kinderman

Jedna z nejlepších shakespearovských adaptací. K.Branagh se obklopil anglickou hereckou špičkou, D.Jacobimu přisoudil roli moderního chóru a sám se s jistotou zhostil nejen režie, ale taky titulní role. Nezapomenutelná je v jeho podání především motivační řeč k armádě (Crispin´s day speech), ze které dodnes čerpá většina autorů historických velkofilmů, syrová inscenace bitvy u Agincourtu a čtyřminutový nepřerušovaný záběr, v němž nese přes bitevní pole jednoho z mrtvých vozatajů (Non Nobis, Domine-úžasný hudební doprovod P.Doyla). Tak tedy "once more unto the breach, dear friends, once more!"

Jeden z nejlepších westernů vůbec (těmi dalšími jsou Fordovo Přepadení a Zinemannovo V pravé poledne) je silným příběhem o přátelství dobytkářského barona (A.Quinn) a šerifa (K.Douglas), které nesmiřitelně rozdělí zločin slabošského syna prvního z nich. V okamžiku, kdy je šerif se zatčeným lapen v hotelu uprostřed nepřátelského města, nastoluje Sturges nepolevující napětí, které vrcholí nevyhnutelnou konfrontací obou hlavních protagonistů.

Technicky brilantní ztvárnění legendárního spojenectví šerifa Wyatta Earpa (B.Lancaster) a tuberkulózního pistolníka Johna "Doca" Hollidaye (K.Douglas) v boji proti bandě bratrů Clantonových. Těžko říct, kdo z dvojice mužných herců je lepší, k tomu hraje snadno zapamatovatelná melodie westernového specialisty D.Tiomkina, co zbývá dodat? Jen to, že DVD s českými titulky lze sehnat na polských e-shopech.

Gangsterský boss ovládající celé město, chamtivá vdova po zkorumpovaném policajtovi, policejní důstojníci mastící karty s psychopatickými vrahy, zločin a korupce všude, kam oko dohlédne, a mezi tím poslední spravedlivý detektiv (G.Ford), který rutinní vyšetřování mění po zavraždění své manželky v osobní pomstu. A když se mu podaří s pomocí gangsterské milenky organizaci zlikvidovat, nečekají ho žádné ovace kolagů a povýšení, ale další úmorná polcejní dřina. Langovo mistrovské dílo je pro žánr noir naprosto zásadní záležitost.

Filmová adaptace části rozsáhlého životopisného románu Agónie a extáze od Irvinga Stonea se soustřeďuje na střet dvou silmých osobností renesanční Itálie: všestranného umělce Michelangela (Ch.Heston) a vojáckého papeže Julia II. (R.Harrison). Otázky umělecké svobody, chápání Božího charakteru a nalézání vzájemného respektu, to vše povyšuje snímek C.Reeda nad běžnou produkci historického žánru.

C.Blanchettová a T.L.Jones excelují v tomto drsném a přesvědčivém westernu, který se vymyká z uhlazené, veskrze tuctové (a komerčně úspěšné) filmografie „správného amerického hošíka“ Ronnieho Howarda.

Zatímco S.Frears ve svých Nebezpečných známostech moralizuje a ilustruje románovou předlohu, Forman se nechává inspirovat a vytváří lehkou, hravou, libertinskou a v nejlepším slova smyslu moderní adaptaci.

Někdy mě i s tuctovým filmem smíří jedna povedená scéna nebo výrazný herecký výkon. V Ohni je to Robert De Niro, který nezapomenutelně ztvárnil vedlejší postavu životem otřískaného, cynického požárního inspektora Rimgalea. S ohněm si tyká, při vyšetřování na spáleništi klidně kouří, starostu i s jeho politickými tlaky má naprosto na háku, a když se při řízení o předčasném propuštění z vězení setká s pyromanem hraným D. Sutherlandem (inspirace Harrisovým dr. Lecterem?), vyjde z toho právě ta jedna vynikající scéna, díky níž film stojí za to.

Odepisovaný Tom Berenger se v této rekonstrukci americko-španělské války o Kubu zhostil role Theodora Roosevelta a skvěle postihl jeho proměnu ze salonního huráválečníka v tvrdého chlapa, který ví, co je to zodpovědnost velitele i smutek ze ztráty spolubojovníků. Na televizní film překvapivě velkoryse pojaté bitevní scény režíruje J.Milius zkušeně a s přehledem, přičemž mu hodně pomáhá hudba Petera Bernsteina. Jeho slavnější otec Elmer B. se podílel na složení jednoho hudebního motivu (konkrétně G Troop Theme) a celý soundtrack oddirigoval. Jinak se zdá, že Milius má pro amerického prezidenta T.Roosevelta očividnou slabost-viz též Vítr a lev, kde stejnou postavu hraje výtečně B.Keith.

O románové předloze Williama Hjortsberga Falling Angel (česky vyšla pod nepřesným názvem Padající anděl) se Stephen King vyjádřil jako o „Vymítači ďábla napsaném Raymondem Chandlerem.“ Alan Parker ji působivě zadaptoval, když zvýraznil mysteriózní a erotické dusno přesunutím podstatné části děje z mrazivého New Yorku 50.let na americký Jih a nabídl velkou hereckou příležitost M.Rourkeovi. Těžiště filmu však leží ve čtyřech scénách (dvě se odehrají v kostele!) s Robertem De Nirem, jenž znovu dokazuje, že umí zahrát kohokoli…