qvark

Asi to bude vypadat, že objevuji Ameriku, ale žádný předešlý Hitchcockův snímek u mě nevzbudil takový zájem o jeho další perly....komorní drama jednoho bytu s oknem vedoucím do živého dvora domovního bloku..takhle jednoduše by se dal komentář zaplácnout...jenže ten dvůr tvoří úchvatnou scenerii ( poklona všem kulisákům ), jejímž sledováním můžete utloukat nudu do té doby, než si všimnete podezřelého dění v jednom z protějších oken.....jen mi tak přišlo jako velká škoda to, že pražské vnitrobloky nabízí povětšinou pohled na mrtvolně zarostlé zahrady, které jsou užívány snad jen kočkami a které by dokázaly Jamese Stewarta svou nudou zabít dřív, než by jej vůbec něco zaujalo.... Jeffova posedlost je sice pochopitelná, ale v počátku dáte víceméně zapravdu jeho žensky moudré posluhovačce a poté si spíše ťukáte na čelo, že nezatáhne závěsy a nevěnuje se své šarmantní přítelkyni ( zde nutno přiznat, že příchodem Grace Kelly na scénu mi spadla zanícená čelist )...Jeff vás však společně s jeho ženami brzy vtáhne do rodících se událostí, u nichž je dobré vlastnit kvalitní fotografickou techniku včetně externího blesku....

...á Ingrid Bergmanová (s typickou Werichovou dikcí ) ... hle hle hle hle ... proto ona včera se na mě tak koukla jako bych šáh na turecký med ( Těžká Barbora )....pravda, nikdo a o to méně američané neměl v roce 42 nějaký velký ánung o skutečnostech právě probíhající druhé světové války...proto je třeba se dívat na Casablancu spíše jako na alegorii, kdy milostný trojúhelník odbojářů posadíte do neutrální africké hospody a obklopíte je z jedné strany gestapem a z druhé zkorumpovanou francouzskou policii....sentimentálitou prosáklá atmosféra řízlá sarkasmem ( obzvláště kapitán uměl odlehčit ) a zpívajícím vlastenectvím produkuje pevné charaktery i bezskrupulózní jedince a vede naše hrdiny k dilematickému leč optimistickému závěru....

Že jde o Schulhoffovinu poznáte vždy podle osamělé dřevěné chaty na pokraji lesa...zde s ní přímo začínáme.... Cupák v roli detektiva není tak přesvědčivý jako suverén Hrušínský (Kalaš), ale vynahradí vám to defilé půvabných brunet, kterých zkrátka musí být mnoho, protože hned několik z nich je odstraněno naším vrahem. Žárlivý psychopat se v průběhu děje postupně vytrácí a člověka brzy přepadne pocit, že by se obešel i bez jeho profláknutí v počátku, které nutně musí ubrat na dramatičnosti...překvapivý závěr pak již nelze očekávat....přesto se dostaví...

Čtvrthodinový pohled do jedné žižkovské hospody jednoho líně se táhnoucího odpoledne....chlapi v žabomyších fotbalových a mezigeneračních debatách popíjejí pivo s konstantním atmosférickým stabilizátorem v podobě zpívající skupinky žen, hrajících karty.....uklidňující hrabalovská poetika bez příběhu....

z Juráčkova DENÍKU: 29. října 1969 ... Gulliver se dostane spíš do dějin než do kin... Se vší pravděpodobností bude zakázán. Pokud jde o mne, je mi to jedno. Je mi dokonale lhostejné, jestli se Gulliver dostane do kin, či nikoliv. Jsou lidé, kterým tento svůj postoj nikdy nedokážu dostatečně vysvětlit. Je obtížné dokazovat, že jsem Gullivera psal a točil sám pro sebe, kvůli sobě a že mě jeho další osud zajímá jen nepatrně.

Vyskytuje se tu méně irského humoru než v Pomáhat a chránit (2011) a více zpytování svědomí....jemně melancholická atmosféra je futrovaná bohatou cestopisnou podívanou, v níž jsem schopen skousnout i násilně vecpaný akční závěr...hlavně když kriminálníci a psychopati plní svoje zásady...a jak by řekl klasik: nejhorší ze všeho jsou trpaslíci..ty potvory vám vlezou všude a strašně rychle se množí....

Prapodivný mix krimi-rodinného dramatu ( že zde padne pár fuckhlášek z toho komedii nedělá ) .... dvojí život hlavního hrdiny a dosaďte si dvě témata a větve příběhu....Hyde ať už dělá cokoliv se pohybuje v mafiánském hierarchickém systému až k arcigaunerovi, kterému promluví do duše, aby Jekyll mezitím řešil doma problémy osobní i rodinné... jakoby se nechumelilo...Kdyby tak Jack méně pateticky machroval a měl v sobě více Nancy z The Weeds ( Ta pracuje v oboru a rusky hovořící mafie se zbavila během jednoho dílu...je docela pravidlem, že jakýkoliv takový hrdina vstupuje do ilegálních systémů ve spojení s černošským gangem ). Happyend tohoto příběhu je ptákovina.hollywood

V prvních třech seriich s nápaditou úvodní znělkou i za čtyři *, společně s ní se ale z těch dalších vytrácí ucelenost. Půvabná Nancy s gracii řeší problémy obchodní i rodinné a na scénu se vyloupne několik sympatických postaviček, které umí pobavit. Zatímco z obyčejných dealerů se stávají gangsteři, doma se vážně diskutuje o problémech dospívání a mezilidských a společenských vztahů....přes všechny ty bosse všech možných drogových tlup tu moc mrtvých ani strachu není, přesto se vedlejší postavy začnou svévolně vytrácet z děje a zase do něj naskakovat zřejmě dle náhodného výběru....nyní již na ledacos zvyklá Nancy stále nevychází z úžasu z dění kolem ní a začne si, stejně jako všichni ostatní problémy přidělávat sama....a doma stále vážně diskutovat intimní, partnerské i náboženské....po páté sérii nevím a vědět zatím nechci....zaujal mě všudypřítomný květinový vzor tapet, postavička černošské máti s typickým projevem,Dougha, Andyho,...že každé první slovo je fuck a každé druhé shit....)

Krásní lidé na krásném místě a všichni inkognito...v podstatě pohádka o neznámé princezně, jež sestoupila ze svého trůnu nadýchat se římského vzduchu a novináři, který si na ni postupně nechá zajít svoji paparazzi chuť. Jen je mi líto toho obyčejného člověka, který už tak neměl zaplaceny dva poslední nájmy za pěkný byt našeho novináře a přesto celý tento freestyle den představitelky nejvyšší třídy zainvestoval ze svého, aniž bych si všimnul, že by dostal své peníze zpět...)

Rozhodně nemám problém s moderním pojetím jakékoliv klasiky. Sherlock Holmes ( 2009 ) příjemně osvěžil nabouráním archaického charakteru nejznámějšího detektiva. Že se ale o dva roky později budu dívat na Jamese Bonda v dobovém kostýmu, který buďto bezduše tlachá nebo supermanovsky likviduje za všech okolností krvežíznivé gaunery, mi přišlo jako zneužití jedné značky k akčnímu kasaštyku.....Protlačit řežbu na úkor britského humoru je pro mě trestuhodnost nevyššího kalibru ( neplést si tento humor se sarkastickým postakčním hláškováním ).