MIMI.kry

Srozumitelně a lehce nadhodit chytrá témata, to je umění. Stvořit neokázale nadpřirozený a zároveň dramatický svět bez toho, aby jeho tvůrce ostentativně machroval svojí genialitou, to je neobyčejná dovednost. Zónu soumraku pochopíte. Zónu soumraku si nejspíše zamilujete. Se Zónou soumraku můžete souznít, přemýšlet o ní a chvíli v ní přebývat. Můžete se nechat unášet napětím a obavou v nezvyklých situacích, než se vše vyjasní pointou. Souhlasím s názorem některých zdejších uživatelů, že seriál nebyl dosud překonán, o lepším hororovém a nadčasovém sci-fi seriálu alespoň nevím. Největší vklad vidím v tom, že je to mírně znepokojivé, ale netřesu se děsem, jen únosnou obavou o hrdiny. Přemýšlím o tom, co je do určité situace asi přivedlo a zda a jak se z ní dostanou. Všechno plyne snadno a nenásilně. Zóna soumraku je pětadvacetiminutová zastávka, kterou vám doporučuji navštívit prostřednictvím monitoru. Naprostá většina epizod má totiž na všechny ty čachry a kouzla necelých 30 minut.

Nejvíce se mi líbily první dvě série ( Murder House - Vražedný dům a Asylum). Naprostým zjevením bylo pro mě právě Asylum. Takové pozoruhodné útočiště a utišující balzám na pocuchané nervy pacientů hned tak někde nenajdete. Blázinec jak má být, alespoň ve strašidelných filmech. Působil podmanivě, uvěřitelně a emocionálně, přestože to byl místy fakt velkej bizár. Při sledování hororů dávám značný důraz na prostředí, které se zde opravdu vyvedlo. Dostala jsem se dobře i do nitra postav. Poslední epizody 2.série jsou už sice poněkud přemrštěné, ale budiž. Jinak k seriálu jako celku. Coven byla slabota, z Freak Show jsem viděla jen některé epizody, rovněž silné, ale už mi to tak nesedlo... Zbytek je prostě slabší. P.S. To, že v seriálu hrají stejní herci různé role a přechází ze série do série, jsem snad ještě nikde jinde neviděla. Originální nápad, který podtrhuje jinakost a výjimečnost seriálu.

Z české seriálové produkce se mi v tomto roce nejvíce líbil Vodník. Ať už pro zajímavé a nejednoduché rodinné vztahy, už kvůli dospívání hrdinek v době před převratem (ach, ta nostalgie), kvůli letní atmosféře či vykreslení důvodu chování jednotlivých postav a jeho dopadu a důsledků na další dění. Osobně mě to emočně zasáhlo, což se u každé detektivky říci nedá. Jako u každého díla i tady by se daly najít chyby, například proč by se případem vyšetřovatelka tak zapáleně a ve volném čase tak intenzivně zabývala, ale vem to čert. Vzhledem k tomu, že česká TV tvorba se mi poslední dobou spíše nelíbí dávám za tento počin palec nahoru, už pro ten dramatický přesah. Není to jen o vraždě a hledání vraha, což mám u krimi sérií ráda.

