakci (např. se rozbulí na hřbitově ), jejíž neomylným výsledkem je, že návštěvník, který si třeba chtěl dát jen hambáče v mekdonaldu, si raději sebere svých pět švestek a zhnusen takovým kýčem raději povolí ruční brzdu a jede dom.....

Malý český člověk je zkrátka nejlepší na světě v těch největších myslitelných zbytečnostech. Zanícení skutečných i výborně zahraných géniů ničeho vynikne v kontrastu s fatalistickou čtyřkou filmařů otráveně brouzdajících českým písečkem, aby na konci svého snažení dosáhli stejně nulového výsledku...

Seriál vytvořený pro určitou cílovou skupinu, který je tímto odsouzen ke zdejší kritice a i já mám rád svoji polívčičku přihřátou....především nerozumím luxusní filmové stopáži jednotlivých dílů, přičemž každý z nich lze smést ze stolu evidentními logickými chybami....iritující herecký Jílkův projev v roli slabomyslného dr. Watsona umožňuje vyniknout Jiřině Bohdalové,která sbírá informace odposloucháváním ,tajných´ hovorů....mobily tu mají vůbec dosti patrný vliv na posun děje a sebedrsnější padouši ( nebo přinejmenším sprostí podezřelí ) vládnou nepochopitelnou potřebou vyřvávat svá tajemství do telefonu pokud možno uprostřed nejrušnějších prostor....takto by se dalo pokračovat v kritice asi dlouho...nějakou krimi atmosférou nejpřijatelnější je díl poslední, ovšem i ten vlastně nemá žádné logické opodstatnění: dovolím si SPOILER: Když už jinak docela dobře zvládnutá a uvěřitelně strašidelná postava vraha (Jiří Plachý ) umí skrývat ve sklepě svá tajemství díky zednickému umění, pak lze jen těžko uvěřit, že by svoji oběť jen tak ledabyle pohodil do kontejneru před barákem a tím přivedl ke svému domu pozornost ,vyšetřovatelů´...

Mám rád satiru a absurditu....podobné filmy vyhledávám a často i nadprůměrně hodnotím....nicméně tento snímek zkrátka bloumá bezcílně pouští jako jeho dva hlavní představitelé. Nadupaný hvězdami slibuje v úvodu neuvěřitelný příběh, aby pak uvízl v první pískové duně konverzačního balastu paranormální tématiky.....poděkovat tak můžu pouze za to, že mi ve své půlce umožnil ve stavu akutní insomnie po dvou dnech konečně usnout....

I po několikerém zhlédnutí neskutečně silný hudební klip na motivy hudebního textu skladby francouzské skupiny Kwoon....... animace Yannick Puig ( 3Ds max + Vray ) ....stránky projektu (2007!): http://www.yanim.net/ilotm/ilotm.htm ..... link v obsahu neodkazuje na celou verzi : http://www.youtube.com/watch?v=xTysF1E4Ft0