"Když je pravda nepohodlná, která se druhé straně nehodí do krámu, nebudou vám naslouchat ani věřit žádní lidé. Nebudou vám chtít věřit dokonce ani ti hodní, kteří tvrdí, že stojí na vaší straně a že vám chtějí pomoci. Ve skutečnosti jste na všechno jenom sama." Stanete se prostě nedůvěryhodnou, neuvěřitelnou a budete zpochybňována. Marie Adler je dívka, která měla těžký život a i když se snaží zařadit se normálně do života, nedaří se jí to. Je nedůvěryhodná už tím, že stojí svým původem a nedostatkem rodinného zázemí na spodní straně společenského žebříčku a když přijde s tvrzením, že jí někdo znásilnil, ale důkladně za sebou zametl stopy, je manipulativně a ve slabé chvilce přinucená říci, že si útok vymyslela pro to, aby údajně na sebe upozornila, získala soucit, pozornost a péči druhých. Stačilo by málo a skončila by jako oběť sama ve vězení, protože křivě vypovídala. Postupně jí tento čin, údajná lež o znásilnění, k němuž byla dotlačená laxními policisty, připraví o vše, co se snažila vybudovat, o vztahy, práci, dobrou pověst. Jiným obětem znásilnění se naopak dostává empatické péče, pečlivého vyšetřování i finančního odškodnění. Opravdu stačí málo, aby ti, co mají pomáhat a chránit člověka naopak doničili, pokud odvedou špatnou práci. Toto se bohužel děje denně a seriál je pro mě svým sociálním podtextem zajímavější než ostatní detektivky, kterým tato rovina schází. Ta sociální vrstva je nejvíce dramatická. Naopak ten, kdo nemá upovídané, pomaleji plynoucí detektivky rád, nemusí být spokojený. Mě se zdál seriál pozoruhodný právě tím, že ukazoval na to, jakou roli v životě každého člověka hraje štěstí. Marie měla tu smůlu, že kromě svého původu měla smůlu i na přístup a nedostatečnou technickou vybavenost policistů v jejím bydlišti. Naopak měla posléze štěstí na to, že se série znásilnění chopily dvě ambicióznější, svědomitější a důkladnější vyšetřovatelky. Příběh je podle skutečné události. Marie prý nyní žije spokojeným rodinným životem, má dvě děti, práci, která jí baví, ale stačilo málo a místo odškodnění by skončila ve vězení jako kriminálnice se záznamem v rejstříku trestů a její následný osud by byl i přes další snahu patrně tragický. Jsem ráda, že se takové realistické příběhy točí a ukazují i na nehezké jevy ve společnosti. Seriál Neuvěřitelná není dokonalej, například nemá vždy silný drive a nedává příliš prostoru pro to, proč sexuální predátor útočil, i když hlavní motiv úchylného muže je jasný. Kromě sexuálního motivu, žen se bál a útočil na ty nejzranitelnější, když spaly a nemohly se bránit. Proč se jich však obával? Pachatel měl ve skutečném životě dokonce životní družku a není zcela objasněno, proč útočil na všechny věkové skupiny, ze všech sociálních skupin, osobností i tipů ( napadal i o několik generací starší důchodkyně), co v něm takovou zášť vyvolalo. Příběh je sice primárně o oběti zločinu, z níž se paradoxně záhy stává naopak podezřelá a o rozdílném přístupu různých policistů k vyšetřování, přesto bych však alespoň malé dovysvětlení dala. Jaký vedl pachatel život a co stálo v pozadí jeho jednání? To by alespoň v závěrečném díle za větší zmínku stálo. Něco chtělo ubrat, něco naopak dotvořit, silnější čtyři hvězdy si však seriál u mě zaslouží. Za mě jeden z nejlepších zahraničních krimi seriálů roku 2019.

Seriál pro pamětníky. :) Většina diváků se asi shodne v tom, že nejlepšími atributy této oddechovky jsou moře, pláže, luxusní hotely, domy, dobové bary a krásní, mladí lidé. Je to taková Pobřežní hlídka s detektivními zápletkami. Výhodou této rekreační zábavy jsou vtipné hlášky, které nejsou prostoduché, což se o seriálu samotném říci nedá. Tropical Heat byl jedním z prvních polistopadových zahraničních seriálů, které jsem jako náctiletá viděla. V té době mi přišel moderní, s moderními interiéry, včetně in oblečení ženských postav a hlavně s exotickým prostředím, na které jsem nebyla zvyklá. Z nostalgie a kvůli autentickému kouzlu 90. let si dávám seriál do oblíbených. Ač jsem nikdy úplně všechny díly neviděla. Po čase se totiž nápady stále recyklují, hláškující detektiv a hlavně holkař Nick Slaughter, který po celou dobu seriálu nemá vážný vztah, postupně ztrácí svůj pověstný humor. Náměty jsou sice podobné, ale už nemají ten správný drive. Zhruba v polovině seriálu už začínají být některé epizody úmorné jako to tropické vedro. Detektiva se specifickým, někdy poněkud laxnějším přístupem ke své práci a hlavně k finanční stránce věci hrál Rob Stewart, jemuž tato role přinesla slávu. Díky ní se i seznámil se svojí manželkou. Dokonce bydlí na jednom místě, kde se seriál natáčel. Pro herce to byla osudová role, před ní byl jistou dobu nezaměstnaným povalečem, marně hledající správné zaměstnání. No, nyní se má podstatně lépe. Konec dobrý, všechno dobré. :) Tropical Heat je prostě takové sluníčkové. :)